32 C 75/2023-17 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky 14 000 Kč s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] se žalovaným uzavřeli Smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě žalobkyně dne [datum] žalovanému poskytla částku 14 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit částku 14 000 Kč spolu s příslušenstvím úvěru za dobu jeho trvání ve výši 12 026 Kč ve 14 měsíčních splátkách ve výši 1 859 Kč. Splatnost poslední splátky padla na [datum]. Žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti částku nevrátil, když uhradil pouze částku 8 060 Kč. Úhrady byly započítány původním věřitelem poměrně na jistinu a smluvně sjednané příslušenství pohledávky, na jistinu tak byla alokována částka ve výši 4 080,82 Kč a na smluvně sjednané příslušenství částka 3 979,18 Kč. Žalovaný se tak dostal do prodlení s úhradou částky 17 966 Kč, kterou představoval součet zůstatku jistiny ve výši 9 919,18 Kč a zůstatku smluvního příslušenství pohledávky ve výši 8 046,82 Kč. V důsledku prodlení vznikla žalovanému povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení z jistiny ve výši 9 919,18 Kč od [datum] do [datum] ve výši 3 263,41 Kč. Výše požadovaného kapitalizovaného úroku 9 387,95 Kč je pak tvořena součtem nesplaceného úroku 674,41 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru 4 735,01 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru 898 Kč, nesplaceného inkasního poplatku 1 739,40 Kč a postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků po revizním přepočtu za období po konečné splatnosti ve výši 1 341,13 Kč. Dále požaduje zákonný úrok z prodlení z částky 9 919,18 KČ od [datum] do zaplacení ve výši 8,5 % a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 759,97 Kč za období od [datum] do [datum]. Právní předchůdkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, s ohledem na výši příjmů a požadovaného úvěru původní věřitel vyhodnotil žalovaného jako způsobilého ke splácení úvěru takové výše, jaká mu byla poskytnuta. Schopnost žalovaného splácet byla ověřována poskytovatelem úvěru na základě žalovaným vyplněné žádosti o úvěr, ve které žalovaný uvedl údaje o své osobě a okolnosti vypovídající o jeho finanční situaci, jakými jsou údaje o zaměstnání, ostatních finančních závazcích, výši měsíčních příjmů, výši měsíčních výdajů a požadovanou výši úvěru. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, se jí že společnost [právnická osoba] zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 14 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu s úrokem za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání ve výši 1 348 Kč, úplatou za poskytnutí úvěru ve výši 6 860 Kč, s náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 298 Kč, s poplatkem za inkaso splátek ve výši 2 520 Kč, tedy celkem částku 26 026 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 1859 Kč počínaje do měsíce po podpisu smlouvy. Žalovanému byla poskytnuta částka 14 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Ze žádosti žalovaného o úvěr soud zjistil, že žalovaný uvedl, že jeho měsíční příjem představuje důchod ve výši 10 596 Kč, příjem měl doložit útržky. Jako výdaje uvedl výdaje na bydlení ve výši 3 000 Kč, 1992 Kč jako splátky půjček, celkové náklady uvedl ve výši 5070 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně vycházel z použitelného příjmu žalovaného ve výši 5 526 Kč. 4. Z Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi [právnická osoba] a žalobcem dne [datum] a Dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně přílohy je zřejmé, že pohledávka z úvěrové smlouvy [číslo] za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky z [datum] je zřejmé, že postoupení pohledávek z úvěrové smlouvy bylo žalovanému oznámeno a žalovaný byl vyzván, aby dlužnou částku uhradil do 10 dnů po obdržení dopisu. Na poštu byla zásilka dle podacího archu podána [datum]. 5. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně, a to z jiných právních důvodů, než uvádí žalobkyně. 6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je do nezbytné s daty umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 7. Podle § 86 odst. 2 citovaného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 8. Podle § 87 odst. 1 citovaného zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebitelský úvěr v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě, běží ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 9. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakožto i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 11. Podle § [číslo] odst. 1, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 12. Podle § 2991 odst. 2 o. z. hodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, kterým odpadl protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co po právu měl plnit sám. 13. Soud již z tvrzení žalobkyně dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalovaného řádně nezkoumala. Z provedených důkazů vyplynulo, že poskytovatel úvěru se zabýval pouze příjmy žalovaného. Ničeho konkrétního nebylo tvrzeno, ani nebyly navrhovány důkazy k prokázání ověřování výdajů žalovaného. Právní předchůdkyně si ověřila pouze příjmy žalovaného útržky. Neprokázala, že by ověřovala také výdaje žalovaného na bydlení, osobní výdaje, výdaje na dopravu. Právní předchůdkyně žalobkyně mohl tyto skutečnosti ověřit např. výpisy z účtu žalovaného, z něhož by bylo zřejmé, zda tvrzená výše pravidelných nákladů odpovídá skutečnosti či nikoli. 14. Za situace, kdy právní předchůdkyně žalobkyně řádně nesplnila svou zákonnou povinnost (posouzení úvěruschopnosti žalovaného), v důsledku čehož soud shledal předmětnou smlouvu absolutně neplatnou, je nárok žalobkyně vůči žalovanému omezen na vrácení pouhého zůstatku jistiny úvěru. Převzal-li totiž žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit jako bezdůvodné obohacení. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 14 000 Kč s tím, že žalovaný na předmětnou pohledávku uhradil 8 060 Kč, při závěru o neplatnosti smlouvy je tedy tvrzený a prokázaný zůstatek jistiny 5 940 Kč. V této části proto soud důvodně podané žalobě vyhověl, a to včetně příslušenství. Bezdůvodné obohacení patří mezi nároky, u nichž je doba plnění vázána na výzvu věřitele a teprve výzvou k plnění se tak dluh z bezdůvodného obohacení stává splatným. K plnění dluhu byl žalovaný vyzván, resp. výzva k úhradě dlužné částky ve lhůtě plnění do deseti dnů byla žalovanému odeslána dne [datum]. Ve smyslu ust. § 573 o. z. pak byla výzva žalovanému doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. dne [datum]. Na základě této výzvy měl žalovaný dlužnou částku uhradit do [datum]. Vzhledem k tomu, že tak neučinil, je od [datum] s úhradou částky 5 940 Kč v prodlení. Předmětná pohledávka pak byla postoupena na žalobkyni s tím, že o změně věřitele byl žalovaný řádně vyrozuměn. Proto soud prvního stupně vedle jistiny přiznal v souladu s ust. § 1970 o. z. rovněž i zákonný úrok z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, když výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části, a to ohledně částky 3959,18 Kč se zákonným úrokem z prodlení, smluvní pokuty ve výši 3263,41 Kč, kapitalizovaného úroku 9387,95 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení a zákonného úroku z prodlení nesplacené jistiny před splatností žalobu jako nedůvodnou zamítl. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. arg. a contrario, když v řízení převážně úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly.