18 C 280/2021-33 — Okresní soud v Šumperku

1. Žalobkyně se po žalovaném návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u soudu dne 28. 6. 2021 domáhala zaplacení částky 3.155 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 670,93 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1.656,01 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 2.559,99 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení ve výši 8,5 %, úroku 20,98 % ročně z částky 2.559,99 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení. V žalobě tvrdila, že dne 6. 3. 2017 byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], a žalovaným uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému v hotovosti v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši 5.000 Kč, které se jí žalovaný zavázal uhradit v 43 týdenních splátkách po 185 Kč spolu se smluvním úrokem ve výši 455 Kč, tj. úroková sazba ve výši 20,98 % ročně, odměnou za administrativní činnost ve výši 1.000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 1.500 Kč. První splátka byla splatná dne 13. 3. 2017, poslední splátka byla stanovena na 1. 1. 2018. Žalovaný splátky úvěru nehradil řádně a včas. Právní předchůdce žalobkyně měl ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky, a to až do jejího úplného zaplacení. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného ke dni 1. 1. 2018 řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 2.559,99 Kč ode dne 2. 1. 2018 až do zaplacení dále úrokem ve výši 20,98 % ročně, jak bylo sjednáno ve smlouvě. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávky dne 15. 1. 2021 a postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalovaného uhrazena dne 15. 2. 2019. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení uhradil částku 4.800 Kč, z toho na jistinu 2.440,01 Kč, na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 455 Kč, na poplatek za administrativní činnost 1.000 Kč, na poplatek za hotovostní inkaso splátek 904,99 Kč. Ke dni postoupení pohledávky 15. 1. 2021 činila celková výše pohledávky za žalovaným částku 5.155 Kč, a sestávala se z dlužné jistiny ve výši 2.559,99 Kč a dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 595,01 Kč. Součástí částky 5.155 Kč je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobkyně vůči žalovanému neuplatňuje. Žalobkyně tedy požaduje částku 3.155 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 2.559,99 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 595,01 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 1.656,01 Kč (tj. úrok ve výši 20,98 % ročně z jistiny 2.559,99 Kč od 2. 1. 2018 do data postoupení 15. 1. 2021), kapitalizovaných zákonných úroků ve výši 670,93 Kč (tj. úrok ve výši 8,5 % ročně z jistiny 2.559,99 Kč od 2. 1. 2018 do data postoupení 15. 1. 2021), úroků ve výši 20,98 % ročně z jistiny 2.559,99 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z jistiny 2.559,99 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení. Žalovaný byl před podáním žaloby předžalobní výzvou vyzván k zaplacení dluhu. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Na výzvu soudu dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., tj. o tom, že v takovém případě platí, že byl jeho souhlas dán. Žalobkyně s postupem soudu dle ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasila v prohlášení učiněném v žalobě. Soud proto ve věci rozhodl bez jednání. 4. Ve věci soud dospěl na základě předložených listin k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Dne 6. 3. 2017 mezi žalovaným a společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec], došlo k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně téhož dne vyplatila žalovanému v hotovosti částku 5.000 Kč. Žalovaný se zavázal věřiteli zaplatit kromě částky 5.000 Kč úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 455 Kč, dále nespecifikovaný poplatek ve výši 1.000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 1.500 Kč, a to v 43 týdenních hotovostních platbách po 185 Kč, přičemž první splátku byl povinen zaplatit nejpozději 7. kalendářní den od uzavření smlouvy. Roční procentní sazba nákladů činila 230 %. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy prověřovala schopnost žalovaného splatit poskytnutý úvěr. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že mu částka 5.000 Kč byla poskytnuta v hotovosti při podpisu smlouvy. Pohledávka z uvedené smlouvy byla dne 15. 1. 2021 postoupena žalobkyni. Právní předchůdkyně žalobkyně oznámením ze dne 12. 2. 2021, předaným k poštovní přepravně dne 15. 2. 2021, žalovaném oznámila postoupení pohledávky a vyzvala jek úhradě částky 5.155 Kč do 10 dnů od obdržení tohoto dopisu. Před podáním žaloby byl žalovaný výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne 13. 5. 2021, předanou k poštovní přepravě dne 14. 5. 2021, vyzván k zaplacení. 5. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 6. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 7. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 8. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 10. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně, se žalovaným uzavřela dne 6. 3. 2017 smlouvu, která je svým charakterem spotřebitelským úvěrem. Na základě smlouvy s zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 5.000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku spolu s úrokem 455 Kč, nespecifikovaným poplatkem 1.000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek 1.500 Kč, celkem částku 7.955 Kč zaplatit ve 43 týdenních splátkách po 185 Kč. Roční procentní sazba nákladů tak činila 230 %. S ohledem na takovou výši nákladů je nutno smlouvu uzavřenou se spotřebitelem považovat za neplatnou dle ustanovení § 588 o. z. Soud proto posoudil žalovaný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 o. z. Podle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému dne 6. 3. 2017 vyplatila žalovanému v hotovosti částku 5.000 Kč. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný zaplatil celkem částku 4.800 Kč. Žalovaný sám v řízení nenamítal žádné jiné plnění, žalobkyni tedy vzniklo právo na vrácení částky 200 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení (§ 1970 o. z.), ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni, kdy byl žalovaný poprvé prokazatelně vyzván k vydání bezdůvodného obohacení. Za tento den soud považuje v souladu s ustanovením § 1958 o. z. den následující po uplynutí desetidenní lhůty k zaplacení uvedený v oznámení o postoupení pohledávky ze dne 12. 2. 2021, předaného k poštovní přepravě dne 15. 2. 2021, tj. den 2. 3. 2021 (za doručené se dle § 573 o. z. považuje oznámení s výzvou třetí den, tj. 18. 2. 2021). Bylo proto rozhodnuto, jak ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno. Ve zb