7 C 3/2023-52 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobce se svou žalobou domáhá na žalované zaplacení předmětné částky s tvrzením, že na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] je právním nástupcem společnosti [právnická osoba] Žalobce tvrdí, že jeho právní předchůdce uzavřel se žalovanou dne [datum] Smlouvu o úvěru [číslo] (dále též jen„ Smlouva“), na jejímž základě poskytl žalované úvěr ve výši 13 500 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit shora uvedenou částku vč. příslušenstvím nejpozději do [datum]. Žalobce dále tvrdil, že žalovaná sjednanou částku řádně a včas neuhradila. Za této situace se tedy žalobce domáhá po žalované úhrady nesplacené jistiny ve výši 13 500 Kč, nesplaceného úroku ve výši 2 196 Kč, nákladů na upomínání ve výši 150 Kč, nákladů vynaložených na mimosoudní vymáhání pohledávky ve výši 39 Kč, a dále smluvní pokuty ve výši 2 295 Kč (smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně ze splatné nezaplacené jistiny, která ke dni postoupení pohledávky činila částku ve výši 2 456 Kč, avšak žalobce ji požaduje v souladu s ust. § 122 zákona o spotřebitelském úvěru ve výši 2 295 Kč). Dále se žalobce po žalované domáhá zaplacení zákonného úroku z prodlení, který kapitalizoval na částku 518,73 Kč (ve výši 8,25 % ročně z částky 13 500 Kč od prvního dne po splatnosti, tj. od [datum] do [datum]). 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. V průběhu řízení podáním ze dne [datum] vzal žalobce žalobu ohledně smluvní pokuty ve výši 2 295 Kč a úroku ve výši 2 346 Kč (resp. úroku ve výši 2 196 Kč a nákladů na upomínání ve výši 150 Kč). Toto podání učinil poté, co byl soudem vyzván k doplnění skutkových tvrzení ve vztahu k posouzení úvěruschopnosti žalované před poskytnutím předmětného úvěru tak, aby bylo zřejmé, z jakých konkrétních majetkových poměrů žalovaného vycházel. Vzhledem k tomu, že žalobce důkazy k posouzení schopnosti žalované úvěr splácet nedisponuje, svůj žalobní návrh upravil. 4. Po provedeném dokazování má soud ze Smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] za prokázané, že na základě této Smlouvy se společnost [právnická osoba] zavázala poskytnout žalované spotřebitelský neúčelový úvěr ve výši 13 500 Kč, splatný do [datum], se zápůjční úrokovou sazbou ve výši 30,45 % ročně. Žalovaná se zavázala uhradit věřiteli částku ve výši 15 696 Kč, částka 2 196 Kč odpovídá úroku. Ze Smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] má soud dále za prokázané, že na základě této Smlouvy [právnická osoba] [anonymizováno] x [právnická osoba] poskytla žalované spotřebitelský neúčelový úvěr ve výši 2 500 Kč se splatností [datum]. Žalovaná se zavázala poskytnuté plnění vrátit společně se sjednaným úrokem ve výši 590 Kč, tedy částku v celkové výši 3 090 Kč. Z obou uvedených smluv soud zjistil, že pro případ porušení smluvních povinností se žalovaná zavázala zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny denně a rovněž zákonný úrok z prodlení a náklady spojené se zasláním upomínky ve výši 50 Kč (nejvýše tři zpoplatněné upomínky). Z výpisu z účtu [číslo] 2020 pro období od [datum] do [datum] má soud za prokázané, že na něj byla dne [datum] připsána verifikační platba z účtu žalované [bankovní účet] ve výši 1 Kč. Z výpisu z téhož účtu pro období od [datum] do [datum] soud zjistil, že dne [datum] byla odeslána na uvedený účet žalované č. [bankovní účet] částka ve výši 2 500 Kč pod variabilním symbolem [číslo]. Z výpisu z téhož účtu účtu soud dále zjistil, že dne [datum] byla dále na shora uvedený účet pod variabilním symbolem [číslo] poukázaná částka ve výši 11 000 Kč. Úvěr byl žalované poskytnut způsobem uvedeným v bodě 4. Obchodních podmínek pro [právnická osoba] pro poskytování úvěrů splatných jednorázově ([anonymizováno] [rok] [číslo]). Skutečnost, že částky ve výši 2 500 Kč a 11 000 Kč byly připsány na účet, jehož vlastníkem je žalovaná, má soud za prokázanou ze sdělení [právnická osoba] ze dne [datum]. Z Výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky soud zjistil, že dne [datum] byl žalované zaslán„ obyčejný dopis“. To je v souladu s listinou označenou jako:„ Věc: Předání do advokátní kanceláře“ datovanou právě tímto dnem. Právní předchůdce žalobce žalovanou vyzýval k úhradě opakovaně, a to upomínkou ze dne [datum], opakovanou výzvou k úhradě ze dne [datum] či předžalobní výzvou k okamžité úhradě dluhu dne [datum]. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a příslušné přílohy (seznamu postoupených pohledávek a potvrzení o úplatě) dále vyplynulo, že společnost [právnická osoba] pohledávky za žalovanou postoupila na žalobce. Z listiny označené jako„ Oznámení o postoupení pohledávky“ soud zjistil, že změna věřitele byla žalované dne [datum] oznamována. Skutečnost, že shora uvedená listina byla žalované fakticky odeslána, se podává z Podacího archu ze dne [datum]. V listině z téhož dne [datum] byla žalovaná navíc upozorněna, že neobdrží-li nový věřitel žalovanou částku, předá celou věc advokátní kanceláři. Z listiny označené jako„ Výzva před podáním žaloby“ soud zjistil, že žalobce žalovanou dne [datum] opětovně vyzval k úhradě dlužné částky nejpozději do [datum]. Pro případ nečinnosti byla žalovaná upozorněna, že dlužná částka bude vymáhána soudní cestou. Skutečnost, že tato výzva byla žalované fakticky odeslána, se podává z Podacího archu ze dne [datum]. Na závěr pak soud ve vztahu ke skutkovým zjištěním dodává, že negativně vymezené tvrzení žalobce, že žalovaná na danou pohledávku ničeho neuhradila, ze strany žalované konkrétními důkazy vyvráceno nebylo, a proto soud při svém rozhodování z této skutečnosti vycházel. 5. Soud má po provedeném dokazování za prokázané, že společnost [právnická osoba] poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 13 500 Kč (dne [datum] – 2 500 Kč a [datum] – 11 000 Kč) splatné jednorázově nejpozději do [datum]. Negativně vymezené tvrzení žalobce, že předmětná částka nebyla uhrazena, ze strany žalované konkrétními důkazy vyvráceno nebylo, a proto soud při svém rozhodování z této skutečnosti vycházel. 6. S ohledem na shora uvedené zpětvzetí žaloby soud nejprve postupoval v souladu s ust. § 96 odst. 1, 2 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a řízení v rozsahu zpětvzetí částečně zastavil. Souhlas žalované strany nebylo nutno vyžadovat, neboť ke zpětvzetí došlo před zahájením jednání (§ 96 odst. 3, 4 o. s. ř.). 7. Vzhledem k tomu, že žalobce nedoplnil skutková tvrzení ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované a výslovně sdělil, že důkazy k posouzení schopnosti žalované úvěr splácet nedisponují, soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobce řádně nesplnil svou zákonnou povinnost (posouzení úvěruschopnosti žalované). Za této situace soud shledal předmětnou Smlouvu absolutně neplatnou (dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 580 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“). Tento postup právního předchůdce žalobce vede k omezenosti nároku žalobce vůči žalované na vrácení pouhého zůstatku jistiny (poskytnuté částky). Převzala-li totiž žalovaná předmět úvěru na základě neplatné Smlouvy, je povinna tuto částku vrátit dle § 2991 a § 2993 o. z. jako bezdůvodné obohacení. V dané věci vyšlo najevo, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované částku v celkové výši 13 500 Kč s tím, že žalovaná na předmětnou pohledávku neuhradila ničeho. Bezdůvodné obohacení žalované tak soud vyčíslil shora uvedenou částkou, která představuje rozdíl mezi částkou, kterou právní předchůdce žalobce žalovanému poskytl (13 500 Kč) a částkou, kterou mu žalovaná uhradila (0 Kč). V této části proto soud důvodně podané žalobě vyhověl, a to včetně příslušenství. V této souvislosti soud pro úplnost dodává, že za situace, kdy soud shledal předmětnou Smlouvu absolutně neplatnou, tak jiné smluvní nároky (úroky, poplatky, smluvní pokuty apod.) nelze úspěšně uplatnit. Výjimkou je zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud prvního stupně vedle poskytnuté jistiny„ úvěru“ žalobci přiznal v souladu s ust. § 1970 o. z. rovněž i zákonný úrok z prodlení, když jejich výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v účinném znění. V této souvislosti soud uvádí, že bezdůvodné obohacení patří mezi nároky, u nichž je doba plnění vázána na výzvu věřitele a teprve výzvou k plnění se tak dluh z bezdůvodného obohacení stává splatným (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 3. 2021 sp. zn. 28 Cdo 1524/2020 a rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 7. 4. 2010 sp. zn. 28 Cdo 4260/2009). K plnění dluhu byla žalovaná vyzvána, resp. o dlužné částce byla vyrozuměna v rámci oznámení o postoupení pohledávky. Vzhledem k tomu, že na základě této výzvy žalovaná dlužnou částku neuhradila, dluh se stal splatným a žalobci lze přiznat z dlužné jistiny ode dne následujícího zákonné úroky z prodlení. Vzhledem k tomu, že nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání nebyl mezi účastníky smluvně sjednán, soud v této části žalobu jako nedůvodnou zamítl. Ve zbývající části, a to ohledně úroku a smluvní pokuty vzal žalobce žalobu částečně zpět, proto v této části soud řízení zastavil. Lhůta k plnění byla s