23 C 233/2025-20 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala po žalované zaplacení částky 7 115 Kč se zákonným úrokem z prodlení a náhrady nákladů řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem či provozovatelem motorového vozidla, když toto je provozováno bez pojištění odpovědnosti v rozporu se v zákonem č. 168/1999 Sb. Žalobkyně zjistila, že žalovaná je evidována jako vlastník osobního automobilu RZ , SPZ, , VIN , VIN kód, , toto vozidlo bylo v době od 7. 9. 2023 do 29. 1. 2024 bez sjednaného pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení částky odpovídající denní sazbě 47 Kč za celkem 145 dní. Ve stanovené lhůtě do 12. 11. 2024 příspěvek ani náhradu nákladů na jeho uplatnění žalovaná neuhradila ani proti němu nebrojila. Žalobkyně tedy uplatnila nárok na částku 6 815 Kč (47 Kč denně za celkem 145 dnů), dále pak poplatek 300 Kč dle vyhlášky č. 205/1999 Sb.2. Žalovaná na výzvu, která byla na adresu jejího trvalého pobytu doručena postupem dle § 46b písmeno a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) ve spojení s § 49 odst. 2 a 4 téhož zákona, aby se ve smyslu § 114a o. s. ř. vyjádřila k žalobě, nereagovala.3. O žalobě soud rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas žalované je dovozován z ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřila.4. Z listinných důkazů byl zjištěn tento skutkový stav. Z výpisu z Registru silničních vozidel za období od 24. 8. 2023 do 18. 8. 2024 bylo zjištěno, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, registrační značka , SPZ, , VIN , VIN kód, , číslo technického průkazu vozidla , anonymizováno, , byl v rozhodném období evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaná, coby vlastník, neměla ode dne 7. 9. 2023 do dne 29. 1. 2024 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Vozidlo tak bylo nepojištěno 145 dní a žalovaná tímto jednáním porušila zákonnou povinnost vozidlo pojistit. Dopisem ze dne 29. 8. 2024 vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných, a to v sazbě 47 Kč za 145 dnů. Žalovaná byla vyzvána k úhradě celkové částky 7 115 Kč, když částka příspěvku byla vyčíslena na 6 815 Kč, dále pak byly k úhradě předepsány také náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč. Splatnost příspěvku nastala dne 12. 11. 2024. Žalobkyně zaslala žalované další písemné výzvy k úhradě dlužné částky zákonného příspěvku nepojištěných, naposledy byla vyzvána předžalobní výzvou právní zástupkyně. Další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly. Žalovaná ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) netvrdila a ve smyslu § 120 odst. 1 o. s. ř. neprokázala, že by pojistné za vymezené období bylo uhrazeno, resp. že by existovala jiná skutečnost, která by vyvracela žalobkyní uplatněný nárok.5. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícím právním závěrům. Podle § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak.6. Podle § 4 shora uvedeného zákona, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen „osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit , žalobkyni, příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno (odst. 1). Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 5, a výše denní sazby podle druhu vozidla (odst. 3). Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit , žalobkyni, náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (odst. 4). Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku k výši nákladů , žalobkyně, spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odst. 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou (odst. 5). Povinnost zaplatit příspěvek a náklady , žalobkyně, podle odst. 4 zaniká, pokud , žalobkyně, do jednoho roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odst. 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta jednoho roku nezačne běžet dříve, než se , žalobkyně, prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla (odst. 6).7. Podle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 205/1999 Sb., denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní vozidlo se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 m3 do 1 850 m3 včetně ve výši 47 Kč.8. Podle § 2a) téže vyhlášky, výše nákladů , žalobkyni, spojených s mimosoudním uplatnění práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč.9. Po provedeném dokazování má soud za zjištěné, že nárok žalobkyně je zcela důvodný. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná byla v období od 7. 9. 2023 do 29. 1. 2024 vlastníkem a provozovatelem osobního motorového vozidla RZ , SPZ, . Co se týče skutečnosti, že vozidlo nebylo pojištěno tak, jak má na mysli zákon č. 168/1999 Sb., vycházel soud z tvrzení žalobkyně, když proti těmto tvrzením žalovaná nevznesla žádnou námitku. Soud má tedy za prokázané, že předmětné vozidlo nebylo v uvedeném období řádně pojištěno. Proto s ohledem na ustanovení § 4 zákona č. 168/1999 Sb. vznikl žalobkyni nárok na zaplacení tzv. denního příspěvku, který pro předmětné osobní automobily činil 47 Kč za den. Žalobkyně také prokázala, že žalovanou řádně vyzvala ve smyslu zákona č. 168/1999 Sb. k zaplacení. Po uplynutí 30 dnů ode dne doručení této výzvy se stal splatným závazek žalované, jeho neuhrazením se pak žalovaná dostala do prodlení, žalobkyni tedy vznikl též nárok na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku, jehož výše odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb., stejně tak jako na úhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Lhůta pro zaplacení byla žalované stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř..10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 852 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 115 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Lhůta pro náhradu nákladů řízení byla žalované stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř..