8 C 64/2022-66 — Okresní soud v Šumperku

1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalovaném domáhala částky 30.289,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 30.289,50 Kč od 12. 1. 2019 do zaplacení ve výši 9,75 %. V žalobě tvrdila, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 18. 3. 2021 mezi společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], jako původním věřitelem a postupitelem a žalobkyní jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne 14. 12. 2018 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 15.000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 11. 1. 2019. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z nesplacené jistiny úvěru ve výši 15.000 Kč a dále z nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 15.289.50 Kč, který byl splatný dne 11. 1. 2019. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu dle Smlouvy o úvěru v části obchodních podmínek pro spotřebitelský úvěr. Po dokončení registrace na webových stránkách [webová adresa] zaslal žalovaný původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění odpovídajícím dokumentu – Smlouva o úvěru s navrhovanou výší úvěru 15.000 Kč a splatností (případně prodlouženou splatností) dne 11. 4. 2019. Žalovaný byl dále lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. K ověření totožnosti je žalovaný kromě jména a příjmení, data narození, rodného čísla a adresy povinen uvést také druh a číslo průkazu totožnosti, datum platnosti tohoto průkazu apod. Podpis je ve smlouvě nahrazen unikátním SMS kódem (v tomto případě se jedná o kód mttr), který je klientovi zasílán úvěrujícím v době registrace žádosti o poskytnutí úvěru na číslo mobilního telefonu uvedené klientem ve formuláři žadatele o úvěr. Po odeslání smluvní dokumentace žalovanému byly z bankovního účtu původního věřitele zaslány peněžní prostředky dne 14. 12. 2018 na bankovní účet [bankovní účet], který žalovaný uvedl. Platbu úvěru byla identifikována uvedením variabilního symbolu [číslo]. Žalovaný nevrátil úvěr v datech splatnosti. Odeslání upomínky předcházel pokus kontaktovat žalovaného telefonicky, avšak bezúspěšně. Upomínka byla právním zástupcem žalobce odeslána dne 2. 2. 2021. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalobkyně ani žalovaný se nedostavili k jednání soudu, čímž se zbavili možnosti být poučení ve smyslu § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). <b>Soud učinil následující skutková zjištění:</b> 3. Ze zprávy [právnická osoba], že účet [číslo] byl vedený pro žalovaného, že dne 11. 12. 2018 je na něm evidována příchozí platba 15.000 Kč a že účet byl dne 9. 11. 2021 zrušen. 4. Z potvrzení o platbě, že z účtu [právnická osoba], byla dne 14. 12. 2018 na účet žalovaného č. [bankovní účet] převedena částka 15.000 Kč. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a její přílohy – seznamu pohledávek, že společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], na základě které byly na žalobkyni postoupeny pohledávky vzniklé ze smluv o zápůjčce, které uzavřel postupitel jako věřitel se svými klienty, mj. pohledávka za žalovaným. 6. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, že tyto jsou datovány dnem 14. 12. 2018, nejsou nikým podepsané. 7. Z listiny nazvané smlouva o úvěru č. [anonymizováno] [číslo], datované dnem 14. 12. 2018, že tuto podepsala společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa]. 8. Z oznámení o postoupení pohledávky, že právní předchůdkyně žalobkyně dne 2. 2. 2021 vyhotovila oznámení adresované žalovanému. 9. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby, že právní zástupce žalobkyně vyhotovil výzvu adresovanou žalovanému. 10. Z podacího lístku, že odesílatelem [právnická osoba], [ulice a číslo], [PSČ] [obec], byla žalovanému dne 2. 2. 2021 zasílána na adresu [adresa], doporučená zásilka. <b>Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu:</b> 11. Dne 14. 12. 2018 byla z účtu společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], převedena na účet [bankovní účet] částka 15.000 Kč. Účet č. [bankovní účet] je účtem žalovaného. Dne 18. 3. 2021 byla mezi společností [právnická osoba], [IČO], a žalobkyní, uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, mj. i pohledávky za žalovaným. 12. Podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 14. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. V řízení nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným uzavřela dne 14. 12. 2018 tvrzenou smlouvu o úvěru, neboť byla předložena pouze listina označená jako Smlouva o zápůjčce, která však není podepsaná. Pokud žalobkyně tvrdila, že tato byla uzavřena elektronickými prostředky komunikace, tak nebylo prokázáno, jak byla ověřena totožnost žalovaného při uzavření smlouvy a že text smlouvy předložený spolu se žalobo je text, který žalovaný schválil. Žalobkyně se k jednání soudu nedostavila, zbavila se tak možnosti být poučena ve smyslu § 118a o. s. ř. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně dne 14. 12. 2018 zaslala na účet žalovaného částku 15.000 Kč. Dále bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným byla dne 18. 3. 2021 postoupena na žalobkyni. Soud proto posoudil žalovaný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 odst. 2 o. z., neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému plnila bez právního důvodu. Podle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Žalobkyně v žalobě uvedla, že žalovaný neuhradil ničeho. Žalovaný v řízení nenamítal žádné vzájemné plnění ani jiný právní důvod, pro který by nárok zanikl či byl nevymahatelný. Žalovaný se rovněž k jednání soudu nedostavil, zbavil se tak možnosti být poučen ve smyslu § 118a o. s. ř. Žalobkyni tedy vzniklo právo na vrácení poskytnuté a dosud nevrácené částky 15.000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení (§ 1970 o. z.), ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Bylo proto rozhodnuto, jak ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno. 16. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako obecnou třídenní, když v řízení nebyly tvrzeny ani shledány důvody pro povolení delší lhůtu či plnění ve splátkách. 17. Ve zbylé části soud žalobu zamítnul, jak uvedeno ve výroku II. rozsudku. 18. Pro úplnost soud uvádí, že i kdyby bylo v řízení prokázáno uzavření smlouvy, nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně posoudila schopnost žalovaného splatit poskytnutý úvěr, jak to ukládá § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ), když žalobkyně pouze obecně tvrdila, že žalovaný byl lustrován z veřejně dostupných databází a že další důkazy nenavrhuje. Smlouva by byla proto dle ustanovení § 87 ZSÚ (a aktuální judikatury) považována za neplatnou a žalovaný nárok by byl rovněž posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. 19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odstavec 2 o. s. ř., když žalobkyně byla ve sporu převážně neúspěšná, žalovanému žádné náklady nevznikly. Pro úplnost soud uvádí, že žalobkyni by ani v případě úspěchu ve věci právo na náhradu nákladů řízení přiznáno nebylo podle § 142a odst. 1 o. s. ř., neboť jak výše uvedeno, nebylo prokázáno, že by žalobkyně žalovanému před podáním žaloby ve lhůtě nejméně 7 dnů zaslala výzvu k plnění