7 C 173/2021-24 — Okresní soud v Šumperku

1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) soud v rozsudku uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť jde o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné. 2. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 3.840 Kč s příslušenstvím s tím, že dne [datum] byla mezi žalobkyní a žalovaným, který byl při uzavření smlouvy podnikatelem, uzavřena smlouva o podnikatelském úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 3.000 Kč. Žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky vrátit do 15. 7. 2020 spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 % za každý den čerpání úvěru, když v daném případě činí celková výše poplatku za poskytnutí úvěru částku 840 Kč. Úvěr byl poskytnut z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet žalovaného. Žalovaný na poskytnutý úvěr ničeho nezaplatil. Žalovaná částka se pak skládá z nezaplacené jistiny ve výši 3.000 Kč a dlužného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 840 Kč. Žalobkyně před podáním žaloby vyzývala žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě dlužné částky, avšak bezvýsledně. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení byl zcela nečinný. 4. Ve věci bylo postupováno dle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Soud dospěl po provedení důkazů k tomuto závěru o skutkovém stavu: žalobkyně a žalovaný, který při uzavření smlouvy jednal jako podnikatel, uzavřeli dne [datum] smlouvu o podnikatelském úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému na jeho bankovní účet úvěr ve výši 3.000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit do 15. 7. 2020 spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 % za každý den čerpání úvěru. Žalovaný na poskytnutý úvěr ničeho neuhradil. Žalobkyně před podáním žaloby vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky prostřednictvím svého právního zástupce, žalovaný však na tuto výzvu nereagoval a dluží tak žalobkyni na jistině úvěru částku ve výši 3.000 Kč a na poplatku za poskytnutí úvěru částku ve výši 840 Kč. 6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 2397 o. z. úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. 8. Podle § 2398 odst. 1, 2 o. z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. 9. Podle § 2399 odst. 1, 2 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 10. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že návrh je důvodný. Mezi účastníky byl v souladu s § 2395 a násl. o. z. uzavřen smluvní vztah, na jehož základě poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 3.000 Kč, a to na účet žalovaného. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni spolu s jistinou poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2 % za každý den čerpání úvěru do 15. 7. 2020. Žalovaný své závazky nesplnil. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalovaném dluh na jistině ve výši 3.000 Kč a na poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 840 Kč. Žalovaný je dále povinen zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3.840 Kč od 16. 7. 2020 do zaplacení, když od tohoto dne je žalovaný v prodlení s plněním svých závazků. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení. Náklady ve výši 1.489 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v účinném znění - dále jen „a. t.”, sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (tj. převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud postupoval dle § 14b a. t., když se jedná o spor, v němž bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50.000 Kč (viz věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]). 14. Ohledně lhůty k plnění soud rozhodoval dle § 160 o. s. ř., když pro jiný postup nebyl shledán důvod, a žalovanému uložil zaplatit žalovanou částku v zákonné třídenní lhůtě.