16 C 216/2021-39 — Okresní soud v Šumperku

1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení částky 28.826 Kč, sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 27.889,43 Kč, poplatků za pojištění ve výši 306,57 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 130 Kč, smluvních pokut ve výši 500 Kč. Návrh odůvodnila tím, že mezi žalobkyní - společností [právnická osoba], a žalovanou, byla uzavřena dne [datum] úvěrová smlouva, na základě které byl žalované poskytnut revolvingový úvěr [číslo] s úvěrovým rámcem ve výši 29.980 Kč, který se žalovaná zavázala uhradit společně se shora uvedenými poplatky a účelně vynaloženými náklady. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky. Žalovaná se zavázala celý poskytnutý úvěr uhradit právnímu předchůdci žalobkyně společně se smluvní pokutou. Žalovaná načerpala celkem částku 32.060 Kč a uhradila na úvěr částku ve výši 5.874 Kč. Žalovaná se zavázala řádně a včas splácet dlužnou částku v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuální dlužné částky. Úvěr byl úročen sazbou stanovenou ve smlouvě ve výši 26,28 % ročně. Vzhledem k tomu, že žalovaná svoji povinnost neplnila a půjčenou částku neuhradila řádně a včas, žalobkyně využila svého práva a oba úvěry zesplatnila ke dni [datum] výzvou ke splacení celého úvěru. O vrácení dluhu byla žalovaná upomenuta také předžalobní upomínkou. Tím, že žalovaná nezaplatila řádně a včas, dostala se do prodlení a žalobkyni vzniklo právo po žalované požadovat dle ust. § 1970 účinného od 1. 1. 2014, úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb. Konkrétní výpočet jednotlivých nároků pak vyplývá z podaného návrhu, v němž žalobkyně vzala v úvahu jednotlivé provedené platby, úrok z úvěru, úrok z prodlení atd., tak, jak jednotlivé platby a jejich zápočty vyplývají z platební historie. 2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, který byl zrušen pro nedoručitelnost, a za souhlasu účastníků soud postupoval dle ust. § 115a o. s. ř., když věc rozhodl bez nařízení jednání. 3. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 4. Podle ust. § 2396 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. 5. Podle ust. § 2397 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. 6. Podle ust. § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. 7. Podle ust. § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 8. Podle ust. § 1802 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. 9. Podle ust. § 1803 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 má se za to, že se ujednaná výše úroků týká ročního období. 10. Podle ust. § 1804 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 úroky se platí v téže měně jako hlavní dluh (jistina). 11. Podle ust. § 1968 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 12. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. 14. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že návrh je důvodný. V řízení bylo zjištěno, že mezi žalobkyní - společností [právnická osoba], a žalovanou, byla uzavřena dne [datum] úvěrová smlouva, na základě které byl žalované poskytnut revolvingový úvěr [číslo] s úvěrovým rámcem ve výši 29.980 Kč, který se žalovaná zavázala uhradit společně se shora uvedenými poplatky a účelně vynaloženými náklady. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky. Žalovaná se zavázala celý poskytnutý úvěr uhradit právnímu předchůdci žalobkyně společně se smluvní pokutou. Žalovaná načerpala celkem částku 32.060 Kč a uhradila na úvěr částku ve výši 5.874 Kč. Žalovaná se zavázala řádně a včas splácet dlužnou částku v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuální dlužné částky. Úvěr byl úročen sazbou stanovenou ve smlouvě ve výši 26,28 % ročně. Vzhledem k tomu, že žalovaná svoji povinnost neplnila a půjčenou částku neuhradila řádně a včas, žalobkyně využila svého práva a oba úvěry zesplatnila ke dni [datum] výzvou ke splacení celého úvěru. O vrácení dluhu byla žalovaná upomenuta také předžalobní upomínkou. Tím, že žalovaná nezaplatila řádně a včas, dostala se do prodlení a žalobkyni vzniklo právo po žalované požadovat dle ust. § 1970 účinného od 1. 1. 2014, úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb. Konkrétní výpočet jednotlivých nároků pak vyplývá z podaného návrhu, v němž žalobkyně vzala v úvahu jednotlivé provedené platby, úrok z úvěru, úrok z prodlení atd., tak, jak jednotlivé platby a jejich zápočty vyplývají z platební historie. 15. Nárok žalobkyně koresponduje s předloženými listinnými důkazy, a to s úvěrovou smlouvou, úvěrovými podmínkami, splátkovým kalendářem, výzvou k úhradě zesplatněného úvěru, podacím archem, oznámením o postoupení pohledávky, předžalobní upomínkou, platební historií. Soud uložil žalovanému zaplatit žalovanou částku včetně příslušenství, tedy úroků z úvěru. Lhůta k plnění byla stanovena v délce tří dnů, neboť pro jiný postup nebyly shledány důvody. 16. Ohledně nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná. Soud jí tedy přiznal náklady řízení v plném rozsahu. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.154 Kč a nákladů právního zastoupení v rozsahu tří úkonů právní pomoci po 300 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších novel (převzetí věci a sepis žaloby, jednoduchá výzva k úhradě), 3 x RP po 100 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb., Soud přiznal žalobci na nákladech řízení celkem částku 2.606 Kč. K výpočtu nákladů řízení podle § 14b advokátního tarifu soud přistoupil, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech (viz např. řízení vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka]) a tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50.000 Kč.