16 C 207/2021-29 — Okresní soud v Šumperku

1. Žalobkyně se po žalované žalobou podanou u Okresního soudu v Šumperku dne [datum] domáhala zaplacení částky 15.000 Kč s příslušenstvím. V žalobě tvrdila, že s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webové stránky žalobkyně [webová adresa]. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalované na její účet částku 10.000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala jistinu úvěru vrátit spolu s úrokem ve výši 0,9 % denně. Celou dlužnou částku ve výši 15.800,83 Kč se žalovaná zavázala vrátit ve 3 splátkách, když první splátka byla splatná dne [datum], druhá splátky byla splatná dne [datum] a třetí splátka byla splatná dne [datum]. Žalovaná ovšem ani přes upomínky žalobkyně neuhradila ničeho. Dále žalobkyně požaduje na základě čl. 9 smluvních podmínek shora uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazené celkové dlužné částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení, tj. z částky 15.800,83 Kč ode dne [datum] do [datum]. Kapitalizovaná výše smluvní pokuty je vyčíslena částkou 8.121,63 Kč. Žalobce uplatňuje smluvní pokutu ve výši 5.000 Kč, v souladu s ustanovením § 122 odst. 3 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně, vyzvala žalovanou prostřednictvím svého právního zástupce výzvou ze dne [datum] k uhrazení celé dlužné částky, žalovaná ovšem neuhradila ničeho. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, v řízení byla zcela nečinná. 3. Na výzvu soudu dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila, přičemž byla rovněž poučena o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., tj. o tom, že v takovém případě platí, že byl její souhlas dán. Žalobkyně, s postupem soudu dle ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasila. Soud proto ve věci rozhodl bez jednání. <b>Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:</b> 4. Z formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru a ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] soud zjistil, že žalobkyně s žalovanou podepsaly dne [datum], prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, na webové stránce žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo]. Žalobkyně se v této smlouvě zavázala žalované poskytnout částku ve výši 10.000 Kč, a žalovaná se tuto částku zavázala žalobkyni vrátit společně s úrokem v celkové výši 5.800,83 Kč, a to ve třech splátkách splatných dne [datum], [datum] a [datum]. Ve smlouvě byla také sjednána pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení. 5. Z všeobecných obchodních podmínek soud zjistil, že tyto upravují smluvní ujednání sjednaná mezi klientem jako spotřebitelem a žalobkyní o spotřebitelských splátkových úvěrech. 6. Z bankovního výpisu z účtu žalobkyně bylo zjištěno, že žalobkyně žalované zaslala dne [datum] částku ve výši 10.000 Kč. 7. Z dotazníku žalobkyně a výpisu z aplikace kontomatik soud zjistil, že žalobkyně v dotazníku uvedla, že pracuje u [právnická osoba] [anonymizováno] s čistým příjmem ve výši 25.000 Kč, náklady žalovaná uvedla ve výši 10.000 Kč. Z aplikace kontomatik soud zjistil výši měsíčních příjmů a výdajů žalované. 8. Z předžalobní výzvy s poštovním podacím archem soud zjistil, že žalobkyně dne [datum] vyzvala žalovanou, prostřednictvím svého právního zástupce, k uhrazení celé dlužné částky a tato výzva byla dne [datum] předána k poštovní přepravě. 9. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dne [datum] došlo mezi žalobkyní a žalovanou k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] žalobkyně na základě této smlouvy zaslala žalované dne [datum] částku ve výši 10.000 Kč. Žalovaná se zavázala tuto částku žalobkyni vrátit ve třech splátkách společně s úrokem ve výši 5.800,83 Kč. Žalobkyně ovšem neuhradila ničeho. Před uzavřením smlouvy žalobkyně prověřila schopnost žalované splatit předmětný úvěr prostřednictvím dotazníku a aplikace kontomatik. Žalobkyně žalovanou vyzvala předžalobní výzvou ze dne [datum] k uhrazení celé dlužné částky, žalovaná ovšem ničeho neuhradila. 10. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 12. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 14. Podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 15. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 16. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 17. Podle § 588 o. z. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 18. Podle rozsudku Soudního dvora EU ze dne [datum] sp. zn. C [číslo] musí být články 8 a 23 směrnice EP a Rady 2008/48 [příjmení] vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 28 a 3 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky z [datum], sp. zn. [spisová značka]:„ (…) věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně po