16 C 31/2022-15 — Okresní soud v Šumperku

1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení částky 12.000 Kč se shora uvedeným příslušenstvím, sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 12.000 Kč. Návrh odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně - společností [právnická osoba], a žalovanou, byla uzavřena dne 17. 4. 2020 smlouva o úvěru [číslo] na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 12.000 Kč. Tato částka byla převedena na účet žalované, přičemž žalovaná se zavázala dodržovat obchodní podmínky smlouvy, sazebník a zapůjčenou částku vrátit spolu s příslušenstvím nejpozději do 30. 12. 2020 Smlouva byla uzavřena v souladu obchodními podmínkami v elektronické podobě a žalovaná svoji vůli smlouvu uzavřít projevila tzv. verifikační platbou realizovanou ze svého účtu na účet [anonymizováno]. Původní věřitel identifikoval platbu úvěru uvedením variabilního symbolu [číslo]. Žalovaná sjednanou částku nehradila řádně a včas a vznikla jí povinnost žalobkyni vrátit zapůjčenou částku. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní byla uzavřena dne 29. 3. 2021 smlouva o postoupení pohledávky a postoupení pohledávky bylo platné a účinné ke dni 29. 3. 2021, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem. Žalovaná byla rovněž před podáním žaloby vyzvána výzvou odeslanou dne 17. 6. 2021 k zaplacení dluhu. Tím, že žalovaná nezaplatila řádně a včas, dostala se do prodlení a žalobkyni vzniklo právo po žalované požadovat dle ust. § 1970 o. z. účinného od 1. 1. 2014, úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb. 2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, který byl zrušen pro nedoručitelnost a za souhlasu účastníků soud postupoval dle ust. § 115a o. s. ř., když věc rozhodl bez nařízení jednání. 3. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 4. Podle ust. § 2396 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. 5. Podle ust. § 2397 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. 6. Podle ust. § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. 7. Podle ust. § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 8. Podle ust. § 1802 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. 9. Podle ust. § 1803 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 má se za to, že se ujednaná výše úroků týká ročního období. 10. Podle ust. § 1804 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 úroky se platí v téže měně jako hlavní dluh (jistina). 11. Podle ust. § 1968 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 12. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. 14. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že návrh je důvodný. V řízení bylo zjištěno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně - společností [právnická osoba], a žalovanou, byla uzavřena dne 17. 4. 2020 smlouva o úvěru [číslo] na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 12.000 Kč. Tato částka byla převedena na účet žalované, přičemž žalovaná se zavázala dodržovat obchodní podmínky smlouvy, sazebník a zapůjčenou částku vrátit spolu s příslušenstvím nejpozději do 30. 12. 2020 Smlouva byla uzavřena v souladu obchodními podmínkami v elektronické podobě a žalovaná svoji vůli smlouvu uzavřít projevila tzv. verifikační platbou realizovanou ze svého účtu na účet [anonymizováno]. Původní věřitel identifikoval platbu úvěru uvedením variabilního symbolu [číslo]. Žalovaná sjednanou částku nehradila řádně a včas a vznikla jí povinnost žalobkyni vrátit zapůjčenou částku. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní byla uzavřena dne 29. 3. 2021 smlouva o postoupení pohledávky a postoupení pohledávky bylo platné a účinné ke dni 29. 3. 2021, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem. Žalovaná byla rovněž před podáním žaloby vyzvána výzvou odeslanou dne 17. 6. 2021 k zaplacení dluhu. Tím, že žalovaná nezaplatila řádně a včas, dostala se do prodlení a žalobkyni vzniklo právo po žalované požadovat dle ust. § 1970 o. z. účinného od 1. 1. 2014, úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb. 15. Nárok žalobkyně také koresponduje s předloženými listinami, a to smlouvou o půjčce, smluvními podmínkami smlouvy, smlouvou o postoupení pohledávek, upomínkami, předžalobní upomínkou, poštovním podacím archem, oznámením o postoupení pohledávek, potvrzením o úplatě za postoupené pohledávky přílohou smlouvy o postoupení pohledávek. 16. Ohledně nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná. Soud jí tedy přiznal náklady řízení v plném rozsahu. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a nákladů právního zastoupení v rozsahu 3 úkonů právní pomoci po 300 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších novel (převzetí věci a sepis žaloby, jednoduchá výzva k úhradě), 3 x režijního paušálu po 100 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. Soud přiznal žalobkyni na nákladech řízení celkem částku 2.252 Kč, když zástupce žalobkyně zastupuje tutéž žalobkyni v obdobných věcech opakovaně a jedná se o tzv. formulářové žaloby.