16 C 90/2019-107 — Okresní soud v Šumperku

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala vydání shora uvedeného rozsudku, poté, co návrh změnila, když svého nároku se původně domáhala z titulu existence smlouvy o úvěru, a po jeho změně pak z titulu bezdůvodného obohacení. Návrh odůvodnila tím, že poskytla žalovanému na základě smlouvy o úvěru, uzavřené dne [datum], [číslo] finanční prostředky ve výši 160.220 Kč při dohodnuté úrokové sazbě 15,9 % ročně. Z této částky žalovaný žalobkyni uhradil pouze částku 10.716,24 Kč. Rozdíl pak představuje žalovanou částku ve výši 149.503,76 Kč. Před zahájením řízení rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], byl žalovaný omezen ve svéprávnosti, takže nebyl způsobilý, mimo jiné, nakládat s finančními prostředky v rozsahu převyšujícím 50 Kč denně a hospodařit s majetkem převyšujícím hodnotu 1.000 Kč pro jednotlivá jednání. Znaleckým posudkem [celé jméno znalce] ze dne [datum], který byl zpracován v rámci předmětného řízení, pak dospěl znalec k závěru, že [celé jméno žalovaného] nebyl schopen ani dne [datum] činit právní úkony, a tedy uzavřít smlouvu se žalobkyní, na základě které mu byla poskytnuta částka ve výši 160.220 Kč, když se jedná o osobu mentálně retardovanou, pomalou v myšlení, neschopnou řešit nové a složitější situace, plánovat či činit adekvátní rozhodnutí. 2. Ustanovený opatrovník žalovaného, [územní celek], pak souhlasil se změněným návrhem, s tím, že žalovaný není schopen uhradit žalovanou částku jednorázově a je třeba, aby mu bylo umožněno žalovanou částku splácet. 3. Soud poté postupoval dle ust. § 115a o. s. ř., když za souhlasu účastníků soud ve věci rozhodl, aniž by nařizoval jednání. 4. Podle ust. § 2991 odst. 1, 2 NOZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 5. Podle ust. § 2993 NOZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 6. Podle ust. § 3000 NOZ poctivý příjemce vydá, co nabyl, nanejvýš však v rozsahu, v jakém obohacení při uplatnění práva trvá. 7. Soud dospěl k závěru, že návrh tak, jak byl změněn, je důvodný. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému na základě smlouvy o úvěru, uzavřené dne [datum], [číslo] finanční prostředky ve výši 160.220 Kč při dohodnuté úrokové sazbě 15,9 % ročně. Z této částky žalovaný žalobkyni uhradil pouze částku 10.716,24 Kč. Rozdíl pak představuje žalovanou částku ve výši 149.503,76 Kč. Předmětná smlouva o úvěru je neplatným právním úkonem, neboť již před zahájením řízení rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], byl žalovaný omezen ve svéprávnosti, takže nebyl způsobilý, mimo jiné, nakládat s finančními prostředky v rozsahu převyšujícím 50 Kč denně a hospodařit s majetkem převyšujícím hodnotu 1.000 Kč pro jednotlivá jednání. Znaleckým posudkem [celé jméno znalce] ze dne [datum], který byl zpracován v rámci předmětného řízení, pak dospěl znalec k závěru, že [celé jméno žalovaného] nebyl schopen ani dne [datum] činit právní úkony, a tedy uzavřít smlouvu se žalobkyní, na základě které mu byla poskytnuta částka 160.220 Kč, když se jedná o osobu mentálně retardovanou, pomalou v myšlení, neschopnou řešit nové a složitější situace, plánovat či činit adekvátní rozhodnutí. Soud tedy žalobkyni přiznal rozdíl mezi částkou, která byla žalovanému poskytnuta, tedy částkou 160.220 Kč a částkou 10.716,24 Kč, což představuje částku 149.503,76 Kč, v jejímž rozsahu se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil. Nárok žalobkyně pak vyplývá z předložených listin, a to smlouvy o úvěru, ceníku, obchodních podmínek, sazebníku poplatků a upomínek. 8. Podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. Vzhledem k tomu, že opatrovník žalovaného požadoval, s ohledem na poměry žalovaného, aby soud mu umožnil žalovanou částku splácet, soud tomuto návrhu vyhověl, neboť žalovaný jako osoba mentálně retardovaná, která je odkázaná na invalidní důchod, popř. další sociální dávky, není schopna uhradit žalovanou částku jednorázově, a soud mu tedy umožnil, aby tuto částku splácel v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2.000 Kč, když takto stanovené splátky odpovídají jeho možnostem a schopnostem a nijak nezasáhnou do majetkové sféry žalobkyně a umožní žalovanému dostát svému závazku řádně a včas, aniž by muselo být vedeno exekuční řízení. 9. Náklady řízení pak byly přiznány dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně měla ve věci plný úspěch, avšak soud jí náklady řízení nepřiznal, a to s ohledem na okolnosti věci, neboť žalobkyně uzavřela smlouvu o úvěru s mentálně retardovanou osobou, což by při vynaložení náležité pečlivosti neměla dopustit a sama způsobila situaci, ve které se nachází, tedy, že poskytla finanční prostředky, řádově statisíců, osobě mentálně retardované, která dle znaleckého posudku není schopna nakládat denně s částkou vyšší jak 50 Kč, což je dlouhodobý stav a nepochybně zaměstnanci žalobkyně, který ji při uzavírání smlouvy o úvěru zastupoval, muselo být zřejmé, že se nejedná o osobu, která by měla obvyklé rozumové schopnosti, ale o osobu, jejíž mentální schopnosti neodpovídají právnímu úkonu, který s ní byl uzavřen. Z tohoto důvodu soud žalobkyni nepřiznal na nákladech řízení žádnou částku dle § 150 o. s. ř., neboť v tomto spatřuje důvody hodné zvláštního zřetele. 10. Dle § 148 o. s. ř. soud rozhodl o tom, že žalovanému, který ve věci nebyl úspěšný, nevznikla povinnost zaplatit státu náklady řízení za znalečné ve výši 8.607 Kč, které bylo vyplaceno za zpracovaný znalecký posudek [celé jméno znalce], neboť u žalovaného jsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.