16 C 297/2025-24 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky ve výši 4 613 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % z částky 4 173 Kč od 21. 10. 2025. Dle tvrzení žalobkyně tento nárok vznikl z titulu smlouvy o úvěru č. , číslo, , kterou mezi sebou uzavřela žalobkyně se žalovaným dne 10. 11. 2023. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 5 136 Kč, který byl dne 13. 11.2023 převeden na účet žalovaného. Současně bylo dohodnuto, že žalovaný bude úvěr splácet ve formě 10 pravidelných měsíčních splátek ve výši 594 Kč od 15. 12. 2023. Žalovaný porušil svou povinnost řádně a včas splácet předepsané splátky, kdy se dostal do prodlení s úhradou jednotlivých splátek od 15. 2. 2024. Žalovaný byl následně vyzýván k úhradě dluhu, avšak bezvýsledně.2. Žalovaný se k žalobě žádným způsobem nevyjádřil. Žalovaný na výzvu, která byla na adresu jeho trvalého pobytu doručena dne 20. 10. 2025 postupem dle § 46b písmeno a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) ve spojení s § 49 odst. 2 a 4 téhož zákona, aby se ve smyslu § 114a o. s. ř. vyjádřil k žalobě, nereagoval. Žalovaný tak ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) o. s. ř. netvrdil a ve smyslu § 120 odst. 1 o. s. ř. neprokázal, že by dlužná částka byla uhrazena, resp. že by existovala jiná skutečnost, která by vyvracela žalobkyní uplatněný nárok.3. Podáním ze dne 30. 10. 2025 žalobkyně sdělila, že dne 21. 10. 2025 žalovaný uhradil žalobkyni dlužnou částku ve výši 4 613 Kč s tím, že celá tato částka byla započítána na jistinu. Žalobkyně současně sdělila, že nadále požaduje uhradit úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 4 173 Kč od 21. 10. 2024 do 21. 10. 2025, tj. úrok ve výši 533,52 Kč. Žalovaný dále uhradil dne 21. 10. 2025 částku ve výši 5 664 Kč, která byla žalobkyní započtena na zálohu na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně uvedeným podáním vzala svoji žalobu částečně zpět, a to co do částky ve výši 4 613 Kč, kdy nadále požaduje uhradit částku ve výši 533,52 Kč za úroky z prodlení z dlužné částky a náhradu nákladů řízení.4. O žalobě soud rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas žalovaného je dovozován z § 101 odst. 4 o. s. ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřil.5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Soud má za prokázané, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 10. 11. 2023 smlouvu o úvěru č. , číslo, , na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 5 136 Kč. Výše měsíční splátky byla sjednána na částku 594 Kč, přičemž první splátka měla být uhrazena do 15. 12. 2013. Žalovaný porušil svou povinnost řádně a včas splácet předepsané splátky, když se dostal do prodlení splátek splatných dne 15. 2. 2024, 15. 3. 2024, 15. 4. 2024, 15. 5. 2024, 15. 6. 2024., 15. 7. 2024, 15. 8. 2024 a 15. 9. 2024. Žalovaný byl k úhradě dluhu upomínán, dopisem ze dne 30. 9. 2024 žalobkyně sdělila žalovanému, že došlo k zesplatnění všech pohledávek žalovaného ke dni 16. 9. 2024. Žalobkyně požaduje z důvodu prodlení žalovaného úrok z prodlení z dlužné částky ode dne 21. 10. 2024. Z podání žalobkyně je zřejmé, že žalovaný dlužnou částku dne 21. 10. 2025 uhradil (výzva k žalobě mu byla doručena dne 20. 10. 2025), žalobkyně proto vzala svoji žalobu částečně zpět co do jistiny a dále požaduje úhradu úroku z prodlení ve výši 533,52 Kč.6. Vzniklý právní vztah mezi žalobcem a žalovaným posoudil soud jako vztah vyplývající z uzavřené úvěrové smlouvy podle § 2395 a násl. občanského zákoník, podle které vznikla žalobkyni jako úvěrujíc povinnost poskytnout žalovanému peněžní prostředky a žalovanému jako úvěrovanému povinnost tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit sjednané úroky. V uvedeném rozsahu však žalovaný tuto povinnost nesplnil, čímž se dostal do prodlení a žalobkyni vzniklo právo žádat ode dne následujícího po splatnosti pohledávky úroky z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., žalobcem kapitalizované ke dni 21. 10 2025, kdy ze strany žalovaného došlo k úhradě jistiny ve výši 4 613 Kč v částce 533,52 Kč.7. Podle § 96 odst. 1 o. s. ř. žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle § 96 odst. 2, věta první o. s. ř. je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.8. Vzhledem k tomu, že ze strany žalovaného došlo ke splnění jeho povinnosti, kdy došlo k úhradě dlužné částky co do jistiny ve výši 4 613 Kč a žalobkyně učinila příslušný procesní úkon, soud řízení v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními částečně zastavil.9. Soud dále žalobkyni přiznal nárok na úhradu úroku z prodlení, a to ve výši vyplývající z právního předpisu, resp. nařízení vlády č. 351/2013 Sb. za dobu od 21. 10. 2024 do 21. 10. 2025 ve výši 533,52 Kč. Lhůta pro zaplacení byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III. v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, která byla ve sporu plně úspěšná, náhradu nákladů řízení v celkové výši 3 606,50 Kč. Tyto náklady tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a odměna advokáta stanovená podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, určená jednak podle ustanovení § 14b odst. 1, advokátního tarifu, a to odměna za tři úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis návrhu a výzva k plnění) s paušální náhradou hotových výdajů po 100 Kč ke každému z uvedených úkonů právní služby rovněž podle §14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu, jednak určená podle § 7 advokátního tarifu, a to za jeden úkon právní služby (zpětvzetí žaloby) ve výši 1 000 Kč s paušální náhradou hotových výdajů 450 Kč dle § 14b odst. 6 písm. b) advokátního tarifu. Spolu s příslušnou sazbou DPH tak náklady řízení činí 3 606,50 Kč a tuto částku je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce podle § 149 odst. 1 o. s. ř. Z částečného zpětvzetí žaloby je zřejmé, že náhrada nákladů již byla žalovaným uhrazena před vydáním tohoto rozsudku, to ten tak ve výroku III. pouze tuto povinnost žalovaného deklaruje. Při stanovení výše odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zmíněné zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným ve skutkově i právně obdobných věcech na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem, předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Vedle podmínky peněžitého plnění nepřesahujícího 50 000 Kč byla splněna i podmínka, že jde o návrh ve skutkově i právně obdobných věcech na ustáleném vzoru podávaný opakované týmž žalobcem. Z úřední činnosti je soudu známo, že v průběhu posledních let bylo podáno desítky žalob s obdobným obsahem pro shodnou žalobkyni a v zásadě se jednotlivé žaloby liší pouze individualizačními údaji, které vyplývají z doložených listin. Žalobkyni proto nebylo možné přiznat jí požadované náklady.