42 C 118/2024-29 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky 79 718,40 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tak, že mezi předchůdkyní žalobkyně, obchodní společnost , právnická osoba, , IČ: , IČO, , a žalovanou došlo dne , datum, k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , číslo, (dále jen „Smlouva“). Před uzavřením Smlouvy posoudila předchůdkyně žalobkyně schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč (dále jen „jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit předchůdkyni žalobkyně úrok za poskytnuté peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 48 205 Kč s úrokovou sazbou ve výši 21,69 % ročně, poplatek za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč, poplatek za komfortní a flexibilní splácení ve výši 10 410 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaná zavázala uhradit ve 21 měsíčních splátkách po 5 244 Kč.Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, ke dni postoupení pohledávky uhradila částku 27 744 Kč, po postoupení pohledávky na žalobkyni neuhradila žalovaná ničeho.Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni.Žalobkyně tedy požaduje uhradit:- částku 79 718,40 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 42 359,01 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 37 359,39 Kč- kapitalizované úroky ve výši 3 879,24 Kč- kapitalizované úroky z prodlení ve výši 6 939,17 Kč- úrok ve výši 21,69% ročně z dlužné jistiny 42 359,01 Kč od 28.9.2023 do zaplacení- úrok z prodlení ve výši 11,75% ročně z dlužné jistiny 42 359,01 Kč od 28.9.2023 do zaplaceníPřed podáním žaloby byla žalovaná dle § 142a o.s.ř. žalobkyní písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.2. Soud věc rozhodl v nepřítomnosti žalované, která se k jednání bez omluvy nedostavila. Předvolání bylo účastníkům doručeno v souladu s § 115 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen „o.s.ř.“3. Po provedeném dokazování došel soud z listinných důkazů předložených žalobkyní k následujícím skutkovým zjištěním.Mezi předchůdkyní žalobkyně, obchodní společnost , právnická osoba, , IČ: , IČO, , a žalovanou došlo dne , datum, k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , číslo, . Uzavření Smlouvy žalobkyně podložila též Žádostí o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze stejného data. Před uzavřením Smlouvy měla předchůdkyně žalobkyně řádně posoudit schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, jako důkaz předložila žalobkyně Zákaznickou kartu, ve které příjmy žalované tvoří rodičovský příspěvek ve výši 9 600 Kč, předpokládané měsíční výdaje činí 2 000 Kč, dále z jediného příjmu žalovaná hradí ještě další splátky ve výši 6 487 Kč měsíčně, další příjmy domácnosti jsou sice uvedeny, ale jejich původ není nijak specifikován a soud k nim tedy nepřihlíží. Žalovaná je podle Karty zákazníka svobodná matka s jednou vyživovací povinností, má středoškolské vzdělání a bydlí v pronajatém bytě. Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč (dále jen „jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy – hotovostní režim si žalovaná zvolila ve Smlouvě tím, že byla sjednána rozšířená doplňková služba komfortního a flexibilního splácení. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit předchůdkyni žalobkyně úrok za poskytnuté peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši ve výši 48 205 Kč s úrokovou sazbou ve výši 86 % ročně, poplatek za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč, poplatek za komfortní a flexibilní splácení ve výši 10 410 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaná zavázala uhradit ve 21 měsíčních splátkách po 5 244 Kč, poslední splátka ve výši 5 235 Kč. Při splatnosti závazku ve 21 měsíčních splátkách činí roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru 134,43 %.Ze Zákaznické karty ze dne , datum, soud dovodil, že tímto způsobem prováděla předchůdkyně žalobkyně sběr dat od žalované za účelem prověření její úvěruschopnosti. Z tabulky umoření lze dovodit kolik bylo oproti jistině úvěru zaplaceno před podáním žaloby, údaje zde uvedené odpovídají žalobním tvrzením.Z předžalobní upomínky datované dnem 15.2.2024 a z příslušného podacího lístku z 16.2.2024 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu z výše uvedené Smlouvy s tím, že v případě nezaplacení se žalobkyně obrátí na soud. Soudu byly předloženy i další listiny, jako je Smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně seznamu postupovaných pohledávek, Oznámení žalované o postoupení pohledávek z výše uvedených Smluv ze dne , datum, od postupitele včetně podacího lístku ze dne 27.10.2023, ze kterých soud dovodil postoupení pohledávky za žalovanou, a to z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni.4. Soud dospěl k následujícím právním závěrům za použití těchto právních předpisů:Podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, dále jen „o. z.“, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.Podle § 421 odst. 1 o. z. se za podnikatele považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Za jakých podmínek se osoby zapisují do obchodního rejstříku, stanoví jiný zákon.Podle § 2 odst. 1 č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v pozdějším znění (dále jen zákon „o spotřebitelském úvěru“)je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služby poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.Podle § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 96/2022 Sb., účinného od 7.5.2022, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru … posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Podle ustanovení § 2993 věty první o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.5. Povinnost soudu zkoumat z úřední povinnosti, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru respektovat shora citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru plyne již z ustálené judikatury Nejvyššího soudu, který opakovaně ve své rozhodovací činnosti uvádí, že důsledky neschopnosti dlužníka splácet úvěr se netýkají jen samotného dlužníka, ale dotýkají se celé společnosti. Je na věřiteli, aby dlužníka náležitě před poskytnutím úvěru prověřil a úvěr poskytl pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Je pravdou, že v rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 1819/2023 ze dne 27.9.2023 je uvedeno, že k závěru o neplatnosti smlouvy o úvěru nepostačí pouze samo zjištění, že poskytovatel úvěru neprovedl řádné prověření úvěruschopnosti klienta, důsledek v podobě sankce neplatnosti takové smlouvy se může projevit pouze tehdy, bude-li postaveno na jisto, že zde byly důvodné pochybnosti o schopn