ECLI: ECLI:CZ:OSSO:2026:10.C.138.2026.1 Datum: 2026-06-18 Předmět: 812 Kč s příslušenstvím Ustanovení: § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb., § 6 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., § 101 z. č. 99/1963 Sb., § 115a z. č. 99/1963 Sb., § 120 z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 202 z. č. 9 pojištění majetku
O co šlo: 812 Kč s příslušenstvím (§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb., § 6 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., § 101 z. č. 99/1963 Sb., § 115a z. č. 99/1963 Sb., § 120 z. č. 99/1963 Sb.)
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení dlužného pojistného a souvisejících plateb z pojistné smlouvy č. , anonymizováno, , uzavřené se žalovaným s počátkem pojištění dne 28. 12. 2023. Na základě této smlouvy byl žalovaný povinen hradit pojistné ve výši 1 776 Kč ročně s pololetní splatností. Žalovaný však neuhradil pojistné splatné dne 28. 6. 2024 a svou povinnost nesplnil ani přes opakované výzvy žalobkyně. Žalobkyně následně žalovaného vyzvala k úhradě dlužného pojistného a upozornila jej na možnost zániku pojištění, přičemž mu poskytla lhůtu delší než jeden měsíc. Protože žalovaný ani v této lhůtě pojistné neuhradil, došlo k zániku pojistné smlouvy ke dni 18. 4. 2025. Za období od 28. 6. 2024 do 18. 4. 2025 vznikl žalobkyni nárok na dlužné pojistné ve výši 612 Kč. Ani po zániku smlouvy žalovaný dlužnou částku neuhradil, a to ani po předžalobní výzvě ze dne 3. 12. 2025, v níž mu byla poskytnuta patnáctidenní lhůta k plnění. Vzhledem k neúspěchu mimosoudního řešení se žalobkyně obrátila na soud. Žalobkyně se tak domáhala zaplacení celkové částky 812 Kč, sestávající z dlužného pojistného 612 Kč a poplatku za upomínku ve výši 200 Kč, dále úroku z prodlení z částky 612 Kč od 19. 4. 2025 do zaplacení a rovněž náhrady nákladů řízení. Žalovaný se k podané žalobě žádným způsobem nevyjádřil.2. Žalovaný tedy ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) netvrdil a ve smyslu § 120 odst. 1 o. s. ř. neprokázal, že by dlužná částka byla žalobkyni uhrazena, resp. že by existovala jiná skutečnost, která by vyvracela žalobkyní uplatněný nárok.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu č. , anonymizováno, s účinností od 13. 2. 2024, jejíchž předmětem bylo pojištění domácnosti na adrese , adresa, , číslo bytu 9 a dále pojištění asistence. Výše pojistného byla sjednána na částku 1 776 Kč ročně, k úhradě byla sjednána pololetní splatnost pojistného. Žalovaný však pojistné nehradil, žalobkyně tedy dopisem ze dne 17. 1. 2024 smlouvu vypověděla ke dni 12. 2. 2024. Žalovaný byl následně dopisem ze dne 28. 4. 2025 a vyzvala jej k úhradě dluhu ve výši 612 Kč. Ani uvedenou částku žalovaný neuhradil, proto jej žalobkyně vyzvala k úhradě částky ve výši 812 Kč dopisem ze dne 29. 5. 2025, tj. částky navýšené o náklady na upomínání 200 Kč. Před podáním žaloby byl žalovaný k úhradě dále vyzván předžalobní výzvou právní zástupkyně žalobkyně.5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce tak, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli pojistnou smlouvu podle §§ 2758 a 2811 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“). Žalovanému tak vznikla povinnost hradit pojistné pojistného za období, po které pojistná smlouva trvala, a to včetně úroků z prodlení, které jsou žádány za období, kdy již žalovaný byl v prodlení s placením, a ve výši, která nepřevyšuje výši dle § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 745,52 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 812 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. s tím, že odměna byla dle § 14b odst. 4 a. t. omezena výší tarifní hodnoty, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 112 Kč ve výši 233,52 Kč.