7 C 292/2022-46 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobce se svou žalobou domáhá na žalovaném zaplacení předmětné částky s tvrzením, že na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] je právním nástupcem společnosti [právnická osoba] Uvedl, že tato společnost uzavřela se žalovaným dne [datum] Smlouvu [číslo] s produktovým názvem [anonymizována tři slova] týdenní [anonymizována dvě slova] [rok] (dále též jen„ Smlouva“), na jejímž základě poskytl žalovanému v hotovosti finanční prostředky ve výši 10 000 Kč, a to za poplatek ve výši 9 554 Kč. Žalovaný se zavázal shora uvedené částky zaplatit v 52 týdenních splátkách po 377 Kč s tím, že první splátku byl povinen zaplatit v den, kdy uplyne týden od data uzavření Smlouvy a každou další splátku vždy posledního dne dalšího následujícího týdenního období. Žalovaný však poskytnuté finanční prostředky, ani poplatek ve lhůtě splatnosti nezaplatil, když na danou pohledávku uhradil pouze částku v celkové výši 3 100 Kč (dne [datum] – 1 600 Kč a dne [datum] – částku 1 500 Kč). Uhrazené platby žalobce zužitkoval v rozsahu částky 1 368,54 Kč na jistinu a ve výši 1 731,46 Kč na poplatky. Za této situace se po žalovaném domáhá zaplatit zbytek poskytnuté jistiny ve výši 8 631,46 Kč (10 000 – 1 368,54), poplatků ve výši 7 192,54 Kč (9 554 – 1 731,46 = 7 822,54 – avšak požaduje je pouze ve výši 7 192,54 Kč). Dále po žalovaném požaduje zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně ze splátek, s nimiž byl žalovaný v prodlení (kapitalizoval ji ke dni [datum]), avšak požaduje ji pouze ve výši 5 000 Kč. Rovněž se domáhá úhrady sankčních poplatků ve výši 1 900 Kč a zákonného úroku z prodlení, který kapitalizoval na částku ve výši 534,16 Kč. Ve vztahu k posouzení úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru žalobce doplnil, že jeho právní předchůdce vycházel zejména z informací, které si sám aktivně zjišťoval a ověřoval ze zdrojů nezávislých na spotřebiteli, ať již dostupných veřejně, tak především neveřejných. Poskytnuté informace s odbornou péčí komplexně analyzoval a podrobil je také porovnání s demografickými a statistickými údaji zanesenými ve skóringovém modelu. Právní předchůdce žalobce vycházel z informací sdělených žalovaným, který uvedl čistý měsíční příjem ve výši 14 297 Kč. Jeho příjem pak byl doložen nejenom pracovní smlouvou (pracovní poměr na dobu neurčitou), ale i výplatními páskami za listopad a prosinec 2019. Toto ověřila zástupkyně právního předchůdce žalobce, paní [jméno] [příjmení]. Žalovaný rovněž uvedl celkový příjem domácnosti ve výši 40 297 Kč (další příjem domácnosti ve výši 26 000 Kč). 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Po provedeném dokazování má soud ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] (dále též jen„ Smlouva“) za prokázané, že na základě této Smlouvy se právní předchůdce žalobce zavázal žalovanému poskytnout v hotovosti finanční prostředky ve výši 10 000 Kč, a to za poplatek ve výši 7 994 Kč (úrok ve výši 3 103 Kč a poplatek za zpracování úvěru ve výši 4 891 Kč). Úročení úvěru bylo sjednáno sazbou ve výši 56 % ročně. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vč. sjednaného poplatku zaplatit žalobci v pravidelných 52 splátkách ve výši 377 Kč (první splátkové období začalo běžet dnem uzavření Smlouvy), což soud zjistil ze Smlouvy. Z čl. 6 Smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že pro případ prodlení žalovaného s plněním závazků ze Smlouvy byla sjednána smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení (bod 6.1.), a dále povinnost uhradit účelně vynaložené náklady, které vznikly v souvislosti s prodlením - za písemnou upomínku částku ve výši 300 Kč (bod 6.2. a 6.3.). Shora uvedené parametry úvěru rovněž vyplývají i ze Standardních informací o spotřebitelském úvěru. Ze Zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný žil s rodiči, byl zaměstnán jako dělník na plný úvazek na dobu neurčitou s příjmem ve výši 14 297 Kč čistého měsíčně. Žalovaný uvedl další čisté příjmy domácnosti ve výši 26 000 (celkový čistý příjem domácnosti tak představoval částku ve výši 40 297 Kč) a své měsíční výdaje odhadl částkou ve výši 2 000 Kč. Ze Zákaznické karty soud dále zjistil, že žalovaný nemá žádnou kreditní kartu, ani zápůjčku u jiné společnosti. Předmětnou žádost za společnost [právnická osoba] se žalovaným sepisovala [jméno] [příjmení], která zároveň ověřila příjem žalovaného z pracovní smlouvy a výplatních pásek za listopad a prosinec 2019. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze [datum] a příslušné přílohy (seznamu postoupených pohledávek) dále vyplynulo, že společnost [právnická osoba] tuto pohledávku za žalovaným postoupila na žalobce. Z listiny označené jako„ Oznámení o postoupení pohledávky“ pak soud zjistil, že tato skutečnost byla žalovanému dne [datum] oznamována. Skutečnost, že žalobce žalovaného k úhradě dlužné částky vyzýval, se podává z listiny označené jako“ Výzva k okamžitému splacení dluhu” ze dne [datum]. Skutečnost, že shora uvedená výzva byla žalovanému fakticky odeslána, se podává z Potvrzení o podání ze dne [datum] ([anonymizováno]). Z listiny označené jako“ Výzva k úhradě dluhu – předžalobní upomínka” soud zjistil, že žalobce žalovaného dne [datum] opětovně vyzval k úhradě dlužné částky, a to ve lhůtě 7 dnů s tím, že pro případ nečinnosti byl upozorněn na možnost vymáhání dluhu soudní cestou. Skutečnost, že shora uvedená listina byla žalovanému odeslána, soud zjistil z Potvrzení dodání ze dne [datum] ([anonymizováno]). Na závěr pak soud ve vztahu ke skutkovým zjištěním dodává, že negativně vymezené tvrzení žalobce, že předmětná částka nebyla uhrazena, ze strany žalovaného konkrétními důkazy vyvráceno nebylo, a proto soud při svém rozhodování z této skutečnosti vycházel. 4. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že před poskytnutím úvěru vždy s klientem vyplní kartu zákazníka, do níž zaznamená klientem sdělené údaje o jeho majetkových poměrech. Poté, co je tato karta vyplněna, zadá poskytnuté údaje do databáze, která provede skóring. Následně telefonicky kontaktuje manažera, kterému sdělí získané informace a ten rozhodne o poskytnutí či neposkytnutí úvěru. Po klientovi vždy žádá doložení pouze jeho příjmu, a to pracovní smlouvou a výplatními páskami (za dva až tři měsíce) či výpisem z účtu. Tyto listiny zůstávají přílohou žádosti o úvěr pouze v případech, kdy to vyhodnotí skóring. Klientem sdělené údaje o jeho výdajích však neověřuje nikdy, resp. jejich doložení nežádá, neboť to není její povinnost. Spokojí se s tím, co klient uvede, neboť poté svou žádost podepíše, čímž stvrzuje správnost poskytnutých údajů. 5. Podle § 2395 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 7. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 8. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 10. Předně soud uvádí, že předmětná Smlouva byla uzavřena za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, který v ustanovení § 86 stanoví povinnost poskytovatele před uzavřením smlouvy o poskytnutí úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Poskytovatel je pak oprávněn poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Případné porušení shora uvedené povinnosti zakotvené v ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru má za následek absolutní neplatnost smlouvy (srov. rozsudek Soudního dvora EU druhého senátu ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, který dovodil povinnost národních soudů zkoumat podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru z úřední povinnosti, aniž by námitku neplatnosti vznesl spotřebitel). 11. Ve skutkové rovině se proto soud na úvod zabýval otázkou, jak právní předchůdce žalobce postupoval při posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet. 12. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je komple