10 C 80/2026-19 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky ve výši 14 000 Kč, kterou nabyla postoupením od původního věřitele , právnická osoba, na základě smlouvy o postoupení ze dne 12. 12. 2024. Tvrdila, že žalovanému byl dne , datum, poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 14 000 Kč, který měl být splacen nejpozději do 27. 4. 2025, avšak žalovaný jej ve stanovené lhůtě nevrátil. Nárok uplatňuje jako nesplacenou jistinu úvěru spolu se zákonným úrokem z prodlení od dne následujícího po splatnosti. Uvedla, že žalovaný úvěr řádně čerpal, seznámil se s podmínkami smlouvy uzavírané online a byl opakovaně upomínán, včetně předžalobní výzvy odeslané dne 14. 9. 2025.2. Žalovaný se k projednávané věci žádným způsobem nevyjádřil. Žalovaný tedy ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) netvrdil a ve smyslu § 120 odst. 1 o. s. ř. neprokázal, že by dlužná částka byla uhrazeno, resp. že by existovala jiná skutečnost, která by vyvracela žalobkyní uplatněný nárok.3. Účastníci řízení dali svým postojem najevo, že souhlasí s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Ze smlouvy o úvěru č. , anonymizováno, uzavřené dne , datum, , má soud za prokázané, že touto smlouvou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 14 000 Kč s tím, že žalovaný se tyto prostředky zavázal vrátit nejpozději do 30 dnů, tj. do 24. 3. 2025. Zápůjční úroková sazba činila 0 % ročně, RPSN činilo 0 %. Výpisem z účtu právní předchůdkyně žalobkyně vedeném u , právnická osoba, . bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla dne , datum, žalovanému částku 14 000 Kč. Z potvrzení právní předchůdkyně žalobkyně soud zjistil, že na daný úvěr nebylo uhrazeno ničeho. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 vč. dodatku a příloh bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě rovněž právní zástupkyně žalobkyně, a to doloženým dopisem ze dne 14. 9. 2025, odeslaným dle potvrzení dne 18. 9. 2025.5. Podle ustanovení § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle ustanovení § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.7. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.9. Shora zjištěný skutkový stav soud po právní stránce posoudil následovně. Soud shledal, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena bezúročná smlouva o zápůjčce ve smyslu § 2390 občanského zákoníku. Žalovaný obdržel na základě smlouvy částku 14 000 Kč a nevrátil ničeho. Jeho povinností je tedy vrátit žalobkyni poskytnutou zápůjčku. Vzhledem k povaze smlouvy se soud pro nadbytečnost nezabýval otázkou úvěruschopnosti, neboť za daného stavu by neměla vliv na výrokovou část rozsudku. Žalobkyni vzniklo rovněž právo na úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku, neboť se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu. Soud proto žalobě vyhověl i co do úroku z prodlení, který žalobkyni přiznal ve výši stanovené právním předpisem dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., za žalobkyní požadované období od 28. 4. 2025 do zaplacení. Dle smlouvy měla být daná částka vrácena do 24. 3. 2025. Dne 28. 4. 2025 tak již nastalo prodlení na straně žalovaného, proto byl žalobkyni přiznán úrok z prodlení od tohoto data. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 000 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.