17 C 83/2021-30 — Okresní soud v Šumperku

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne [datum] se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 36 543 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 36 543 Kč od 30. 12. 2019 do zaplacení a částky 12 500 Kč jako smluvní pokuty 0,1% denně z částky 36 543 Kč od 30. 12. 2019 do 24. 3. 2021, s odůvodněním, že žalobkyně se žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu [číslo] na základě které žalované poskytla částku ve výši 25 000 Kč a žalovaná se ji zavázala vrátit spolu s úrokem se sazbou 29 % ročně ve výši 4 472 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 9 700 Kč a odměnou za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 7 370 Kč, to vše v 60 týdenních splátkách po 776 Kč, celkem tedy částku 46 542 Kč, což ale neučinila. Žalovaná uhradila pouze částku ve výši 8 580 Kč, která byla započtena na úrok ve výši 1 419,81 Kč, na jistinu 3 986,80 Kč a na ostatní položky ve výši 3 173,39 Kč. Dlužná částka byla dále ponížena o nespotřebované poplatky za doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 1 419 Kč. Žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky, ale bezvýsledně. Žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalované, kterou posuzuje na základě informací a dokladů od spotřebitele. Obchodní zástupce navštívil žalovanou v jejím bydlišti, kde mu osobně předložila doklad od starobního důchodu a od výdajů. Lustrace v evidenci exekucí byla negativní. Žalobkyně v roce 2018 neuchovávala žádné dokumenty ohledně prověření úvěruschopnosti. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalované byla v hotovosti poskytnuta částka 25 000 Kč, přičemž částka 8 430 Kč byla určena na refinancování zápůjčky [číslo] žalované byla vyplacena částka 16 570 Kč. Žalovaná se poskytnutou částku zavázala vrátit spolu s úrokem se sazbou 29 % ročně ve výši 4 472 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 9 700 Kč a odměnou za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 7 370 Kč, to vše v 60 týdenních splátkách po 776 Kč, celkem tedy částku 46 542 Kč. 4. Ze žádosti o spotřebitelský úvěr bylo zjištěno, že žalovaná žalobkyni potvrdila, že pobírá starobní důchod ve výši [částka] a má externí splátky [částka], interní splátky [částka] a odhadované měsíční splátky celkem [částka]. Dle žádosti měla žalobkyně k dispozici výměr důchodu ze dne [datum]. 5. Z tabulky umoření bylo zjištěno, že žalovaná uhradila celkem částku 8 580 Kč. 6. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] a podacího archu bylo zjištěno, že žalobkyně odeslala žalované výzvu před podáním žaloby. 7. Z výpisu sledování zásilek bylo zjištěno, že žalované byla doručována zásilka s předvoláním k jednání dne [datum], kdy byla uložena a následně byla dne [datum] dodána do její domovní schránky. 8. Z provedených důkazů soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně a žalovaná dne [datum] uzavřely smlouvu [číslo] žalované byla v hotovosti poskytnuta částka 25 000 Kč, přičemž částka 8 430 Kč byla určena na refinancování zápůjčky [číslo] žalované byla vyplacena částka 16 570 Kč. Žalovaná se poskytnutou částku zavázala vrátit spolu s úrokem se sazbou 29 % ročně ve výši 4 472 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 9 700 Kč a odměnou za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 7 370 Kč, to vše v 60 týdenních splátkách po 776 Kč, celkem tedy částku 46 542 Kč. Žalobkyně ověřila úvěruschopnost tak, že si od žalované zjistila její příjem žalované ve výši [částka] a pracovala s tvrzenými výdaji ohledně jiných závazků ve výši [částka] měsíčně. Žalovaná uhradila částku 8 580 Kč. Žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dluhu před podáním žaloby. 9. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZSÚ“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 10. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 12. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 13. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 14. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 15. Podle rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 sp. zn. C -697/18 musí být články 8 a 23 směrnice EP a Rady 2008/48 ES vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 28 a 3 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018:„ (…) věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. [příjmení], [anonymizováno] a [příjmení], [anonymizováno]: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých [ustanovení pr. předpisu] [nakladatelství], [rok], [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [číslo]). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. (…) Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného