45 C 327/2025-33 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se žalobou domáhá na žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu pojistné smlouvy č. , číslo, uzavřené dne , datum, (dále také jen „Smlouva“), s počátkem pojištění ke dni 15.06.2023. Předmětem pojistné smlouvy bylo životní pojištění žalovaného. Pro pojistné období bylo stanoveno pojistné na částku 989 Kč měsíčně. Žalovaný však nehradil pojistné řádně a včas, a to ani po opakovaných urgencích ze strany žalobce. Žalovaný v dané lhůtě i přes upozornění žalobce na možný zánik pojištění dlužné pojistné neuhradil, účinky ukončení pojistné smlouvy tak nastaly ke dni 15.12.2024. Ode dne vzniku pojištění (15.6.2023) do dne jeho zrušení (15.12.2024) bylo žalovanému předepsáno na pojistném uhradit celkem 17 802 Kč. Do dnešního dne došlo ze strany žalovaného k úhradě pouze 13 846 Kč. Celkový dluh na dlužném pojistném tak činí k dnešnímu datu 3 956 Kč. Žalovaný dlužné pojistné neuhradil ani v návaznosti na upomínky žalobce. Žalobce tedy požaduje uhradit celkovou částku včetně zákonného úroku z prodlení z této částky. Vzhledem k tomu, že veškeré snahy žalobce o smírné mimosoudní řešení věci byly neúspěšné, zaslal žalobce dne 3.7.2025 prostřednictvím svého právního zástupce žalovanému předžalobní upomínku. Žalovaný však ani poté na svůj dluh ničeho neuhradil.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, nevyjádřil, a ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. se tak má za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Jelikož žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v Česku, ale žalovaný je státním příslušníkem Slovenska, poměr mezi účastníky, který je předmětem tohoto sporu, je poměrem s mezinárodním prvkem, a proto soud nejprve posuzoval, zda má pravomoc ve věci rozhodnout a příp. jakým právním řádem se poměr účastníků řídí. Na poměry s mezinárodním prvkem dopadá režim zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém (dále jen „ZMPS“), ve znění pozdějších předpisů, kterého se však použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, či přímo použitelných ustanovení práva Evropské Unie (§ 1 a 2 ZMPS). Závazkový poměr mezi účastníky, který je důvodem vzniku žalované pohledávky, vznikl ze smlouvy o životní pojištění. Jde tedy o závazek ve věcech pojištění. Pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci je dána podle článku 11 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť žalovaný má na území Česka své bydliště. Jelikož se jedná smluvní závazkový vztah, řídí se poměry účastníků v této věci podle čl. 3 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) českým právním řádem, jelikož strany si zvolily v pojistné smlouvě, že tato se bude řídit právním řádem České republiky.5. Z pojistné smlouvy č. , číslo, soud zjistil, že žalobkyně uzavřela se žalovaným pojistnou smlouvu o životním pojištění. Pojistná smlouva byla uzavřena dne , datum, . Předmětem Smlouvy bylo jednání investičního životního pojištění. V uvedené Smlouvě se v souladu s ustanovením § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) žalobkyně zavázala pro případ vzniku nahodilé události poskytnout žalovanému ve sjednaném rozsahu pojistné plnění a žalovaný se pak zavázal platit žalobci pojistné. Pro pojistné období bylo stanoveno pojistné na částku 989 Kč měsíčně a počátek pojištění byl stanoven ke dni 15.6.2023 a konec pojištění k 15.6.2067. Žalovaný však nehradil pojistné řádně a včas, a to ani po opakovaných urgencích ze strany žalobkyně, a proto došlo k zániku pojistné smlouvy ke dni 15.12.2024. O této skutečnosti byl žalovaný informován dokumentem Ukončení pojistné smlouvy ze dne 25.12.2024. Ke dni zániku Smlouvy byla dlužná částka vyčíslena na 3956 Kč. Dne 3.7.2025 byla žalovanému ze strany právního zástupce žalobkyně odeslána předžalobní upomínka, prostřednictvím které byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne 3.7.2025, včetně dokladu o jejím odeslání ze dne 7.7.2025). Žalovaný však ani poté ničeho neuhradil.6. Žalovaná nijak netvrdila, že by pojistné za uvedené období uhradila. Soud tak po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalovaná ve stanovené lhůtě dlužné pojistné neuhradila.7. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil dle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), kdy pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Dle § 2804 o.z. upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty.8. Mezi účastníky byla dle výše uvedených prokázaných skutečností uzavřena platná pojistná smlouva o životním pojištění, z níž vzešel závazek žalovaného hradit pojistné ve shora uvedené výši, které však do skončení smluvního vztahu nebylo řádně uhrazeno a žalovaný je proto s úhradou této částky v prodlení. V řízení nebylo prokázáno nic, co by svědčilo pro závěr, že žalovaný pojistné do konce pojistného období řádně uhradil, nebo že by zde byla jiná skutečnost, pro kterou by bylo možno učinit závěr, že žalobkyně na úhradu dlužného pojistného právo nemá. Vzhledem k tomu soud shledal žalobu důvodnou a výrokem I. rozsudku uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužné pojistné ve výši 3956 Kč spolu s úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ode dne následujícího po ukončení smlouvy do zaplacení. Výše úroku z prodlení byla stanovena v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena na tři dny od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, která byla ve sporu plně úspěšná, náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 852 Kč, zahrnující zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení - odměna advokátky podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby po 300 Kč spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, výzvě před podáním žaloby a návrhu ve věci samé. Dále je k odměně advokátky připočítaná 3x paušální náhrada hotových výdajů po 100 Kč k uvedeným úkonům právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a náhrada za 21 % DPH z přiznané odměny advokátky a z náhrad jejích hotových výdajů ve výši 252 Kč podle § 137 odst. 3 o.s.ř., neboť žalobkyně doložila, že její zástupkyně je plátcem této daně.