9 C 229/2021-18 — Okresní soud v Šumperku

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Šumperku dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 9.052 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření Smlouvy o zápůjčce [číslo]. Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně smlouvy. Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 13.000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 11.441 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2.325 Kč, odměny za zpracování a doručení ve výši 3.386 Kč a odměny za administrativní činnost ve výši 5.730 Kč. Celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 408 Kč, poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná sjednané splátky nehradila řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Marným uplynutím týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky se žalovaná dostala do prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobkyně měl tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Právní předchůdce žalobkyně měl současně ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky, a to až do jejího úplného zaplacení. Žalovaná od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku 3.948 Kč. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni jako novému věřiteli. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Za období od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeho. Žalobkyně po žalované požaduje pouze vrácení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalované se zákonným úrokem z prodlení. Žalobkyně požaduje po žalované dlužnou jistinu ve výši 9.052 Kč, představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou ve výši 13.000 Kč a částkou zaplacenou žalovanou ve výši 3.948 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 852,77 Kč, úrok z prodlení v zákonné výši 8. 5 % ročně z dlužné jistiny ve výši 9.052 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k uhrazení dlužné částky, žalovaná ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Na výzvu soudu dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila, přičemž byla rovněž poučena o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., tj. o tom, že v takovém případě platí, že byl její souhlas dán. Žalobkyně s postupem soudu dle ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasila v prohlášení učiněném v žalobě. Soud proto ve věci rozhodl bez jednání. 4. Odůvodnění tohoto rozsudku je koncipováno jako zjednodušené ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř., neboť proti němu není přípustné odvolání. 5. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], a žalovaná podepsali dne [datum] dohodu označenou jako„ Smlouva o zápůjčce [číslo] – [příjmení] v hotovosti“, v níž se právní předchůdce žalobkyně zavázal žalované poskytnout zápůjčku ve výši 13.000 Kč a žalovaná se uvedenou částku zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši 11.441 Kč, vypočteným jako součet úroku 2.325 Kč, odměny za zpracování a doručení ve výši 3.386 Kč a odměny za administrativní činnost ve výši 5.730 Kč Celkem se tak žalovaná zavázala zaplatit částku 24.441 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 408 Kč. Zápůjční úroková sazba činila 29 % ročně, roční procentní sazba nákladů činila 234 %. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že částku 13.000 Kč převzala v hotovosti při uzavření smlouvy. Žalovaná uhradila částku 3.948 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka z uvedené smlouvy s účinností ke dni [datum] postoupena žalobkyni. Žalobkyně žalované oznámila postoupení pohledávky dopisem ze dne [datum], předaným k poštovní přepravě dne [datum]. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k uhrazení dlužné částky výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne [datum], předanou k poštovní přepravě dne [datum]. 6. Podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 7. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 8. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud posoudil žalovaný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 odst. 2 o. z., neboť žalobkyně žalované plnila bez právního důvodu. Podle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně žalované dne [datum] poskytl částku 13.000 Kč. Žalobkyně v žalobě uvedla, že žalovaná uhradila částku 3.948 Kč. Žalovaná v řízení nenamítala žádné vzájemné plnění ani jiný právní důvod, pro který by nárok zanikl či byl nevymahatelný. Žalobkyni, na kterou byla pohledávka postoupena, tedy vzniklo právo na vrácení poskytnuté a dosud nevrácené částky 9.052 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení (§ 1970 o. z.), ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. na který má žalobkyně nárok od splatnosti pohledávky, tedy od [datum]. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 1.489 Kč, sestávají ze soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 9.052 Kč, sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (tj. převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, když právní zástupce žalobkyně doložil, že je plátcem DPH. Podmínky ustanovení § 14b odst. 1 a. t. byly splněny, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (měněny jsou toliko identifikační údaje žalovaného, údaje o smlouvě a dlužném období) a předmětem řízení je peněžité plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč.