8 C 267/2021-17 — Okresní soud v Šumperku

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 19.000 Kč se zákonnými úroky z prodlení, jak jsou uvedeny ve výroku tohoto rozsudku. Žalobkyně tvrdila, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] a žalovaným došlo dne 24. 2. 2017 k uzavření Smlouvy o zápůjčce [číslo]. Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně smlouvy. Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 20.000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 17.333 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3.577 Kč, odměny za zpracování a doručení ve výši 4.940 Kč a částku za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve 8.816 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 623 Kč, poslední splátka byla stanovena na 20. 4. 2008. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Marným uplynutím týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobce měl tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Právní předchůdce žalobce měl současně ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky, a to až do jejího úplného zaplacení. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 1.000 Kč. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 24. 6. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Za období od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeho. Žalobce po žalovaném požaduje pouze vrácení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalovaného se zákonným úrokem z prodlení. Žalobce požaduje po žalovaném dlužnou jistinu ve výši 19.000 Kč, představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou ve výši 20.000 Kč a částkou zaplacenou žalovaným ve výši 1.000 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1.929,03 Kč (tj. ve výši 8,5 % ročně z částky 19.000 Kč od 21. 4. 2018 do 24. 6. 2019), a úrok z prodlení v zákonné výši 8,5 % ročně z dlužné jistiny ve výši 19.000 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení. Žalobkyně před podáním žaloby žalovaného vyzvala o úhradě dlužné částky. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Na výzvu soudu dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., tj. o tom, že v takovém případě platí, že byl jeho souhlas dán. Žalobkyně s postupem soudu dle ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasila v prohlášení učiněném v žalobě. Soud proto ve věci rozhodl bez jednání. <b>Soud učinil následující skutková zjištění:</b> 4. Ze smlouvy o zápůjčce označené jako„ Smlouva o zápůjčce – [příjmení] v hotovosti“ [číslo] že dne 24. 2. 2017 žalovaný a [právnická osoba], [IČO], podepsali smlouvu, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku v částce 20.000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku spolu se souhrnným poplatkem v částce 17.333 Kč, celkem tedy částku 37.333 Kč, zaplatit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 623 Kč. První splátku se zavázal zaplatit 7. den od data uzavření smlouvy a každou následující týdenní splátku vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že při uzavření smlouvy v místě svého bydliště převzal v hotovosti celou částku zápůjčky. 5. Ze zákaznické karty, že žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně dne 24. 2. 2017 uvedl k druhu bydlení, že je spolubydlící, je rozvedený, počet vyživovaných osob 2, majitel auta ne, u údajů o zaměstnání uvedl invalidní důchod, pravidelný měsíční průměrný čistý příjem za poslední 3 měsíce 8.650 Kč, další čisté příjmy domácnosti 15.700 Kč, celkem 24.350 Kč, počet zdrojů příjmů 1, odhadované měsíční výdaje 8.000 Kč. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a z přílohy k této smlouvě, že žalobkyně jako postupník a [právnická osoba], [IČO], jako postupitel uzavřeli dne 24. 6. 2019 písemnou smlouvou o postoupení pohledávek vzniklých ze smluv o zápůjčce specifikované v příloze [číslo] smlouvy, a to se všemi právy s nimi spojenými. 7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 24. 6. 2019, že žalobkyně vyhotovila oznámení adresované žalovanému, ve kterém sdělovala postoupení pohledávky ze smlouvy [číslo] ve výši 45.226,05 Kč bez příslušenství a vyzvala žalovaného k uhrazení dlužných částek. 8. Z podacího lístku, že dne 17. 7. 2019 žalobkyně předala k poštovní přepravě zásilku adresovanou žalovanému, podací číslo [anonymizováno]. 9. Z výzvy k plnění ze dne 12. 3. 2020, že právní zástupce žalobkyně vyhotovil výzvu adresovanou žalovanému, ve které jej vyzval k zaplacení dlužných částek z pohledávky [číslo] v celkové výši ke dni sepisu výzvy ve výši 47.789,99 Kč. 10. Z podacího lístku, že dne 13. 3. 2020 právní zástupce žalobkyně předal k poštovní přepravě zásilku adresovanou žalovanému. <b>Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:</b> 11. Právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], a žalovaný dne 24. 2. 2017 uzavřeli dohodu, v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout zápůjčku ve výši 20.000 Kč a žalovaný se uvedenou částku zavázal vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 17.333 Kč, celkem částku 37.333 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 623 Kč, s tím, že první splátka byla splatná 7. kalendářní den od uzavření smlouvy. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že při uzavření smlouvy v místě jeho bydliště převzal v hotovosti částku zápůjčky. Právní předchůdkyně žalobkyně při zkoumání schopnosti žalovaného splatit poskytnutý úvěr vycházela z údajů uvedených v zákaznické kartě. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 byla pohledávka z uvedené smlouvy s účinností ke dni 24. 6. 2019 postoupena žalobkyni. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému oznámila postoupení pohledávky dopisem ze dne 24. 6. 2019, předaným k poštovní přepravě dne 17. 7. 2019. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván výzvou právního zástupce ze dne 12. 3. 2020, předanou k poštovní přepravě dne 13. 3. 2020. Žalovaný uhradil částku 1.000 Kč. 12. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění (dále jen„ ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 13. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 14. Podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí och