4 C 276/2025-18 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobce navrhl vydání rozhodnutí, podle něhož bude žalovaná povinna zaplatit mu částku 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení. V odůvodnění žaloby uvedl, že pohledávka za žalovanou byla dle Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 5. 2025 postoupena společností , Anonymizováno, , právnická osoba, . společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, . Následně byla pohledávka za žalovanou dle Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 5. 2025 postoupena žalobci. Dále žalobce uvedl, že původní věřitel je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Žalobce uvedl, že požaduje žalovanou částku z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované, jelikož mezi původním věřitelem a žalovanou probíhala jednání o uzavření úvěrové smlouvy, ale uzavřenou smlouvu není žalobce schopen doložit. Původní věřitel poskytl žalované celkem částku 20 000 Kč tak, že dne 30. 12. 2023 byla poskytnuta částka 10 000 Kč, dne 2. 1. 2024 částka 1 000 Kč, dne 3. 1. 2024 částka 1 000 Kč, dne 3. 1. 2024 částka 2 000 Kč, dne 3. 1. 2024 částka 1 000 Kč, dne 3. 1. 2024 částka 1 000 Kč, dne 3. 1. 2024 částka 1 000 Kč, dne 3. 1. 2024 částka 1 000 Kč, dne 3. 1. 2024 částka 1 000 Kč, dne 4. 1. 2024 částka 1 000 Kč. Částky byly poskytnuty převodem na bankovní účet žalované č. , č. účtu, . Byly identifikovány variabilním symbolem , var. symbol, . Žalovaná se tak na úkor původního věřitele bez spravedlivého důvodu obohatila a musí žalobci vydat, oč se ho obohatila. Žalovaná ke dni podání žaloby na svou pohledávku, neuhradila ničeho. Celková výše nároku žalobce tak činí 20 000 Kč. Žalovaná dlužnou částku neuhradila, přestože byla upomínána.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Po provedeném dokazování bylo ze zprávy , právnická osoba, zjištěno, že účet číslo , č. účtu, je účtem žalované. Účet byl založen , datum, . Z této zprávy bylo dále zjištěno, že na tento účet byly v období od 30. 12. 2023 do 4. 1. 2024 připsány platby dle tvrzení žalobce. Dále bylo po provedeném dokazování z listiny – Smlouva o spotřebitelském úvěru zjištěno, že společnost , právnická osoba, a žalovaná výslovně prohlašují, že spolu uzavírají na základě žádosti klienta smlouvu o spotřebitelském úvěru. Na základě této smlouvy se věřitel zavazuje klientovi poskytnout na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do výše limitu, a to ve formě bezúčelového nezajištěného spotřebitelského úvěru na dobu neurčitou z možností opakovaného čerpání splacené části úvěru a klient se zavazuje úvěr spolu s příslušným smluvním úrokem věřiteli vrátit. Je zde uvedeno, že celková výše úvěru (limit) činí 10 000 Kč, úvěr je sjednán na dobu neurčitou a úroková míra činí 40 % měsíčně. Tato listina není datována a není podepsána ani jedním z účastníků. Z jednotlivých potvrzení o provedené platbě bylo zjištěno, že na účet číslo , č. účtu, byla dne 31. 12. 2023 odeslána částka 10 000 Kč v 8:23 hod., dne 2. 1. 2024 ve 23:31 hod. částka 1 000 Kč, dne 3. 1. 2024 v 7:46 hod. částka 1 000 Kč, dne 3. 1. 2024 v 11:33 hod. částka 2 000 Kč, dne 3. 1. 2024 ve 13:41 hod. částka 1 000 Kč, dne 3. 1. 2024 v 18:28 hod. částka 1 000 Kč, dne 3. 1. 2024 ve 21:30 hod. částka 1 000 Kč, dne 3. 1. 2024 ve 23:19 hod. částka 1 000 Kč, dne 3. 1. 2024 ve 23:56 hod. částka 1 000 Kč a dne 4. 1. 2024 ve 12:32 hodin částka 1 000 Kč. U každé platby je uveden variabilní symbol – , var. symbol, (rodné číslo žalované). Dále žalobce své tvrzení uvedené v žalobě ohledně postoupení pohledávky prokázal Smlouvou o postoupení pohledávek, z níž bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi společností , Anonymizováno, , právnická osoba, . (dříve , právnická osoba, ) jako postupitelem a společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, . jako postupníkem dne 18. 5. 2025. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 5. 