8 C 4/2022-31 — Okresní soud v Šumperku

1. Podanou žalobou se žalobkyně [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa původní účastnice], domáhala zaplacení částky 2.372 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky za období od 26. 10. 2019 do zaplacení. Žalobkyně tvrdila, že tento nárok vznikl z titulu neuhrazeného pojistného za období od 29. 7. 2019 do 25. 10. 2019, a to dle pojistné smlouvy [číslo] o pojištění majetku a pojištění odpovědnosti občanů, uzavřené mezi účastníky řízení dne 24. 10. 2018. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Usnesením Okresního soudu v Šumperku ze dne 23. 2. 2022, č. j. 8 C 4/2022-26, které nabylo právní moci dne 6. 4. 2022, bylo připuštěno, aby na místo původní žalobkyně vstoupila do řízení společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa žalobkyně], neboť na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4. 11. 2021 byla pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, této společnosti původní žalobkyní postoupena. 4. Na výzvu soudu dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila, přičemž byla rovněž poučena o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., tj. o tom, že v takovém případě platí, že byl její souhlas dán. Žalobkyně s postupem soudu dle ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasila v prohlášení učiněném v žalobě. Soud proto ve věci rozhodl bez jednání. 5. Jelikož proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání, je jeho odůvodnění koncipováno jako zjednodušené ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. 6. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 24. 10. 2018 pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění majetku a pojištění odpovědnosti občanů, kterou se právní předchůdkyně žalobkyně z pozice pojistitele zavázala poskytnout žalované pojistné plnění, nastane-li pojistná událost a žalovaná se zavázala hradit žalobkyni roční pojistné v částce 810 Kč, splatné měsíčně vždy k 29. dni každého měsíc. Počátek pojištění byl sjednán ke dni 29. 10. 2018. Žalovaná neuhradila pojistné splatné dne 29. 7. 2019, 29. 8. 2019 a 29. 9. 2019, a to ani po opakovaných urgencích ze strany právní předchůdkyně žalobkyně. Dne 25. 10. 2019 tak nastaly účinky ukončení smlouvy pro neplacení pojistného. Dlužné pojistné pro období od 29. 7. 2019 do 25. 10. 2019 činí 2.322 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně dále žalované vyúčtovala v souladu s Pojistnými podmínkami upomínací poplatek ve výši 50 Kč. Před podáním žaloby právní zástupce právní předchůdkyně žalobkyně výzvou ze dne 31. 5. 2021 vyzval žalovanou k zaplacení. 7. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 8. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. 9. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná platně uzavřely pojistnou smlouvu ve smyslu § 2758 odst. 1 občanského zákoníku. Žalovaná neplnila svoji povinnost vyplývající z této smlouvy včas a řádně hradit žalobkyni pojistné, a to konkrétně v období od 29. 7. 2019 di 25. 10. 2019. Žalobkyni, na kterou byla pohledávka postoupena, tak vzniklo právo požadovat po žalované dlužné pojistné, upomínací poplatek i zákonný úrok z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni, kdy mělo být pojistné uhrazeno, do zaplacení. Vzhledem k tomu, že tvrzení obsažená v žalobě vyplývají z listinných důkazů založených ve spise, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal úspěšné žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši. Náklady ve výši 1.489 Kč sestávají z poměrné části zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, když právní zástupce žalobkyně doložil, že je plátcem DPH. Podmínky ustanovení § 14b odst. 1 a. t. byly splněny, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (měněny jsou toliko identifikační údaje žalovaného, údaje o smlouvě a dlužném období) a předmětem řízení je peněžité plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč Částku 1.489 Kč je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně. 12. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako obecnou třídenní.