45 C 281/2025-26 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se v předmětném řízení domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 7 800 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. , číslo, ze dne , datum, . Smlouva o úvěru byla uzavřena pomocí prostředků komunikace na dálku, a to prostřednictvím webové stránky žalobkyně , Anonymizováno, Žalobkyně se předmětnou smlouvou zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky žalobkyni vrátit, jakož i žalobkyni uhradit smluvní úrok za poskytnutí úvěru ve výši 1 800 Kč, a to do 7.12.2024. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr dne , datum, , a to převodem z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, , který je totožný s bankovním účtem, z něhož byla provedena ověřovací platba ve výši 1 Kč. Žalobkyně identifikovala platbu úvěru uvedením variabilního symbolu , var. symbol, . Žalovaný však svůj závazek nesplnil řádně a včas, a na svůj dluh ničeho neuhradil, a to ani po zaslání předžalobní výzvy.2. Žalovaný se v předmětném řízení nevyjádřil.3. Soud věc projednal a z provedených důkazů učinil následující dílčí skutková zjištění.4. Ze smlouvy o úvěru č. , číslo, ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 6 000 Kč, které měl žalovaný žalobkyni splatit včetně poplatku ve výši 1800 Kč do 28 dnů, tj. do 7.12.2024. Byla sjednána denní úroková sazba ve výši 1 % (365 % ročně). RPSN činila 2355 %. Pro případ, že by žalobkyni nebyly dočasně poskytnuté peněžní prostředky ve stanovených termínech žalovanou vráceny, jakož i že by do stanovených termínů nebyly uhrazena další výše specifikovaná sjednaná částka, měla být žalobkyně oprávněna požadovat po žalovaném úhradu peněžní sankce ve výši 0,1 % denně z dočasně poskytnutých a nevrácených peněžních prostředků, jakož i oprávněna požadovat po žalovaném úhradu paušálních poplatků spojených s upomínáním žalovaného.5. Z potvrzení o provedené platbě ze dne , datum, , jakož i z výpisu z účtu žalovaného č. , č. účtu, za období od 1.11.2024 do 30.11.2024 soud zjistil, že dne 8.11.2025 žalobkyně prostřednictvím svého bankovního účtu převedla ve prospěch bankovního účtu žalovaného č. , č. účtu, peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč.6. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 28.8.2025 včetně podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že žalovanému byla žalobkyní dne 28.8.2025 prostřednictvím poštovní přepravy odeslána písemná výzva k úhradě žalobou nárokované částky, a to do tří dnů. Uvedená písemná výzva se považuje za doručenou podle ustanovení § 573 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpsů (dále jen „o. z.“) třetí pracovní den po jejím odeslání, tedy dnem 2.9.2025.7. Z ostatních provedených důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění, které by měla vliv na posuzovanou věc.8. Co do závěru o skutkovém stavu soud odkazuje na souhrn dílčích skutkových zjištění, neboť ta jsou ve vzájemném souladu.9. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.10. Podle § 573 odst. 1 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.11. Podle § 576 o. z. platí, že týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.12. Podle § 577 o. z. platí, že je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.13. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.14. Podle § 607 o. z. platí, že připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující.15. Podle § 1813 odst. 1, 2 platí, že zneužívající jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem poctivosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o hlavním předmětu závazku ani pro posouzení přiměřenosti vzájemného plnění, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Zneužívající povaha ujednání se posoudí zejména s ohledem na povahu předmětu závazku, na ostatní smluvní ujednání a na všechny okolnosti při uzavření smlouvy, i s ohledem na ujednání obsažená v jiné smlouvě, na které dané ujednání závisí.16. Podle § 1958 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.17. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.18. Podle § 1970 o. z., ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.19. Podle § 2395 o. z. platí, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.20. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.21. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.22. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.23. Podle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru, platí, že nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru je právnická osoba, která je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr na základě oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, které jí udělila Česká národní banka.24. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., která je zároveň smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, kde žalobkyně vystupovala v postavení poskytovatele úvěru (§ 9 zákona o spotřebitelském úvěru) a žalovaný jako spotřebitel (§ 419 o. z.), a to prostřednictvím webové stránky žalobkyně , Anonymizováno, , když smlouva byla žalovaným podepsána prostřednictvím unikátního SMS kódu.25. Pokud jde o stanovený úrok z úvěru a RPSN, s přihlédnutím ke shora uvedeným zákonným ustanovením a na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že Smlouva je zcela zjevně koncipována nevyváženě, a to v neprospěch žalovaného coby spotřebitele, v neprospěch slabší smluvní strany.26. Uvedený závěr soud dovozuje zejména z výše sjednaného úroku ve výši 365 % ročně (1 % denně). Výše RPSN spotřebitelského úvěru 2355 % též vypovídá o nepřiměřenosti a nevyváženosti úvěrové smlouvy. Tato výše úroků z úvěru, je zcela zjevně nepřiměřená a odchyluje se výrazně od výše úroků úvěrů běžně sjednávaných v bankovním sektoru v době uzavření Smlouvy (viz například Rozsudek Nejvyššího soudu ČR - senátu ze dne 15.12.2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004), když tato sazba v listopadu 2024 činila 8,51 % [(zjištěno z: Statistiky úrokových sazeb - nové obchody - úvěry: Měsíční, Úroková sazba, Domácnosti + NISD, Spotřebitelské (bez KTK, BÚ a karet), CZK, Banky včetně stavebních spořitelen - časové řady ARAD ČNB)]. K tomu soud dodává, že nepřiměřenost sjednané úrokové sazby 365 % ročně je zcela zjevná, když více než čtyřicetdvakrát převyšuje výše uvedenou obvyklou úrokovou sazbu v měsíci červnu 2024.27. Vzhledem k takto nastavené úrokové sazbě soud pokládá úvěrovou smlouvu za lichevní, a tedy za absolutně neplatnou taktéž pro výkon práva ve zjevném (očividném) rozporu s dobrými mravy (k tomu viz např. také nález Ústavního soudu - senátu ze dne 11. 5.2021, sp. zn. IV. ÚS 3542/20 – 1, rozsudek Nejvyššího soudu ČR - se