10 C 104/2021-85 — Okresní soud v Šumperku

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne [datum] se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky 30 000 Kč s úrokem s prodlení ve výši 9 % ročně z částky 30 000 Kč od [datum] do zaplacení, úrokem 21 % ročně z částky 30 000 Kč od [datum] do zaplacení a smluvní pokuty 0,1 % denně z částky 30 000 Kč od [datum] do [datum] limitovanou na částku 15 000 Kč, s odůvodněním, že předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru č. 6 2017 na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 30 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu s úrokem ve výši 21 % ročně v 16 měsíčních splátkách po 3 450 Kč, což ale neučinil. Splatnost poslední splátky byla dne [datum]. Pro případ prodlení byla se žalovaným sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž byl žalovaný v prodlení. Žalobkyně požaduje nesplacenou jistinu, úrok a smluvní pokutu, jak je výše uvedeno. Předchůdkyně žalobkyně ověřila schopnost žalovaného úvěr splatit na základě měsíčního příjmu a měsíčních výdajů a lustrací v evidencích. Pohledávka za žalovaným byla součástí závodu, který byl převeden na společnost [právnická osoba] Smlouvou ze dne [datum] byla pohledávka postoupena na společnost [právnická osoba] a smlouvou ze dne [datum] na žalobkyni. Žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky, ale bezvýsledně. 2. Žalovaný se k věci vyjádřil tak, že by pohledávku chtěl splácet ve splátkách. 3. Ze smlouvy o úvěru č. 6 2017 ze dne [datum] bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] se zavázala poskytnout žalovanému jistinu ve výši 30 000 Kč a žalovaný se jí zavázal vrátit v 16 splátkách po 3 450 Kč, a to spolu úrokem 21 % ročně, poplatkem za správu úvěru ve výši 6 600 Kč, poplatkem za hotovostní výběr splátek ve výši 10 200 Kč. Dle čl. V smlouvy se žalovaný zavázal hradit smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné částky, se kterou by byl v prodlení. RPSN činilo 159,74 %. Žalovaný peníze převzal v hotovosti při podpisu smlouvy. 4. Z čestného prohlášení soud zjistil, že žalovaný žalobkyni prohlásil, že u firmy [anonymizováno] má brigádu s výdělkem 6 000 Kč. 5. Z poštovní poukázky A bylo zjištěno, že žalovaný hradil částku 900 Kč [právnická osoba]. Odesílatelem byla [jméno] [příjmení]. 6. Z dokladu [územní celek] ze dne [datum] bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] hradila městu částku 3 343 Kč měsíčně za bydlení. 7. Z ústřižků o výplatě důchodu z června, července a srpna 2017 a oznámení o výměře důchodu bylo zjištěno, že žalovaný pobíral důchod ve výši 6 887 Kč. 8. Z finanční analýzy bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně počítala s příjmem žalovaného ve výši 12 887 Kč, výdaji ve výši 4 271 Kč, minimálními měsíčními výdaji 3 050 Kč a rezervou 1 000 Kč. Měsíční volné zdroje žalovaného měly dle těchto částek činit 7 616 Kč. Počet výdělečných osob v domácnosti byl dva, minimální měsíční výdaje tak byly stanoveny částkou 3 200 Kč pro první osobu a 2 900 Kč pro další osobu. Minimální výdaje domácnosti proto byly 6 100 Kč a z toho na žalovaného připadala částka 3 050 Kč. Žalovanému tak mohl být poskytnut úvěr s maximální splátkou 7 616 Kč. 9. Z credit scoringu soud zjistil, že žalovaný obdržel celkem 37 bodů, což značilo možnost poskytnout žalovanému úvěr až 70 000 Kč. Předchůdkyně žalobkyně přihlížel k tomu, že žalovaný měl 31 – 65 roků, pobíral důchod, měl nájemní smlouvu, byl ženatý, měl standardní vybavení domácnosti, byl hodnocen zástupcem průměrně a již měl další úvěr u předchůdkyně žalobkyně. Souhrnně bylo vyhodnoceno, že žalovanému lze poskytnou úvěr ve výši 30 000 Kč se splátkou 3 450 Kč. 10. Ze žádosti o poskytnutí úvěru bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že je důchodce, ženatý, žije v domácnosti o dvou osobách, a to v nájemním bydlení. Příjem má 6 887 Kč s důchodu a 6 000 Kč z brigády. Jeho příjmy tak činí 12 887 Kč a příjmy domácnosti pak 18 887 Kč. Na bydlení vydá částku 3 342 Kč, za energie 900 Kč za stravování 2 000 Kč a za splátky úvěru 2 300 Kč. Průměrné měsíční výdaje žalovaného činily 4 271 Kč, domácnosti pak 8 542 Kč. 11. Z oznámení o vymáhání ze dne [datum] a dodejky, bylo zjištěno, že žalovanému byl vyzván k uhrazení pohledávky z předmětné smlouvy. Zásilka s výzvou byla žalovanému doručována [datum], ten si ji ale nepřevzal a byla vrácena. 12. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] a podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k uhrazení dluhu a oznámila postoupení pohledávky ze společnosti. 13. Z notářského zápisu [anonymizováno] [číslo], [spisová značka] bylo zjištěno, že zápis je dokladem o koupi části závodu, když strany prohlašují, že mezi společností [právnická osoba] a [právnická osoba], byla dne [datum] uzavřena smlouva o prodeji části závodu, který byl tvořen divizí spotřebitelských úvěrů. 14. Ze smluv o postoupení pohledávek ze dne [datum] a [datum] a seznamů pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena ze společnosti [právnická osoba] na společnost [právnická osoba] a následně na žalobkyni. 15. Z výpovědi žalovaného bylo zjištěno, že úvěr potřeboval na nábytek. Měl v té době ještě další půjčku. Další půjčku nyní splácí manželka. Aktuálně má žalovaný příjem z důchodu ve výši 8 943 Kč a manželka z také z důchodu ve výši 12 100 Kč. Bydlí na ubytovně s manželkou a výdaje činí 8 700 Kč měsíčně. Chyběly jim peníze, tak si museli půjčovat, vracet to a zase jim chyběly peníze. Žalovaný má ještě více dluhů, nedokázal to spočítat. 16. Z formuláře pro standardní informace a předpisu splátek soud nečinil žádné skutkové závěry, neboť jejich obsah nebyl pro posouzení věci podstatný. 17. Na základě provedených důkazů dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru č. 6 2017 ze dne [datum], kterou se zavázala poskytnout žalovanému jistinu ve výši 30 000 Kč a žalovaný se jí zavázal vrátit v 16 splátkách po 3 450 Kč, a to spolu úrokem 21 % ročně, poplatkem za správu úvěru ve výši 6 600 Kč, poplatkem za hotovostní výběr splátek ve výši 10 200 Kč. Dle čl. V smlouvy se žalovaný zavázal hradit smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné částky, se kterou by byl v prodlení. RPSN činilo 159,74 %. Předchůdkyně žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného tak, že si od něj vyžádala potvrzení o příjmu i výdajích. Počítala pak s příjmem žalovaného ve výši 12 887 Kč, výdaji ve výši 4 271 Kč, minimálními měsíčními výdaji 3 050 Kč a rezervou 1 000 Kč. Měsíční volné zdroje žalovaného měly dle těchto částek činit 7 616 Kč. Počet výdělečných osob v domácnosti byl dva, minimální měsíční výdaje tak byly stanoveny částkou 3 200 Kč pro první osobu a 2 900 Kč pro další osobu. Minimální výdaje domácnosti proto byly 6 100 Kč a z toho na žalovaného připadala částka 3 050 Kč. Žalovanému tak mohl být poskytnut úvěr s maximální splátkou 7 616 Kč. Žalovaný žalobkyni sdělil ke svým poměrům, že je důchodce, ženatý, žije v domácnosti o dvou osobách, a to v nájemním bydlení. Příjem má 6 887 Kč s důchodu a 6 000 Kč z brigády. Jeho příjmy činí 12 887 Kč a příjmy domácnosti pak 18 887 Kč. Na bydlení vydá částku 3 342 Kč, za energie 900 Kč za stravování 2 000 Kč a za splátky úvěru 2 300 Kč. Průměrné měsíční výdaje žalovaného, jak je spočítala předchůdkyně žalobkyně, činily 4 271 Kč, domácnosti pak 8 542 Kč. Žalovaný řádně nehradil závazky ze smlouvy. Část závodu, jehož součástí byla pohledávka za žalovaným, společnosti [právnická osoba] byla prodána [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. Pohledávka byla následně postoupena na společnost [právnická osoba] a poté na žalobkyni. Žalobkyně žalovanému odeslala předžalobní výzvu. Žalovaný byl prokazatelně vyzýván k úhradě dluhu ze smlouvy dopisem doručovaným mu dne [datum], který si ale nepřevzal. 18. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZSÚ“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo