8 C 115/2024-29 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 30.11.2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 18 370Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2053,81 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1793,18 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 12218,52 Kč od 28.9.2023 do zaplacení ve výši 11,75 %, úrok 21,39 % ročně z částky 12218,52 Kč od 28.9.2023 do zaplacení Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, , IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, , (dále jen předchůdkyně žalobkyně ), uzavřela se žalovaným smlouvu o zápůjčce, kdy na základě uzavřené smlouvy ze dne , datum, č. , číslo, poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce i částku ve výši 9730 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 4550 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 21,39 % ročně a částku za zpracování zápůjčky ve výši 1500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 1 730 Kč (dále jen „poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 65 týdenních (sedmidenních) splátkách po 381 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 23.1.2023. Žalovaný od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 5 700 Kč. Pohledávky vyplývající z výše uvedených smluv, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byly ze strany právní předchůdkyně žalobkyně postoupeny na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21.9.2023 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 27.9.2023, přičemž postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Před podáním žaloby pak žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky. Svá tvrzení žalobkyně dokládá listinami přiloženými k žalobě.2. Žalovaný se k žalobě v průběhu řízení nevyjádřil.3. Soud věc rozhodl během prvního jednání. Žalovaný se k prvnímu jednání, ačkoliv měl řádně doručeno, bez omluvy nedostavil a zůstal tak v řízení zcela pasivní. Soud tedy věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného dle §101, odst. 3 o.s.ř.4. Soud vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů (uvedených vždy v závorce), ze kterých má za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným sjednala dne , datum, smlouvu o zápůjčce č. , číslo, , kdy na základě smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal vrátit jistinu a zaplatit právnímu předchůdci žalobce i částku ve výši 9730 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 4550 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 21,39 % ročně a částku za zpracování zápůjčky ve výši 1500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 1 730 Kč, přičemž celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku ve výši 24 730 Kč se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 65 týdenních (sedmidenních) splátkách po 381Kč, úrok činil 44% ročně, RPSN půjčky činilo dle smluvních podmínek 76,30% (viz smlouva o zápůjčce). S žalovaným byla před sjednáním půjčky vypsána zákaznická karta, kde jsou uvedeny osobní údaje, bydliště, důvod půjčky, údaje o zaměstnání (dělník), výše příjmů (celkem 27 418Kč), běžné měsíční výdaje (4000 Kč) a jaké podklady byly předloženy (pracovní smlouva, výplatnice) (viz zákaznická karta). Žalovaný uhradil celkem částku 5700 Kč (viz tabulka umoření). Pohledávka vyplývající ze smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21.9.2023 žalobkyni, a to s účinností ke dni 27.9.2023 (viz smlouva o postoupení pohledávky, seznam postoupených pohledávek), přičemž postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně (viz oznámení o postoupení pohledávek, podací lístek). Před podáním žaloby pak žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky (viz výzva k plnění, podací lístek).5. Soud důkazy hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž provedené důkazy nebyly rozporovány, soud tak nemá žádné pochybnosti o tom, že jak jednotlivě, tak ve vzájemné souvislosti, prokazují shora uvedené skutečnosti. Pokud jde o zjišťování úvěruschopnosti žalované (viz právní závěry), kterou soud zkoumá ve spotřebitelských věcech z úřední povinnosti, žalobkyně k tomuto tvrdí, že zkoumala úvěruschopnost z podkladů předložených žalovanou s odbornou péčí, k prokázání této skutečnosti předložila zákaznické karty žalovaného. Povinnost posoudit úvěruschopnost je objektivní, poskytovatel úvěru se nesmí bez dalšího spolehnout pouze na informace poskytnuté žalovaným. Žalobkyně pak netvrdila, že nějaké prověřovací úkony činila, a to ani po poučení dle §118a, odst. 1 a 3 o.s.ř., kdy nedoložila v této souvislosti krom zákaznické karty žádné jiné důkazy. Žalobkyně tak v řízení neprokázala, že by předchůdkyně žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím předmětného úvěru.6. Při svém rozhodnutí pak soud vycházel z tohoto závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným sjednala dne , datum, smlouvu o zápůjčce. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem, které se žalovaný zavázal vrátit i s částku ve výši 9730 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 4550 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 21,39 % ročně a částku za zpracování zápůjčky ve výši 1500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 1 730 Kč, přičemž celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku ve výši 24730 Kč se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 65 týdenních (sedmidenních) splátkách po 381Kč , Úroková sazba úvěru činila 44 %, RPSN půjčky činilo dle smluvních podmínek 76,30 %. S žalovaným byla před sjednáním půjčky vypsána zákaznická karta, kde jsou uvedeny osobní údaje, bydliště, důvod půjčky, údaje o zaměstnání (dělník), výše příjmů (celkem 27 418Kč), běžné měsíční výdaje (4000 Kč) a jaké podklady byly předloženy (pracovní smlouva, výplatnice), předchůdkyně sama žádné prověřovací úkony směrem k prověření úvěruschopnosti žalovaného nečinila. Žalovaný uhradil celkem částku 5700 Kč Pohledávka vyplývající ze smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21.9.2023 žalobkyni, a to s účinností ke dni 27.9.2023, přičemž postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Před podáním žaloby pak žalobkyně žalovaného marně vyzvala k úhradě dlužné částky.7. Soud věc právně posoudil zejména podle níže uvedených ustanovení občanského zákoníku č. 89/2012 (o.z.) a zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ), přičemž dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel dle §3, odst.1), písm. d) ZSÚ a žalovaná jako spotřebitel dle §419 o.z. ve smyslu ustanovení §1810 a násl a §2390 a násl. o.z. a §2, odst.1 ZSÚ uzavřeli smlouvu o zápůjčce - spotřebitelský úvěr (dále jen úvěr), na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 150000Kč (blíže k tomu závěry o skutkovém zjištění). S ohledem na spotřebitelskou povahu smlouvy se soud při posouzení uplatněného nároku zabýval platností uzavření předmětné smlouvy z pohledu dostatečného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného a souladu obsahu půjčky s dobrými mravy.8. Nejvyšší soud k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích v rozsudku ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 mimo jiné uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli (poskytovateli úvěru), aby dlužníka – spotřebitele (náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně a aktivně sám nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i