45 C 241/2024-13 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se v předmětném řízení domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 3 850 Kč s příslušenstvím s tím, že dne , datum, uzavřela původní věřitelka, , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, (dále také jako „původní věřitelka“) s žalovaným jako vydlužitelem smlouvu o krátkodobé podnikatelské zápůjčce ve výši 2000 Kč, č. smlouvy , číslo, (dále také jen „Smlouva“). Žalovaný žádal o zápůjčku jako osoba podnikající a před odesláním žádosti o zápůjčku čestně prohlásil, že v případě schválení zápůjčky peněžní prostředky použije výhradně k podnikání (včetně jeho zřízení). Zápůjčka byla poskytnuta a odeslána žalovanému jako podnikateli v rámci jeho podnikatelské činnosti na bankovní účet , č.účtu, ve výši 2000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný si sjednali poplatek za poskytnutí podnikatelské zápůjčky ve výši 500 Kč a datum splatnosti do 9.4.2023. Dále žalobkyně uvedla, že původní věřitelka, jakožto poskytovatel zápůjček pro podnikatele (věřitel) posoudila úvěruschopnost dlužníka ve smyslu § 86 odst. 1, 2 zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, na základě nezbytných, spolehlivých a dostatečných informací získaných od dlužníka, z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti dlužníka, z vlastní prověřovací činnosti a z jiných zdrojů. Věřitel posuzoval zejména schopnost splácet sjednané pravidelné splátky a způsob plnění dosavadních dluhů. Vzhledem k tomu, že žalovaný neuhradil v domluveném termínu, měla původní věřitelka v souladu s ustanovením čl. 5.1 Smlouvy o podnikatelské zápůjčce oprávněno požadovat po žalovaném zaplacení smluvní pokuty ve výši 250 Kč za prodlení s platbou větší než 3 dny, vedle toho smluvní pokuty ve výši 450 Kč za prodlení s platbou větší než 7 dní, dále smluvní pokuty ve výši 650 Kč za prodlení s platbou větší než 14 dní. Žalovaný s původní věřitelkou nekomunikoval, ani neměl snahu řešit svůj závazek, tato pohledávku postoupila dle Všeobecných obchodních podmínek čl. 5.7 inkasní kanceláři , právnická osoba, ., IČO , IČO zainteresované společnosti 0/0, , sídlem , adresa, , spis. zn. , Anonymizováno, vedená u Městského soudu v Praze, postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobcem písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci, ani poté však žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil.2. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil. Soud tak podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.3. Soud z provedených důkazů učinil následující skutková zjištění.4. Z dokumentu označeného jako „Smlouva o poskytnutí zápůjčky“ soud zjistil, že mezi původní věřitelkou a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o zápůjčce, kterou se původní věřitelka zavázal vyplatit žalovanému částku ve výši 2 000 Kč, a žalovaný se zavázal zaplatit původní věřitelce nejpozději do 8.4.2023 částku ve 2 500 Kč, jež jistiny 2 000 Kč a poplatku (úroku) za poskytnutí zápůjčky ve výši 500 Kč. Úroková sazba tak činí 25 % měsíčně, tedy 300 % ročně. Smluvní strany si dále sjednaly pro případ prodlení dlužníka se splacením zápůjčky poplatek za poskytnutí zápůjčky (byť i s částí takové platby), ve výši 250 Kč v případě prodlení delším než 3 dny, ve výši 450,- Kč v případě prodlení delším než 7 dnů, a ve výši 650,- Kč v případě prodlení delším než 14 dnů.5. Ze žádosti o půjčku ze dne , datum, odeslanou žalovaným z jeho e-mailové adresy , e-mail, soud zjistil, že žalovaný uvedl, že je zaměstnán jako řidič u zaměstnavatele , jméno FO, s čistým měsíčním příjme 32 000 Kč. A dále uvedl, že je majitelem nemovitosti na adrese , adresa6. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, soud zjistil, že pohledávka původního věřitele za žalovanou ze Smlouvy byla původním věřitelem postoupena žalobkyni.7. Z předžalobní upomínky ze dne 27.10.2024 zaslané na výše uvedenou e-mailovou adresu žalovaného soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k dobrovolné úhradě pohledávky.8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, soud zjistil, že žalovanému bylo toto oznámení zasláno na jeho e-mailovou adresu, a žalovanému tak bylo oznámeno postoupení pohledávky ze Smlouvy z původního věřitele na žalobkyni.9. Z protokolu o úvěruschopnosti ze dne , datum, soud zjistil, že původní věřitelka vycházela při hodnocení úvěruschopnosti mimo jiné ze skutečnosti, že žalovaný je zaměstnán jako řidič u zaměstnavatele , jméno FO, s čistým měsíčním příjmem 32 000 Kč.10. Co do závěru o skutkovém stavu soud odkazuje na souhrn dílčích skutkových zjištění, neboť ta jsou ve vzájemném souladu.11. Podle § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.12. Podle § 1958 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.13. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.14. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).15. Podle § 2390 o. z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.16. Podle § 2392 odst. 1 platí, že při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.17. Podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.18. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.19. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.20. Podle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru, platí, že nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru je právnická osoba, která je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr na základě oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, které jí udělila Česká národní banka.21. Dle § 2 odst. 3 o. z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.22. Dle § 576 o. z. platí, že týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.23. Dle § 577 o. z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.24. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.25. Dle § 1796 o. z. pak platí, že neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.26. Dle § 1813 odst. 1, 2 o. z. platí, že zneužívající jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem poctivosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o hlavním předmětu závazku ani pro posouzení přiměřenosti vzájemného plnění, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Zneužívající povaha ujednání se posoudí zejména s ohledem na povahu předmětu závazku, na ostatní smluvní ujednání a na všechny okolnosti při uzavření smlouvy, i s ohledem na ujednání obsažená v jiné smlouvě, na které dané ujednání závisí.27. Soud, vědom si své povinnosti zkoumat přiměřenost sjednaných úroků z úřední povinnosti, se také zabýval platností účastníky sjednané Smlouvy, a to jak jejích jednotlivých ustanovení, tak Smlouvy jako celku. Žalobkyně uvedla, že smlouva o zápůjčce byla uzavřena se žalovaným jako podnikatelem, který žádal o půjčku jako fyzická osoba podnikatel a čestně prohlásil, že v případě schválení zápůj