10 C 346/2025-18 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu zákona o veřejném zdravotním pojištění, dle kterého má zdravotní pojišťovna právo na náhradu nákladů na hrazené služby, jež vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání třetí osoby vůči pojištěnci. V dané věci žalobkyně vynaložila náklady na léčbu , jméno FO, , pojištěnce , žalobkyně, , ve výši 17 298 Kč, jíž žalovaný ublížil na zdraví. Žalobkyně žalovaného o úhradu vyzývala, k té však ze strany žalovaného nedošlo.2. Žalovaný se k podané žalobě žádným způsobem nevyjádřil. Žalovaný tedy ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) netvrdil a ve smyslu § 120 odst. 1 o. s. ř. neprokázal, že by dlužná částka byla uhrazena, resp. že by existovala jiná skutečnost, která by vyvracela žalobkyní uplatněný nárok.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Sdělením Městského úřadu , obec, bylo prokázáno, že bylo vydáno rozhodnutí č. j. , anonymizováno, , které nabylo právní moci dne 17. 4. 2025. Dle uvedeného rozhodnutí se žalovaný dopustil přestupku tím, že dne , datum, v 10:26 hodin jel na jízdním kole tovární značky Cube, na pozemní komunikaci v obci , obec, , směrem od , ulice, směrem k , ulice, , jel po hlavní silnici 2. třídy č. , anonymizováno, , kdy vjel na chodník a při tom nedbal zvýšené opatrnosti, došlo k bočnímu střetu řídítky s elektrokolem tovární značky Leader Fox, které řídila , jméno FO, , nar. , datum, , a která jela po chodníku v opačném směru. Po střetu došlo k pádu cyklistky na zem. Z místa dopravní nehody byla cyklistka , jméno FO, odvezena RLP na vyšetření do nemocnice – utrpěla zhmoždění levého ramene, zad a levé dolní končetiny. Tedy nechoval se ohleduplně a ukázněně tak, aby svým jednáním neohrožoval zdraví jiné osoby. Při šetření dopravní nehody byl vyzván k podrobení se dechové zkoušce na přítomnost alkoholu v dechu přístrojem Dräger. První dechová zkouška byla provedena v čase 11:00 hodin s pozitivním výsledkem 2,21 ‰ alkoholu v dechu. Dle metodiky ČMI byla provedena opakovaná dechová zkouška v čase 11:06 hodin, která byla opět pozitivní s naměřenou hodnotou 2,05 ‰ alkoholu v dechu. Uvedl, že před jízdou požil alkohol – pivo zn. Zlatopramen 11° v pet lahvi v množství 2x 1,5 l a plechovku Coca-Coly 0,25 l s rumem zn. Božkov 0,2 l. Z uvedeného sdělení dále vyplývá, že přestupku se dopustila rovněž , jméno FO, , když jela na kole po chodníku. Vyčíslením nákladů léčebné péče bylo prokázáno, že ve věci úrazu ze dne , datum, byla poškozená převzata od zdravotnické záchranné služby, ošetřena na chirurgii a neurologii, byl proveden rentgen, CT vyšetření a dána medikace, a to vše v částce 17 298 Kč. Výzvou ze dne 18. 6. 2025, včetně dokladu o odeslání, zaslanou na adresu trvalého bydliště žalovaného bylo prokázáno, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě předmětné částky, a to do patnácti dnů. Z negativního tvrzení žalobkyně bylo prokázáno, že uvedená částka nebyla uhrazena, kdy žalovaný tuto skutečnost nijak nerozporoval.5. Podle § 135 o. s. ř. soud je vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení.6. Podle ustanovení § 55 zákona č. 48/1997 Sb., zákona o veřejném zdravotním pojištění, příslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny.7. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky (dále jen „nařízení č. 351/2013 Sb.“), výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.9. Vzhledem k tomu, že v řízení bylo prokázáno pravomocné rozhodnutí správního orgánu, kterým je soud v tomto řízení vázán, a podle kterého se žalovaný dopustil protiprávního jednání vůči pojištěnci žalobkyně, a dále byla doložena výše nákladů na léčení poškozené, které žalobkyně uhradila, rozhodl soud tak, že v souladu s citovaným ustanovením zákona o veřejném zdravotním pojištění uložil žalovanému povinnost zaplatit tyto náklady ve lhůtě stanovené § 160 o. s. ř. Z popisu skutkového stavu je pak zřejmé, že nehodu zavinil žalovaný, který jel na kole pod vlivem alkoholu. Soud přitom neshledal, že by samotná skutečnost, že poškozená jela po chodníku rovněž na kole, tj. dopustila se drobného přestupku, měla mít vliv na vznik odpovědnosti žalovaného ve smyslu § 55 zákona č. 48/1997 Sb., zákona o veřejném zdravotním pojištění. Dále soud přiznal žalobkyni rovněž úrok z prodlení, neboť bylo prokázáno, že žalobkyně žalovaného o zaplacení vyzývala výzvou ze dne 12. 11. 2024 se lhůtou k plnění do patnácti dnů, žalovaný však úhradu neprovedl a je tedy zřejmé, že nejpozději 24. 12. 2024 se dostal do prodlení.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.