10 C 405/2025-41 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující (dříve také „, právnická osoba, .“ a „, právnická osoba, “) tento nárok vznikl z titulu Smlouvy o úvěru č. , anonymizováno, ze dne , datum, . Ve smlouvě žalobkyně, jako úvěrující, sjednala s žalovaným, jako úvěrovaným, poskytnutí úvěru v částce 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal, že úvěr splatí nejpozději dne 6. 11. 2025 společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 6 750 Kč. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr dne 9. 10. 2025 (datum odepsání úvěru z účtu žalobkyně) převodem na účet č. , č. účtu, . Žalovaný úvěr ani poplatek za poskytnutí úvěru ve stanovené době žalobkyni neuhradil. Žalobkyni tak vznikl kromě nároku na vrácení jistiny úvěru ve výši 10 000 Kč a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 6 750 Kč rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení z jistiny úvěru ode dne následujícího po datu splatnosti, tedy od 7. 11. 2025 do zaplacení. Podle čl. IX.1.a. smlouvy o úvěru vznikl žalobkyni v důsledku prodlení žalovaného dále nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 10 000 Kč od 7. 11. 2025 do 30. 11. 2025 v celkové výši 240 Kč.2. Žalovaný se vyjádřil tak, že nárok uplatněný žalobkyní v žalobě neuznává v částce převyšující jistinu, tj. zejména částku 6 990 Kč a další příslušenství, které považuje za nepřiměřené a neplatné, neboť jistina činila 10 000 Kč a prodlení žalovaného trvalo pouhé 4 dny (dále v textu pak uvádí 2 dny). Uvedené je v rozporu s dobrými mravy (§ 580 a § 588 občanského zákoníku), v rozporu s § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a v rozporu s ustálenou judikaturou soudů i Finančního arbitra. Částka 6 990 Kč představuje fakticky skrytou sankci / ztrátu slevy, která neodpovídá skutečným nákladům žalobkyně a slouží k obcházení zákonných limitů. Takové ujednání je dle § 1813 a § 1815 občanského zákoníku neplatné, neboť zakládá výraznou nerovnováhu v neprospěch spotřebitele. Dále poukázal na svou snahu o smírné řešení i návrh na zahájení řízení před Finančním arbitrem ze dne 24. 11. 2025. Navrhl zamítnout žalobu v rozsahu převyšujícím 10 000 Kč a zákonný úrok s tím, že uvedené je připraven uhradit.3. Soud rozhodoval při jednání, ke kterému se dostavil pouze žalovaný.4. Ze shodných tvrzení stran bylo prokázáno, že žalobkyně na základě uzavřené úvěrové smlouvy poskytla žalovanému částku 10 000 Kč. Ze samotné smlouvy pak bylo prokázáno, že k jejímu uzavření došlo dne , datum, , a žalobkyně se touto smlouvou zavázala poskytnout žalovanému jednorázový a bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč na 28 dnů s tím, že úrok činí 0 % při RPSN 0 %. Částka, kterou měl žalovaný zaplatit k termínu splatnosti, činila 10 000 Kč. Dále byl ve smlouvě uveden poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 6 750 Kč, přičemž jeho výše byla po uplatnění slevového kódu při splnění podmínek jeho uplatnění 100 %, tj. 0 Kč. Dále smlouva v čl. VIII odst. 7 obsahuje deklaraci, že ujednání o slevě či snížení jakéhokoli poplatku je podmíněno řádným splněním peněžitých povinností žalovaného. Dále byla ve smlouvě ujednána smluvní pokuta 0,1 % z částky s níž je žalovaný v prodlení, jakož i další poplatky za upomínající e-maily, SMS, písemné upomínky a „vyhledávací činnost“ žalobkyně. Ohledně ověření úvěruschopnosti žalovaného vycházela žalobkyně z dokumentu „Žádost o poskytnutí úvěru , Anonymizováno, a vyhodnocení úvěruschopnosti“, podle kterého měl žalovaný uvést své osobní údaje s tím, že je svobodný, nemá vyživovací povinnost, jeho příjmy činí 67 430 Kč, výdaje 5 300 Kč, náklady na bydlení 0 Kč, příjem ostatních členů domácnosti 0 Kč, měsíční splátky 7 877 Kč. Při ověření žádosti měl být žalobkyní zjištěn průměrný měsíčný příjem 87 319 Kč, výdaje domácnosti 10 000 Kč, jiné finanční závazky 7 877 Kč, náklady na bydlení -1 Kč, příjem ostatních členů domácnosti -2 Kč, životní minimum 4860 Kč, čistý příjem domácnosti 77 318,40 Kč, náklady celkem 9 999 Kč. K tomu si žalobkyně vyžádala výplatní pásky, podle kterých byl žalovaný zaměstnán v SRN u společnosti , právnická osoba, , kdy v dubnu 2025 činil jeho příjem 3 872,72 EUR, v srpnu 2025 2 054,34 EUR a v září 2025 2 925,71 EUR. Výpisem z účtu , právnická osoba, za měsíc září 2025 bylo prokázáno, že na uvedený účet byla od daného zaměstnavatele uvedená částka připsána. Dále bylo zjištěno, že počáteční zůstatek na účtu činil 0,13 EUR a konečný zůstatek -1,98 EUR. Výpisem z účtu , právnická osoba, za měsíc září 2025 bylo prokázáno, že počáteční zůstatek činil 47 625,96 Kč, konečný zůstatek 34 088,04 Kč s tím, že za daný měsíc bylo na účet připsáno 1 373 768,16 Kč a odepsáno 1 387 306,08 Kč. Z detailu transakcí je pak zřejmé, že žalovaný za tento měsíc uhradil společnostem provozujícím hazard (, právnická osoba, , , právnická osoba, (, obec, ), , právnická osoba, a , právnická osoba, ), částku 282 373 Kč, na dalších úvěrech (, právnická osoba, , , právnická osoba, , , právnická osoba, , , právnická osoba, , , právnická osoba, ) žalovaný čerpal částku 380 366,99 Kč, na splátkách úvěrů pak uhradil 443 201,57 Kč. Z registru platebních informací (REPI) žalobkyně zjistila, že žalovaný ke dni 9. 10. 2025 nemá dluhy po splatnosti, má čtyři spotřebitelské úvěry, přičemž dalších 16 již bylo ukončeno. Současně je z výpisu patrné, že žalovaný byl hodnocen červeným znaménkem minus, což znamenalo vyšší riziko z důvodu významných negativních informací o subjektu. Z detailu úvěrové historie je pak patrné, že se žalovaný pravidelně dostával do prodlení s úhradou splátek a docházelo k mimosoudnímu vymáhání. Výzvou ze dne 14. 11. 2025 bylo dále prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě prostřednictvím právní zástupkyně, a to ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy. Na to reagoval žalovaný v rámci předložené e-mailové komunikace, ze které vyplývá, že je ochoten uhradit okamžitě jistinu 10 000 Kč, nesouhlasí však s pokutami, poplatky a náklady právního zastoupení.5. Podle ustanovení § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle ustanovení § 1 písm. b) zák. č. 257/2016 Sb. zákona o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru.7. Podle ustanovení § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.8. Podle ustanovení § 78 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při poskytování spotřebitelského úvěru pořizuje dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele.9. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.10. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Po právní stránce soud posoudil věc tak, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena výše uvedená smlouva o úvěru, přičemž na daný poplatek byla poskytnuta sleva ve výši 100 %, jež byla podmíněna včasnou úhradou. Soud se v dané věci nejprve zabýval otázkou, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy dostála své povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného. Z listin doložených žalobkyní je zřejmé, že tato si řádně vyžádala potřebné informace a ověřila je ze spolehlivých zdrojů (výplatní pásky, výpisy z účtů, registr platebních informací). Tyto podklady však řádně neposoudila, neboť již na první pohled z nich vyplývají skutečnosti, které budí důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splatit. Ty vyplývají již z přímého varování registru pla