17 C 102/2022-28 — Okresní soud v Šumperku

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným [datum] se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 5 000 Kč, se zákonným úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč od 17. 4. 2021 do 5. 10. 2021 kapitalizovaným ve výši 193,25 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 5 000 Kč od 7. 10. 2021 do zaplacení, když po výzvě soudu k doplnění tvrzení o prověření úvěruschopnosti žalované vzala žalobkyně původně podanou žalobu, do částky 2 155 Kč představující kapitalizovaný úrok ve výši 1 300 Kč a smluvní pokutu ve výši 855 Kč, zpět. Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] která byla následně smlouvou ze dne [datum] co do splatnosti změněna. Na základě smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč a žalovaná se zavázala částku ve výši 6 150 Kč spolu s příslušenstvím vrátit do 16. 4. 2021. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba], [IČO] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni jako nového věřitele. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila. Žalobkyně se domáhá po žalované zaplacení dlužné jistiny ve výši 5 000 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 193,25 Kč (tj. ve výši 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč od 17. 4. 2021 do 5. 10. 2021, tedy od data prodlení žalované, když měla celkovou dlužnou částku uhradit do 16. 4. 2021), a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 5 000 Kč od 7. 10. 2021 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 690 Kč. Žalobkyně před podáním žaloby žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky. 2. Žalovaná se přes výzvu soudu ve věci nevyjádřila. 3. Za předchozího souhlasu žalobkyně a žalované soud ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. věc rozhodl bez nařízení jednání. 4. Ze smlouvy označené jako„ smlouva o úvěru“ [číslo] bylo zjištěno, že dne [datum] žalovaná a [právnická osoba], [IČO], podepsaly smlouvu, kterou se ve znění podepsaného dodatku ze dne [datum], právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku 5 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku spolu se souhrnným poplatkem v částce 1 150 Kč, zaplatit v hotovosti do 16. 4. 2021. 5. Z výpisu z účtu právní předchůdkyně žalobkyně bylo zjištěno, že dne [datum] byla poukázána platba 5 000 Kč jako půjčka [číslo]. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postoupených pohledávek k této smlouvě, oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a podacího archu bylo zjištěno, že žalobkyně jako postupník a společnost [právnická osoba], [IČO], jako postupitel uzavřely dne [datum] písemnou smlouvou o postoupení pohledávek vzniklých ze smluv o zápůjčce specifikované v příloze [číslo] smlouvy, a to se všemi právy s nimi spojenými. Pohledávka za žalovanou ze smlouvy [číslo] se nachází v seznamu postoupených pohledávek, postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. 7. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] a podacího lístku, bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyhotovil výzvu adresovanou žalované, ve které ji vyzval k zaplacení dlužných částek ze smlouvy [číslo]. Předžalobní upomínka byla předána k poštovní přepravě dne [datum] 8. Z výše uvedených důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba], [IČO], a žalovaná dne [datum] podepsaly smlouvu o úvěru [číslo] ve znění dodatku ze dne [datum], na základě které předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 5 000 Kč a žalovaná se uvedenou částku zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 1 150 Kč do 16. 4. 2021. Částka ve výši 5 000 Kč byla žalované poukázána z účtu žalobkyně [datum]. Pohledávka za žalovanou ze smlouvy [číslo] byla postoupena z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Právní předchůdkyně žalobkyně žalované odeslala oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], předaným k poštovní přepravě dne [datum]. Před podáním žaloby byla žalované odeslána výzva k zaplacení dluhu právního zástupce žalobkyně ze dne [datum], předanou k poštovní přepravě dne [datum]. 9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění (dále jen„ ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 10. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 12. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 13. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Podle rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 sp. zn. C -697/18 musí být články 8 a 23 směrnice EP a Rady 2008/48 ES vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 28 a 3 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018:„ (…) věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. [příjmení], [anonymizováno] a [příjmení], [anonymizováno]: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých [ustanovení pr.