10 C 255/2023-129 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Žalobkyně tvrdí, že dne , datum, poskytla žalované zápůjčku ve výši 140 000 Kč na základě ústní dohody, s termínem splatnosti do 30. 12. 2022 a bez úroku. Protože žalovaná částku ve sjednaném termínu nevrátila, žalobkyně ji vyzvala k potvrzení dluhu, načež žalovaná dne , datum, podepsala prohlášení o uznání dluhu co do důvodu i výše a zavázala se jej uhradit do 31. 1. 2023. Ani v této dodatečné lhůtě žalovaná dluh nesplnila, ačkoli žalobkyně vyčkávala i další měsíce. Následně byla žalované dne 7. 8. 2023 zaslána předžalobní výzva právním zástupcem žalobkyně, avšak dluh přesto nebyl uhrazen. Žalobkyně se proto domáhá zaplacení částky 140 000 Kč, kterou žalovaná uznala a k prohlášení připojila svůj podpis.2. Žalovaná ve svém vyjádření nadepsaném jako „ODVOLÁNÍ“ ze dne 6. 11. 2023 namítala, že u žalobkyně nelegálně pracovala již od roku 2015 každou letní sezónu, stejně jako mnoho dalších osob. V roce 2022 jí byla nabídnuta pracovní smlouva v provozovně „, Anonymizováno, “ v obci , obec, , která trvala od 1. 11. 2022 do 22. 11. 2022, přičemž důvodem krátkého pracovního poměru mělo být psychické a slovní vydírání ze strany žalobkyně. Tvrdila, že na ni byl vyvíjen nátlak, aby se zapojila do dotačního programu „, Anonymizováno, “ financovaného Evropskou unií, jinak by jí nebyla poskytnuta pracovní smlouva. Projekt absolvovala a vyřídila vše na Úřadu práce, přičemž dotace měla sloužit k vyplácení její mzdy, avšak žalovaná se domnívá, že žalobkyně dotaci zneužila ve svůj prospěch. Z tohoto důvodu od pracovní smlouvy odstoupila a dodala, že jí žalobkyně dosud nevyplatila mzdu za listopad 2022, pouze předala výplatní pásku. Dále nesouhlasila s tvrzením žalobkyně o zápůjčce 140 000 Kč, protože podle ní existují rozpory v uváděných datech a v době 9. 1. 2023 již spolu nekomunikovaly. Žalovaná popřela, že by podepsala prohlášení o uznání dluhu, a uvedla, že podpis na dokumentu není její, proto žádá o ověření jeho pravosti. K tomu byl přiložen dokument pod hlavičkou , Anonymizováno, , na kterém měly být uvedeny vzory podpisu žalované (č. l. 20 spisu).3. Z uznání dluhu ze dne , datum, soud zjistil, že tímto žalovaná potvrdila, že dne 27. 7. 2022 obdržela zápůjčku ve výši 140 000 Kč, kterou se zavázala vrátit žalobkyni do 30. 12. 2022. Tento závazek uznala co do důvodu i výše a zavázala se jej uhradit do 31. 1. 2023. K uvedené listině je v oblasti podpisu uvedeno ručně psané jméno žalované, její datum narození a vlastnoruční podpis.4. V rámci jednání dne 11. 3. 2024 žalovaná znovu potvrdila, že uvedený podpis na uznání dluhu není jejím pravým podpisem. Dále se mimo jiné vyjádřila tak, že podpis u jejího jména na jejím vyjádření nadepsaném „ODVOLÁNÍ“ ze dne 6. 11. 2023 také není jejím pravým podpisem, neboť jej za ni podepsala její matka, kterou k tomu zmocnila, protože žalovaná nebyla v tu dobu v ČR. Pokud se jedná o vzory podpisu na č. l. 20, žalovaná uvedla, že se rovněž nejedná o její podpisy a neví o co jde.5. K návrhu žalobkyně byla v dané věci ustanovena znalkyně z oboru písmoznalectví JUDr. , jméno FO, . Tato následně požádala soud o zajištění srovnávacího materiálu, bylo jí však sděleno, že žalovaná se zdržuje v zahraničí a je tedy obtížné materiál zajistit.6. Ze znaleckého posudku znalkyně z oboru písmoznalectví JUDr. , jméno FO, ze dne 28. 9. 2024 bylo soudem zjištěno, že sporný podpis na listině uznání dluhu není pravým podpisem pisatelky, na jejíž jméno zní, a jejíž srovnávací materiál byl předložen znalkyni k porovnání. Pokud jde o srovnávací materiál vycházela znalkyně z obsahu soudního spisu, v němž identifikovala podpisy na listinách zaslaných soudu žalovanou (Mzdová smlouva ze dne 31. 8. 2021 a nedatovaný Předpis rozvrhu pracovní doby), dále na listině „ODVOLÁNÍ“ ze dne 6. 11. 2023, na jejím vyjádření ze dne 22. 1. 2024 a nakonec na dokumentu , Anonymizováno, (č. l. 20). Dále použila rovněž listiny, které jí zaslala poštou přímo žalovaná. Srovnávací materiál ze strany žalobkyně znalkyni zaslán nebyl.7. Z výslechu znalkyně při jednání dne 6. 3. 2025 soud zjistil, že pro účely zpracování posudku bylo srovnávacího materiálu málo, žádala o doplnění soud, avšak bylo jí sděleno, že pisatelka je mimo ČR a zajištění srovnávacích materiálů je obtížné. Žádala i žalující stranu, avšak bez odezvy. Žádala i žalovanou, která jí některé materiály zaslala, kdy se jednalo se o 3 listiny. Z těchto podkladů vyšlo 10 vzorků, které svojí povahou byly vyhovující pro srovnání, kdy byly z doby před i po sporném podpisu, nicméně nebyly z více zdrojů. K dotazu soudu, zda srovnávací materiál podepsala jedna osoba znalkyně uvedla, že těch 10 vzorků komparovala mezi sebou vzájemně, byla tam větší variabilita, nebylo to jednoduché, ale nebyly tam zásadní odchylky.8. K návrhu žalobkyně byl dále zpracován doplněk znaleckého posudku, k němuž byly žalobkyní doloženy originály srovnávacího materiálu, jež obsahující podpis žalované. Jednalo se o listiny vztahující se k pracovněprávní vztahu mezi žalobkyní a žalovanou. Dále bylo z úřední činnosti soudu zjištěno, že tento rovněž disponuje originály podpisu žalované, a to ve spisu sp. zn. 19 T 104/2022. Uvedené proto bylo poskytnuto znalkyni.9. Z dodatku znaleckého posudku znalkyně z oboru písmoznalectví JUDr. , jméno FO, ze dne 6. 7. 2025 bylo soudem zjištěno, že sporný podpis na uznání dluhu je pravým podpisem pisatelky, na jejíž jméno zní, a jejíž srovnávací materiál byl předložen k porovnání žalobkyní, a který také dále vyplývá z přiloženého spisu sp. zn. 19 T 104/2022.10. Žalovaná následně setrvala na svém stanovisku, uvedla, že podpis na uznání dluhu není jejím pravým podpisem, dále navrhla zpracování revizního znaleckého posudku. Pokud jde o samotnou zápůjčku uvedla, že žádnou neobdržela, ale nemá možnost navrhnout k tomu další důkazy, neboť nelze prokazovat neexistující skutečnosti.11. Pokud jde o navržený revizní znalecký posudek, neshledal soud podmínky pro jeho nařízení ve smyslu § 127 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Žalovaná sice namítala, že ani na srovnávacím materiálu předloženém žalobkyní není její pravý podpis, nicméně pro soud bylo v dané věci rozhodující, že znalkyně nevycházela pouze ze soukromých listin předložených žalovanou, ale rovněž z listin pořízených Policií ČR v rámci úkonů trestního řízení (zejména výslechy žalované), jež mají veřejný charakter, přičemž o pravosti podpisu žalované na těchto listinách nelze pochybovat.12. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Žalované byla dne , datum, obdržela zápůjčku ve výši 140 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit žalobkyni do 30. 12. 2022. Tento závazek následně uznala co do důvodu i výše dne , datum, a zavázala se jej uhradit do 31. 1. 2023. Uvedenou zápůjčku však žalobkyni nevrátila.13. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.14. Podle ustanovení § 2053 občanského zákoníku uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.15. Podle ustanovení § 565 občanského zákoníku je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost. Je-li soukromá listina použita proti osobě, která listinu zjevně podepsala, nebo proti jejímu dědici nebo proti tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce, má se za to, že pravost a správnost listiny byla uznána.16. Podle ustanovení § 567 občanského zákoníku veřejná listina je listina vydaná orgánem veřejné moci v mezích jeho pravomoci nebo listina, kterou za veřejnou listinu prohlásí zákon; to neplatí, pokud trpí takovými vadami, že se na ni hledí, jako by veřejnou listinou nebyla.17. Podle ustanovení § 568 občanského zákoníku je-li nějaká skutečnost potvrzena ve veřejné listině, zakládá to vůči každému plný důkaz o původu listiny od orgánu nebo osoby, které ji zřídily, o době pořízení listiny, jakož i o skutečnosti, o níž původce veřejné listiny potvrdil, že se za jeho přítomnosti udála nebo byla provedena, dokud není prokázán opak.18. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.19. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou