32 C 43/2023-23 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobkyně se jako právní nástupce [právnická osoba] domáhá na žalovaném zaplacení předmětné částky s tvrzením, že [právnická osoba] se žalovaným uzavřela dne [datum] Smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč, který měl být splacen do [datum]. Úvěr byl poskytnut prostřednictvím webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů a následně odsouhlasil znění Smlouvy. Vzhledem k tomu, že žalovaný nehradil řádně a včas, když na předmětnou pohledávku neuhradil ničeho, zástupce žalobkyně jej vyzval prostřednictvím upomínky k úhradě dlužné částky, avšak neúspěšně. Za této situace se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení jistiny ve výši 10 000 Kč a dále poplatku za poskytnutí úvěru 3994,11 Kč a úroku ve výši 295,89 Kč, kterou žalovaný ani na základě upomínky nezaplatil. Ve vztahu k posouzení úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru žalobkyně uvedla, že žalovaný byl lustrován z veřejně dostupných databází [anonymizováno], [příjmení], [anonymizována dvě slova], na jejich základě nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti, a proto bylo žádosti žalovaného o poskytnutí úvěru vyhověno. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Po provedeném dokazování má soud ze Smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] za prokázané, že na základě této Smlouvy se právní předchůdce žalobkyně zavázal žalovanému poskytnout bezúčelový úvěr ve výši 10 000 Kč, a to za poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 798,82 Kč Částku v celkové výši 11 094,71 Kč se žalovaný zavázal vrátit jednorázově 30 dnů od zaslání peněz. Roční zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 36 % ročně. Skutečnost, že společnost [právnická osoba] žalovanému dne [datum] na jeho účet č. [bankovní účet] ujednanou částku ve výši 10 000 Kč fakticky poskytla, má soud za prokázanou z potvrzení [příjmení] [příjmení] o platbě a sdělení [právnická osoba] ze dne [datum]. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a příslušné přílohy (seznam postoupených pohledávek, výše úplaty za postoupení pohledávek) má soud za prokázané, že předmětnou pohledávku za žalovaným společnost postoupila na žalobkyni. Z listiny označené jako„ Oznámení o postoupení pohledávky“ pak soud zjistil, že tato skutečnost byla žalovanému dne [datum] oznamována. Skutečnost, že shora uvedená listina byla žalovanému fakticky odeslána, se podává z Podacího lístku ze dne [datum]. Z listiny označené jako„ Výzva k úhradě před podáním žaloby“ soud zjistil, že žalobkyně žalovaného dne [datum] vyzvala k úhradě dlužné částky nejpozději do 3 dnů s tím, že pro případ nečinnosti byl žalovaný upozorněn, že dlužná částka bude vymáhána soudní cestou. 4. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně, a to z jiných právních důvodů, než uvádí žalobkyně. 5. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je do nezbytné s daty umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 6. Podle § 86 odst. 2 citovaného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 7. Podle § 87 odst. 1 citovaného zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebitelský úvěr v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě, běží ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 8. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakožto i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 10. Podle § [číslo] odst. 1, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 11. Podle § 2991 odst. 2 o. z. hodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, kterým odpadl protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co po právu měl plnit sám. 12. Soud již z tvrzení žalobkyně dospěl k závěru, že [právnická osoba] úvěruschopnost žalovaného řádně nezkoumala, když žalobkyně uvedla, že v dané věci právní předchůdce žalobce při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházel pouze z informací dostupných v externích databázích ([anonymizováno], [příjmení], [anonymizována dvě slova]), je zřejmé, že právní předchůdce blíže nezjišťoval ani neověřoval příjmy ani výdaje žalovaného. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je komplexní proces, při němž věřitel vychází z řady různých údajů. Věřitel vychází především z informací dodaných spotřebitelem, avšak věřitel se s takto získanými informacemi od spotřebitele nemůže bez dalšího spokojit a brát je jako fakt. Je povinen je s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Věřitel musí vycházet i z jiných zdrojů (údaje, které jsou mu známy z jeho vlastní činnosti) a údaje a tvrzení spotřebitele ověřit. Právní předchůdce žalobkyně řádně neprovedl posouzení úvěruschopnosti žalovaného, neboť toto posouzení proběhlo pouze formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů. Důsledkem tohoto postupu je pak ta skutečnost, že předmětná Smlouva odporuje ust. § 580 odst. 1 o. z., a proto je neplatná. 13. Za situace, kdy právní předchůdce žalobkyně řádně nesplnil svou zákonnou povinnost (posouzení úvěruschopnosti žalovaného), v důsledku čehož soud shledal předmětnou Smlouvu absolutně neplatnou, vede tento postup právního předchůdce žalobce k omezenosti nároku žalobce vůči žalovanému na vrácení pouhého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru. Převzal-li totiž žalovaný předmět úvěru na základě neplatné Smlouvy, je povinen tuto částku vrátit jako bezdůvodné obohacení. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku ve výši 10 000 Kč s tím, že žalovaný na předmětnou pohledávku neuhradil ničeho. V této části proto soud důvodně podané žalobě vyhověl, a to včetně příslušenství. Bezdůvodné obohacení patří mezi nároky, u nichž je doba plnění vázána na výzvu věřitele a teprve výzvou k plnění se tak dluh z bezdůvodného obohacení stává splatným. K plnění dluhu byl žalovaný vyzván, resp. výzva k úhradě dlužné částky ve lhůtě plnění do tří dnů byla žalovanému odeslána dne [datum]. Ve smyslu ust. § 573 o. z. pak byla výzva žalovanému doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. dne [datum]. Na základě této výzvy měl žalovaný dlužnou částku uhradit do [datum]. Vzhledem k tomu, že tak neučinil, je od [datum] s úhradou částky 10 000 Kč v prodlení. Proto soud prvního stupně vedle jistiny přiznal v souladu s ust. § 1970 o. z. rovněž i zákonný úrok z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení., když výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v účinném znění. Ve zbývající části, a to poplatku ve výši 3 994,11 Kč, úroku 295,89 Kč se zákonným úrokem z prodlení vč. zákonného úroku z prodlení z přiznané jistiny ve výši 10 000 Kč od [datum] do [datum] žalobu jako nedůvodnou zamítl. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.. Předmětnou pohledávku pak společnost [právnická osoba] postoupila na žalobkyni s tím, že o změně věřitele byl žalovaný řádně vyrozuměn. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 900,80 Kč, přičemž tato částka představuje 40 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 70 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 30 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 290 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Podle § 14b a. t. rozhodl soud, jelikož jde (i ze samotného znění) o zřejmou formulářovou žalobu. Žalobkyně uplat