8 C 218/2025-27 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 4.11.2024 domáhala po žalované zaplacení částky 11 597 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 11 597 Kč od 10. 5. 2024 do zaplacení , kdy uplatněný nárok odůvodňuje postoupenou pohledávkou z titulu uzavřené smlouvy o úvěru ze dne , datum, s právním předchůdcem žalobkyně, společnost , právnická osoba, , IČO: , IČO, , se sídlem , adresa, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), na základě které žalovaný obdržel úvěr ve výši 8 000 Kč, který se zavázal uhradit s příslušenstvím úvěru za dobu jeho trvání spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku ve výši 236,71Kč a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3360,29 Kč, a to celé splatné do 9.5.2024. Na úvěr žalovaný nic neuhradil. Pohledávka od původního věřitele byla postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 05.06.2025 na společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, . Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 05.06.2025 mezi společností , právnická osoba, , se sídlem , adresa, , jako postupitelem a společností , Jméno žalobkyně, ., se sídlem , adresa, , IČ , IČO žalobkyně, , jako postupníkem a novým věřitelem Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dopisem dne 25.6.2025, současně byl žalovaný vyzván k úhradě předmětného dluhu.2. Žalovaný se k žalobě v průběhu řízení nevyjádřil.3. Soud věc rozhodl během prvního jednání. Právní zástupce žalobkyně omluvil svou neúčast při soudním jednání a souhlasil s projednáním a rozhodnutím věci bez jeho účasti. Žalovaný se k prvnímu jednání, ačkoliv měl řádně doručeno, bez omluvy nedostavil a zůstal tak v řízení zcela pasivní. Soud tedy věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků dle §101, odst. 3 o.s.ř.4. Soud vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů (uvedených vždy v závorce), ze kterých má za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný elektronicky na dálku prostřednictvím emailu a ověřovací SMS podepsali dne , datum, smlouvu o úvěru č. , anonymizováno, , kdy na základě uzavřené smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla bezhotovostně na jeho účet peněžní prostředky ve výši 8000 Kč (viz smlouva o úvěru, potvrzení o provedení transakce ). V předmětné smlouvě se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně při dodržení splatnosti úvěru do 2.5.2024 vedle jistiny úrok ve výši 36 % ročně v celkové výši 236,71 Kč, celkovou výši poplatku ve výši 3360,29 Kč při RPSN 9061.02 % ( viz smlouva o úvěru ). Dodatkem ze dne 4.5.2024 smluvní strany prodloužili splatnost úvěru do 9.5.2024 při RPSN 7906.56%. K uzavřené smlouvě a dodatku ke smlouvě žalovaný elektronicky vždy též podepsal formulář pro standartní informace o spotřebitelském (viz formulář pro standartní informace o úvěru). Před uzavřením smlouvy předchůdkyně žalobkyně neprověřovala úvěruschopnost. žalovaného Žalovaný nic neuhradil na předmětnou smlouvu o úvěru předchůdkyni žalobkyně (tvrzení žalobkyně). Banka žalovaného potvrdila obdržení částky 8000 Kč dne 2.4.2024 (viz sdělení banky)5. Pohledávka vyplývající ze smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 5.6.2025 na společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, , se sídlem , adresa, , následně tato společnost téhož dne předmětnou pohledávku postoupila na žalobkyni (viz dílčí smlouva o postoupení pohledávky, seznam postoupených pohledávek), přičemž postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne 25.6.2025, současně jej žalobkyně vyzvala k úhradě dlužné částky, přičemž na úvěr žalovaná nevrátil ničeho (viz oznámení o postoupení pohledávky, výzva, podací lístek) .6. Soud důkazy hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž provedené důkazy nebyly rozporovány, soud tak nemá žádné pochybnosti o tom, že jak jednotlivě, tak ve vzájemné souvislosti, prokazují shora uvedené skutečnosti. Pokud jde o zjišťování úvěruschopnosti žalovaného (viz právní závěry), kterou soud zkoumá ve spotřebitelských věcech z úřední povinnosti, žalobkyně k tomuto žádné konkrétnější skutečnosti v žalobě netvrdí, k prokázání této skutečnosti neoznačuje žádné důkazy. Povinnost posoudit úvěruschopnost je však objektivní, poskytovatel úvěru se nesmí bez dalšího spolehnout pouze na informace poskytnuté žalovaným. Žalobkyně pak netvrdila, že sama nějaké prověřovací úkony činila a nedoložila v této souvislosti žádné důkazy. Žalobkyně pak tím, že se nedostavila k jednání soudu konanému ve věci, zabránila možnosti být poučena soudem ve smyslu § 118a odst. 1 až 3 o.s.ř. o chybějících tvrzeních a důkazech ve vztahu k posouzení úvěruschopnosti žalovaného a výši sjednané odměny, jinému právním posouzení a z toho vyplývajících následcích pro žalobkyni.7. Při svém rozhodnutí pak soud vycházel z tohoto závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný dne , datum, elektronicky na dálku prostřednictvím emailu a ověřovací SMS uzavřeli smlouvu o úvěru č. , Anonymizováno, . Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému bezhotovostně na jeho účet peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, které byly na účet žalovaného připsány dne 2. 4. 2024. Žalovaný se ve smlouvě zavázal splatit úvěr do 2. 5. 2024 a zaplatit vedle jistiny úrok ve výši 36 % ročně v celkové částce 236,71 Kč a poplatek ve výši 3 360,29 Kč, při RPSN 9 061,02 %. Dodatkem ze dne 4. 5. 2024 byla splatnost úvěru prodloužena do 9. 5. 2024 při RPSN 7 906,56 %. K uzavření smlouvy i dodatku žalovaný vždy elektronicky podepsal formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně neprověřovala úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný na předmětný úvěr neuhradil žádnou částku. Pohledávka vyplývající ze smlouvy o úvěru včetně příslušenství byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 5. 6. 2025 postoupena na společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, , se sídlem , adresa, , a tato společnost téhož dne postoupila pohledávku na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne 25. 6. 2025, současně byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky. Žalovaný na úvěr neuhradil ničeho ani po postoupení pohledávky.8. Soud věc právně posoudil zejména podle níže uvedených ustanovení občanského zákoníku č. 89/2012 (o.z.) a zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ), přičemž dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel dle §3, odst.1), písm. d) ZSÚ a žalovaný jako spotřebitel dle §419 o.z. ve smyslu ustanovení §1810 a násl a §2390 a násl. o.z. a §2, odst.1 ZSÚ uzavřeli smlouvu o zápůjčce - spotřebitelský úvěr (dále jen úvěr), na základě které byla žalovanému poskytnuta bezhotovostně částka 8000 Kč, kterou se zavázal vrátit do 9.5.2024, a to včetně úroku ve výši 36 % ročně v celkové částce 236,71 Kč a poplatkem ve výši 3 360,29 Kč, při RPSN 9 061,02 %, respektive po dodatku ke smlouvě při RPSN 7 906,56 %.9. S ohledem na spotřebitelskou povahu smlouvy se soud při posouzení uplatněného nároku zabýval platností uzavření předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru z pohledu dostatečného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného a souladu obsahu úvěru (zejména odměny za poskytnutí úvěru a dalších poplatků ) s dobrými mravy.10. Nejvyšší soud k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích (např. v rozsudku ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018) opakovaně uvádí, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli (poskytovateli úvěru), aby dlužníka – spotřebitele (náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně a aktivně sám nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná. Tyto závěry pak byly potvrzeny i nálezem Ústavního soudu ze dne 26.2.2019 sp.zn. III. ÚS 4129/18. Obecné soudy jsou tak povinny zkoumat z úřední povinnosti, zda došlo k porušení povinnosti zkoumání úvěruschopnosti poskytovatelem úvěru, a to i ve vztahu k § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (srovnej např. nález Ústavního soudu ze dne 3. 11. 2020, sp. zn. IV. ÚS 702/20), s účinností od 29.5.2022 je tato povinnost zakotvena přímo v ustanovení §87 ZSÚ.11. V daném případě právní předchůdkyně nijak nezkoumala úvěruschopnost žalovaného, ve věci žalobkyně neprokázala, z jakých konkrétních podkladů bylo při posuzování úvěruschopnosti vycházeno. Stej