2025 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, . jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem. Z dopisu společnosti , Anonymizováno, , právnická osoba, . (dříve , právnická osoba, ) ze dne 20. 6. 2025 bylo zjištěno, že žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky nejprve na společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, . dne 18. 5. 2025 a následně na společnost , právnická osoba, . dne 22. 5. 2025. Je zde uvedeno, že pohledávka vznikla z titulu neuhrazeného spotřebitelského úvěru ze Smlouvy číslo , hodnota, . Celková částka ve výši 57 624,39 Kč se skládá z neuhrazené jistiny, poplatku za zápůjčku, smluvní pokuty, úroku z prodlení a účelně vynaložených nákladů na vymáhání. Doručení dopisu pak bylo prokázáno poštovním podacím lístkem.4. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě právní předchůdce žalobce poskytl žalované celkem částku 20 000 Kč. Tyto skutečnosti zcela jednoznačně vyplývají z oznámení o postoupení pohledávky, z předžalobní výzvy i ze smlouvy o úvěru, byť nepodepsané. Soud tak nedospěl k závěru, že by finanční prostředky byly žalované poskytnuty bez právního důvodu. Finanční prostředky byly žalované poskytnuty na základě smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 a následujících občanského zákoníku. Vzhledem k tomu, že žalovaná vystupovala při uzavření úvěrové smlouvy v pozici spotřebitele, vztahuje se na předmětnou úvěrovou smlouvu rovněž zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Soud se tedy nejprve zabýval tím, zda mezi účastníky, tedy právním předchůdcem žalobce a žalovanou, došlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy. Podle § 86 odst.1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 citovaného ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, způsobu plnění dosavadních dluhů. Případné porušení uvedené povinnosti zakotvené v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, má za následek absolutní neplatnost smlouvy (srovnej rozsudek Soudního dvora EU druhého senátu ze dne 5. 3. 2020 ve věci C 679/18, který dovodil povinnost národních soudů zkoumat podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru z úřední povinnosti, aniž by námitku neplatnosti vznesl spotřebitel). Žalobce v žalobě netvrdil, jakým způsobem právní předchůdce zkoumal úvěruschopnost žalované, ani k tomuto nenavrhoval důkazy. Vzhledem k tomu, že se žalobce nedostavil k ústnímu jednání, nemohl být v této souvislosti poučen ze strany soudu podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o povinnosti tvrdit a prokazovat tyto skutečnosti a označit všechny důkazy s tím, že v opačném případě se vystavuje riziku neunesení důkazního břemene a břemene tvrzení, tedy neúspěchu ve věci, když soud takové poučení zásadně poskytuje při jednání. S ohledem na to dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobce nepostupoval řádně při posuzování úvěruschopnosti žalované před uzavřením předmětné smlouvy, a proto shledal smlouvu o úvěru, na základě níž byly žalované poskytnuty finanční prostředky v celkové výši 20 000 Kč, za absolutně neplatnou.5. Za situace, kdy soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je pro porušení povinnosti právního předchůdce žalobce řádně posoudit úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy absolutně neplatná, je žalovaná, jakožto spotřebitel, dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru povinna vrátit pouze poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru, a to v době přiměřené jejím možnostem. Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je speciální vůči obecné úpravě bezdůvodného obohacení podle § 2991 a § 2993 občanského zákoníku. Poskytovatel úvěru tak má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté nebo soudem určené). Splatnost neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). Nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022, č. j. 33 Cdo 3675/2021–262). Žalobce, jako právní nástupce poskytovatele úvěru, má tedy právo pouze na vrácení poskytnuté neuhrazené jisti