16 C 37/2022-17 — Okresní soud v Šumperku

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky 19.011,25 Kč se shora uvedeným příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o bankovních službách, jejímž předmětem byl závazek žalobkyně zřídit a vést běžný účet ve prospěch žalovaného v měně Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky. Na účtu však vznikl nepovolený debet, který nebyl uhrazen ani přes výzvu žalobkyně k jeho dorovnání ze dne [datum]. Ke dni [datum] byl žalovaný v částce mínus 17.747,97 Kč a zároveň byl vyzván k úhradě minimální částky 18.247,97 Kč. Úroková sazba pro vzniklý nepovolený debet pak činila 25 % ročně v souladu s oznámením o úrokových sazbách. Dne [datum] bylo žalovanému zasláno oznámení o zrušení účtu a zřízení zvláštního účtu pohledávek, jímž byl žalovaný informován o zrušení běžného účtu ke dni [datum] a dále o tom, že konečný zůstatek na účtu – mínus 19.011,25 Kč, byl ke dni [datum] převeden na účet pohledávek nepovoleného debetu. Dne [datum] pak byla žalovanému zaslána předžalobní upomínka. Tím, že žalovaný nezaplatil řádně a včas, dostal se dle § 1970 o. z. do prodlení a žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalovaném také úroky z prodlení, jejichž výše je v souladu s nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění pozdějších novel. 2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, který byl zrušen pro nedoručitelnost. Za souhlasu účastníků pak soud podle § 115a o. s. ř. věc rozhodl, aniž by nařizoval jednání. 3. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 4. Podle ust. § 2396 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. 5. Podle ust. § 2397 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. 6. Podle ust. § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. 7. Podle ust. § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 8. Podle ust. § 1802 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. 9. Podle ust. § 1803 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 má se za to, že se ujednaná výše úroků týká ročního období. 10. Podle ust. § 1804 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 úroky se platí v téže měně jako hlavní dluh (jistina). 11. Podle ust. § 1968 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 12. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. 14. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že návrh je důvodný. V řízení bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o bankovních službách, jejímž předmětem byl závazek žalobkyně zřídit a vést běžný účet ve prospěch žalovaného v měně Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky. Na účtu však vznikl nepovolený debet, který nebyl uhrazen ani přes výzvu žalobkyně k jeho dorovnání ze dne [datum]. Ke dni [datum] byl žalovaný v částce mínus 17.747,97 Kč a zároveň byl vyzván k úhradě minimální částky 18.247,97 Kč. Úroková sazba pro vzniklý nepovolený debet pak činila 25 % ročně v souladu s oznámením o úrokových sazbách. Dne [datum] bylo žalovanému zasláno oznámení o zrušení účtu a zřízení zvláštního účtu pohledávek, jímž byl žalovaný informován o zrušení běžného účtu ke dni [datum] a dále o tom, že konečný zůstatek na účtu – mínus 19.011,25 Kč, byl ke dni [datum] převeden na účet pohledávek nepovoleného debetu. Dne [datum] pak byla žalovanému zaslána předžalobní upomínka. Tím, že žalovaný nezaplatil řádně a včas, dostal se dle § 1970 o. z. do prodlení a žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalovaném také úroky z prodlení, jejichž výše je v souladu s nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění pozdějších novel. 15. Nárok žalobkyně koresponduje s předloženými listinami, a to smlouvou o bankovních službách, VOP, odstoupením od smlouvy, oznámením o zrušení účtu a zřízení zvláštního účtu pohledávek, výpisem z účtu, výzvou k vyrovnání nepovoleného debetu, předžalobní výzvou s dokladem o odeslání a historickým výpisem. 16. Ohledně nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná. Soud jí tedy přiznal náklady řízení v plném rozsahu. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a nákladů právního zastoupení v rozsahu tří úkonů právní pomoci po 300 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších novel (převzetí věci a sepis žaloby, výzva k úhradě), 3 x režijní paušál po 100 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb., když tyto náklady je třeba povýšit o 21 % DPH. Soud přiznal žalobkyni na nákladech řízení celkem částku 2.252 Kč.