7 C 177/2023-25 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobce se svou žalobou domáhá na žalované zaplacení předmětné částky s tvrzením, že na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] je právním nástupcem společnosti [právnická osoba] Žalobce tvrdí, že jeho právní předchůdce uzavřel se žalovanou dne [datum] Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále též jen„ Smlouva“), na jejímž základě poskytl žalované finanční prostředky ve výši 40 000 Kč, které žalovaná převzala v hotovosti v okamžiku podpisu Smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutou částku včetně souhrnného poplatku ve výši 48 392 Kč (úrok ve výši 38 564 Kč, odměna za zpracování ve výši 1 500 Kč a poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 8 328 Kč), ve 21 pravidelných měsíčních splátkách po 4 339 Kč. Poslední splátka byla ve výši 4 321 Kč. Žalobce tvrdil, že žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, když uhradila pouze dvě splátky po 4 339 Kč. Právnímu předchůdci žalobce vzniklo právo na uhrazení zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činí na jistině částku 38 198,24 Kč a na dlužném poplatku částku 39 970,20 Kč Rovněž pak žalobce požaduje po žalované zákonný úrok z prodlení, který kapitalizoval na částku 5 120,95 Kč (z dlužné jistiny 38 198,24 Kč ve výši 8,25 % ročně ode dne marného uplynutí měsíční lhůty pro úhradu zbývající dlužné částky – [datum] do dne postoupení pohledávky – [datum]) a dále pak smluvní úrok, který rovněž kapitalizoval, a to na částku 4 796,11 Kč (z dlužné jistiny 38 198,24 Kč ve výši 23,79 % ročně ode dne marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky – [datum] do data postoupení pohledávky – [datum]). Ve vztahu k posouzení schopnosti žalované úvěr splácet žalobce doplnil, že ji posoudil před jeho poskytnutím s odbornou péčí. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalované (pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce a nájemní (podnájemní) smlouva. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované ze dne [datum], v níž žalovaná uvedla, že pracuje jako [anonymizováno] ve [právnická osoba] – Ing. [příjmení] s čistým měsíčním příjmem [částka], bydlí s [role v řízení], nemá vyživovací povinnost ani nemá úvěr. Současně si právní předchůdce žalobce z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřil, zda vůči žalované není vedeno insolvenční řízení. Uzavřel, že jeho právní předchůdce neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované uvedených v Zákaznické kartě. Uzavřel, že on ani jeho právní předchůdce nemá k dispozici kopii žalovanou předložených dokladů. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Po provedeném dokazování má soud ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] za prokázané, že na jejím základě se společnost [právnická osoba] zavázala žalované poskytnout v hotovosti finanční prostředky ve výši 40 000 Kč. Ze shora uvedené Smlouvy soud dále zjistil, že danou částku se žalovaná zavázala vrátit společně s poplatkem v celkové výši 48 392 Kč (úrok ve výši 38 564 Kč, částky za zpracování, doručení, za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč a částky za komfortní a flexibilní splácení ve výši 8 328 Kč) formou 21 pravidelných měsíčních splátek ve výši 4 339 Kč (poslední splátka ve výši 4 321 Kč). Úročení úvěru bylo sjednáno sazbou ve výši 86 % ročně. Skutečnost, že předmětná částka byla žalované fakticky poskytnuta, se podává z rovněž z dané Smlouvy, jejímž podpisem žalovaná potvrdila, že celou částku zápůjčky obdržela v hotovosti (žalovaná si zvolila hotovostní formu čerpání a splácení úvěru). Nedílnou součástí této Smlouvy jsou Smluvní podmínky Smlouvy o spotřebitelském úvěru. Z těchto (čl. 6) vyplývá, že právní předchůdce žalobce si vyhradil právo vyzvat zákazníka k vrácení celé dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, pokud zákazník dosáhne nedoplatku v souhrnné výši trojnásobku první měsíční splátky a zákazník ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy neuhradí dlužné splatné splátky. Z Karty zákazníka – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaná byla v dané době svobodná, [anonymizováno] s [role v řízení] a pobírala čistý příjem ve výši [částka]. Žalovaná v žádosti uvedla své výdaje částkou ve výši [částka] měsíčně. Ze shora uvedené žádosti se dále podávají ověřené dokumenty, a to výplatní pásky (7, [číslo]). Z tabulky umoření je patrné, že žalovaná uhradila pouze dvě splátky po 4 339 Kč, a to dne [datum] a [datum], tedy v celkové výši 8 678 Kč. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [anonymizována dvě slova] [rok] a příslušné přílohy (seznamu postoupených pohledávek) vyplynulo, že společnost [právnická osoba] tuto pohledávku za žalovanou postoupila na žalobce. Z listiny označené jako„ Oznámení o postoupení pohledávky“ pak soud zjistil, že tato skutečnost byla žalované dne [datum] oznamována. Skutečnost, že shora uvedená listina byla žalované fakticky odeslána, se podává z podacího lístku ze dne [datum]. Z listiny označené jako„ Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobce“ soud zjistil, že žalobce žalovanou dne [datum] vyzval k úhradě dlužné částky nejpozději do [datum] s tím, že pro případ nečinnosti byla žalovaná upozorněna, že dlužná částka bude vymáhána soudní cestou. Skutečnost, že shora uvedená listina byla žalované fakticky odeslána, se podává z podacího lístku ze dne [datum]. Na závěr pak soud ve vztahu ke skutkovým zjištěním dodává, že negativně vymezené tvrzení žalobce, že předmětná částka nebyla uhrazena, ze strany žalované konkrétními důkazy vyvráceno nebylo, a proto soud při svém rozhodování z této skutečnosti vycházel. 4. Podle § 2395 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 6. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 7. V právní rovině soud konstatuje, že právní předchůdce žalobce a žalovaná uzavřeli spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“, resp. smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z. Právní předchůdce žalobce poskytl žalované na základě jeho požádání peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč, a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit poplatky a úroky. Pohledávka za žalovanou byla společností [právnická osoba] postoupena v souladu s v souladu s ust. § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění (dále jen „o. z.“) na žalobce s tím, že o změně věřitele byla žalovaná řádně vyrozuměna (§ 1883 o. z.). 8. Předně soud uvádí, že předmětná smlouva byla uzavřena za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, který v ustanovení § 86 stanoví povinnost poskytovatele před uzavřením smlouvy o poskytnutí úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Poskytovatel je oprávněn poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Případné porušení shora uvedené povinnosti zakotvené v ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru má za následek absolutní neplatnost smlouvy (srov. rozsudek Soudního dvora EU druhého senátu ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, který dovodil povinnost národních soudů zkoumat podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru z úřední povinnosti, aniž by námitku neplatnosti vznesl spotřebitel). Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 9. Ve skutkové rovině se proto soud na úvod zabýval otázkou, jak právní předchůdce žalobce postupoval při posouzení schopnosti žalované úvěr splácet. 10. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je komplexní proces, při němž věřitel vychází z řady různých údajů. Věřitel vychází především z informací dodaných spotřebitelem, avšak věřitel se s takto získanými informacemi od spotřebitele nemůže bez dalšího spokojit a brát je jako fakt. Je povinen je s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Věřitel musí vycházet i z jiných zdrojů (údaje, které jsou mu známy z jeho vlastní činnosti) a údaje a tvrzení spotřebitele ověřit. Odborná péče věřitele zahr