8 C 222/2025-25 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení částky 2 053 Kč, který vznikl z titulu regresního nároku žalobce za náklady, které vynaložil v souvislosti s řízením proti žalovanému pod č.j. č. j. , Anonymizováno, za řízení osobního motorového vozidla pod vlivem návykových látek dne , datum, , a to na náklady za odborné lékařské vyšetření včetně odběru biologického materiálu + náklady za toxikologické vyšetření ve výši 2.013,00 Kč + náklady za dopravu ve výši 40,00 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. O žalobě soud rozhodl podle § 115 a o.s.ř. bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas žalovaného je dovozován z ust. § 101 odst. 4 o.s.ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřil.4. Z podané žaloby a předložených listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav. Dne , datum, byl žalovaný , Jméno žalovaného, při řízení motorového vozidla podroben hlídkou Policie České republiky orientačnímu vyšetření na přítomnost návykových látek testerem DrugWipe 5SP. Test vykázal pozitivní výsledek na amfetamin/metamfetamin, což policistům poskytlo důvodné podezření, že žalovaný vykonává činnost pod vlivem jiné návykové látky ve smyslu § 20 odst. 1 písm. a) zákona č. 65/2017 Sb.Na základě této skutečnosti bylo vyžádáno odborné lékařské vyšetření spojené s odběrem biologického materiálu. Žalovaný byl v souladu s § 21 odst. 3 téhož zákona převezen do , právnická osoba, ., kde se téhož dne cílenému klinickému vyšetření podrobil. Následným chemickotoxikologickým rozborem moči, provedeným Fakultní nemocnicí , obec, , byly pozitivně zjištěny amfetaminové deriváty.5. Za provedené zdravotnické úkony vznikly žalobci náklady v celkové výši 2.013 Kč, sestávající z částky 1.290 Kč za odborné lékařské vyšetření včetně odběru biologického materiálu a částky 722,77 Kč za toxikologické vyšetření moči. Tyto náklady byly policií následně uhrazeny jednotlivým poskytovatelům zdravotních služeb.6. Současně žalobci vznikly náklady ve výši 40 Kč za převoz žalovaného služebním vozidlem Škoda Kodiaq ze stanoviště zásahu do zdravotnického zařízení. Výpočet nákladů vycházel z platné sazby základní náhrady stanovené vyhláškou č. 398/2023 Sb. a z údajů o spotřebě a ujeté vzdálenosti.7. Celkově tedy žalobce uhradil za žalovaného částku 2.053 Kč, což je součet nákladů na odborné vyšetření, toxikologii a dopravu.8. Žalobce se žalovaného nejprve pokusil vyzvat k dobrovolnému uhrazení částky dopisem ze dne 10. 9. 2025, avšak žalovaný částku neuhradil.9. Na základě doložených důkazu a vzhledem k absenci tvrzení žalovaného o úhradě celkové dlužné částky dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalovaný byl žalobcem v předmětný den převezen do , právnická osoba, .,, kde podstoupil lékařské vystření a následně bylo provedeno toxikologické vystření, s čímž žalobci vznikly včetně dopravy náklady celkem 2053Kč, které prokazatelně uhradil. Žalobci pak dle ustanovení §24, odst. 1-5 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek svědčí regresní právo na úhradu předmětných nákladů, k jejichž úhradě žalovaného vyzval výzvou ze dne 10.9.2025 a které byly splatné dne 14.102025. Soud proto žalobě zcela vyhověl. Žalovaný je pak povinen uhradit dlužnou částku do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 200 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.11. Žalobce je dle § 11 odst. 2 písm. a) zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, osvobozen od poplatku. V souladu s ust. § 2 odst. 3 téhož zákona poplatková povinnost přešla na žalovaného, který nebyl ve sporu úspěšný. Žalovaný je povinen uhradit soudní poplatek 1 000 Kč dle položky 1/1a Sazebníku poplatků, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160/1 o.s.ř.12. Odůvodnění rozsudku odpovídá ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř.