32 C 12/2022-97 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobkyně se jako právní nástupce [právnická osoba] (dále„ banka“) domáhá na žalované zaplacení předmětné částky s tvrzením, že banka se žalovanou uzavřela dne 26. 6. 2017 Smlouvu o úvěru (dále též„ Smlouva“), na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 245 000 Kč, který se žalovaná zavázala splatit v 108 měsíčních splátkách po 4 081,82 Kč, a to počínaje dnem 15. 7. 2017. Strany sjednaly úročení úvěru sazbou ve výši 12,27 % ročně a dále pro případ prodlení poplatky za upomínky. Úvěr žalované poskytla dne 26. 6. 2017, avšak žalovaná úvěr nesplácela řádně a včas, když na danou pohledávku uhradila pouze částku v celkové výši 78 612,59. Proto banka dne 20. 6. 2019 prohlásila úvěr za splatný a žalovanou vyzvala k úhradě jistiny ve výši 217 716,31 Kč (poskytnutý úvěr ponížený o splátky úvěru), smluvního úroku ve výši 10 739 98 Kč, smluvních poplatků ve výši 1 636 Kč a úroku z prodlení ve výši 303,22 Kč. Při posouzení úvěruschopnosti žalované banka vycházela z údajů žalovanou poskytnutých v žádosti o úvěr. Tu banka hodnotila individuálně, v souladu s platnými schvalovacími strategiemi banky a s principy obezřetného úvěrování. Banka kontrolovala veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík, databázi MV ČR a další. V případě žalované banka vycházela z údajů deklarovaných v žádosti o úvěr, tj. že žalovaná je zaměstnána na dobu neurčitou s měsíčním příjmem ve výši 11 000 Kč čistého, má vlastní bydlení, celkový čistý měsíční příjem domácnosti činí 30 000 Kč a žalovaná nemá vyživovací povinnost k dalším osobám. Příjem žalované banka porovnala s výdaji odhadnutými na základě historických dat z ČSÚ a výpočtem získala částku disponibilních zdrojů žalovaného. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud učinil následující skutková zjištění: 4. Ze žádosti o úvěr je zjištěno, že žalovaná požádala banku o poskytnutí úvěru ve výši 250 000 Kč splatný v 108 měsíčních splátkách vždy k 15. dni v měsíci a ke svým poměrům bance sdělila, že je vdaná, bydlí ve vlastním domě, má učňovské vzdělání, je od 1. 2. 2016 zaměstnána na dobu neurčitou u [právnická osoba], s.r.o. s měsíčním příjmem ve výši 11 000 Kč čistého. Celkový čistý měsíční příjem domácnosti činí 30 000 Kč. Uvedla, že nemá žádné ostatní náklady. Závazkem je kontokorent ve výši 6 000 Kč. 5. Z interního vyjádření banky k procesu posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že banka vysvětlila, že vycházela z údajů žalovanou poskytnutých v žádosti o úvěr. Tu banka hodnotila individuálně, v souladu s platnými schvalovacími strategiemi banky a s principy obezřetného úvěrování. Banka kontrolovala veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík, databázi MV ČR a další. V případě žalované banka vycházela z údajů deklarovaných v žádosti o úvěr, tj. že žalovaná je na dobu neurčitou zaměstnána s měsíčním příjmem ve výši 11 000 Kč čistého, má vlastní bydlení, celkový čistý měsíční příjem domácnosti činí 30 000 Kč, je vdaná a nemá vyživovací povinnost k dalším osobám. Příjem žalované banka porovnala s výdaji odhadnutými na základě historických dat z ČSÚ, na jejichž úhradě se žalovaná podílí 36,67 %, a výpočtem získala částku disponibilních zdrojů žalované. Interní splátky činily 1392,34 Kč a externí 1220,50 Kč. 6. Ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet půjčka bylo zjištěno, že byla uzavřena 26. 6. 2017 mezi bankou a žalovanou. V čl. II. si strany sjednaly, že banka žalované poskytne úvěr ve výši 245 000 Kč, který může být čerpán nejdříve dne 26. 6. 2017 a nejpozději první pracovní den následující po tomto dni, a žalovaná se zavázala úvěr bance vrátit s úrokem ve výši 12,27 % ročně při RPSN 13,12 % v 108 pravidelných měsíčních anuitních splátkách ve výši 4 081,82 Kč splatných vždy k 15. dni v měsíci. Účel úvěru byla úhrada dluhů žalované vůči bance ve výši 6 000 Kč, zbytek byl poskytnut žalované na její běžný účet. 7. Z platební historie a výpisů z úvěrového účtu č. [bankovní účet] se podává, že žalované byl dle Smlouvy poskytnut úvěr ve výši 245 000 Kč, který byl připsán na účet žalované č. [bankovní účet] dne 26. 6. 2017. Žalovaná za období od 15. 7. 2017 do 19. 2. 2019 uhradila bance celkem částku ve výši 78 612,59 Kč. 8. Z výpisu z běžného účtu žalované č. [bankovní účet] je zjištěno, že na tento účet byla poskytnuta částka ve výši 245 000 Kč dne 26. 6. 2017, rovněž na tento účet dne 14. 6. 2017 přišel žalované rodičovský příspěvek ve výši 7 600 Kč. Debetní částka za tento měsíc činila 114 683,29 Kč. 9. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 22. 6. 2019 je zjištěno, že banka prohlásila úvěr za splatný ke dni 20. 6. 2019. Žalovaná byla poučena, že k témuž dni zaniká pojištění úvěru. Žalovaná byla vyzvána, že má dluh v celkové výši 230 395,51 Kč uhradit do 8. 7. 2019 a současně byla informována o jeho skladbě. 10. Z dohody ze dne 17. 6. 2021 včetně přílohy tvořené seznamem postupovaných pohledávek bylo zjištěno, že banka jako postupitel postoupila soubor pohledávek, a mezi nimi i pohledávku za žalovanou, žalobkyni jako postupníkovi. Z písemného potvrzení banky ze dne 21. 6. 2021 vyplývá, že bance byla úplata dle smlouvy o postoupení pohledávek dne 21. 6. 2021 připsána na účet a tím došlo k postoupení pohledávek. 11. Z předžalobní upomínky ze dne 5. 5. 2020 bylo zjištěno, že banka prostřednictvím svého zástupce žalovanou před podáním žaloby upomenula o zaplacení částky 246 507,40 Kč, určila lhůtu k plnění 14 dnů od odeslání výzvy a žalovanou poučila, že v případě jejího marného uplynutí se s nárokem obrátí na soud. Jak vyplývá z poštovního podacího lístku, zástupce banky předal doporučenou zásilku adresovanou žalovanému k poštovní přepravě dne 5. 5. 2020. 12. Z dalších v řízení provedených důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění, případně tato zjištění byla prokázána jinými důkazy. 13. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně, a to z jiných právních důvodů, než uvádí žalobkyně. 14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je do nezbytné s daty umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 15. Podle § 86 odst. 2 citovaného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 16. Podle § 87 odst. 1 citovaného zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebitelský úvěr v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě, běží ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 17. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakožto i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 18. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 19. Podle § 2991 odst. 1, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 20. Podle § 2991 odst. 2 o. z. hodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, kterým odpadl protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co po právu měl plnit sám. 21. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 22. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 23. Soud z dostupných důkazů, které žalobkyně i po poučení dle § 118a o. s. ř. k prokázání řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované předložila, došel přesvědčení, že banka úvěruschopnost žalované řádně nezkoumala, když nedoložila listiny osvědčující výši dosahovaného příjmu žalované, a nešetřila ani jeho pravidelné výdaje na bydlení a domácnost, a spokojila se pouze s údaji poskytnutými žalovanou, jež sice hypoteticky mohly, ale velmi pravděpodob