16 C 133/2023-26 — Okresní soud v Šumperku

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala vydání shora uvedeného rozsudku s odůvodněním, že žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 10.000 Kč na základě smlouvy o zápůjčce uzavřené dne [datum] ve znění smluvních podmínek. Žalovaný se zavázal za zapůjčení částky uhradit poplatek ve výši 3.250 Kč, když finanční prostředky byly zaslány žalovanému na účet. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách [webová adresa], na kterých si žalovaný nejprve přečetl nabídku uzavření smlouvy, a následně si nastavil dle vlastní volby dostupné parametry – splatnost a výši úvěru. Poté vyplnil formulář – Žádost o poskytnutí úvěru, kde zadal své osobní údaje včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Žalovaný současně zaškrtl řádek s textem:„ Potvrzuji, že jsem se seznámil se zněním Smlouvy a zněním Všeobecných obchodních podmínek, které jsou její součástí, těmto dokumentům porozuměl a souhlasím s jejich zněním.“ Žalovaný se zavázal dle smluvních podmínek zaplatit žalobkyni za poskytnutí zápůjčky poplatek ve výši 3.250 Kč a účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením dle článku 2.3. Smlouvy ve výši 2.500 Kč. Ve lhůtě splatnosti, tedy do [datum], žalovaný žalobkyni neuhradil ničeho a z toho důvodu žalobkyni dluží částku ve výši 13.250 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2.500 Kč. Žalobkyně uvědomila žalovaného předžalobní výzvou k plnění o vzniku dluhu a vyzvala ho k tomu, aby svůj závazek vůči žalobkyni uhradil. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil řádně a včas, dostal se do prodlení a žalobkyni vzniklo dle § 1970 obč. zák. právo požadovat po žalovaném také úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění pozdějších novel. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Soud věc projednal a rozhodl dle § 115a o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, neboť s tímto postupem účastníci neprojevili ve stanovené lhůtě nesouhlas. 3. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 4. Podle ust. § 2396 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. 5. Podle ust. § 2397 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. 6. Podle ust. § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. 7. Podle ust. § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 8. Podle ust. § 1802 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. 9. Podle ust. § 1803 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 má se za to, že se ujednaná výše úroků týká ročního období. 10. Podle ust. § 1804 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 úroky se platí v téže měně jako hlavní dluh (jistina). 11. Podle ust. § 1968 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 12. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že návrh je důvodný. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 10.000 Kč na základě smlouvy o zápůjčce uzavřené dne [datum] ve znění smluvních podmínek. Žalovaný se zavázal za zapůjčení částky uhradit poplatek ve výši 3.250 Kč, když finanční prostředky byly zaslány žalovanému na účet. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách [webová adresa], na kterých si žalovaný nejprve přečetl nabídku uzavření smlouvy, a následně si nastavil dle vlastní volby dostupné parametry – splatnost a výši úvěru. Poté vyplnil formulář – Žádost o poskytnutí úvěru, kde zadal své osobní údaje včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Žalovaný současně zaškrtl řádek s textem:„ Potvrzuji, že jsem se seznámil se zněním Smlouvy a zněním Všeobecných obchodních podmínek, které jsou její součástí, těmto dokumentům porozuměl a souhlasím s jejich zněním.“ Žalovaný se zavázal dle smluvních podmínek zaplatit žalobkyni za poskytnutí zápůjčky poplatek ve výši 3.250 Kč a účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením dle článku 2.3. Smlouvy ve výši 2.500 Kč. Ve lhůtě splatnosti, tedy do [datum], žalovaný žalobkyni neuhradil ničeho a z toho důvodu žalobkyni dluží částku ve výši 13.250 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2.500 Kč. Žalobkyně uvědomila žalovaného předžalobní výzvou k plnění o vzniku dluhu a vyzvala ho k tomu, aby svůj závazek vůči žalobkyni uhradil. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil řádně a včas, dostal se do prodlení a žalobkyni vzniklo dle § 1970 obč. zák. právo požadovat po žalovaném také úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění pozdějších novel. 14. Nárok žalobkyně také koresponduje s předloženými listinami, a to smlouvou o úvěru včetně Všeobecných obchodních podmínek, výpisem z účtu, kopií upomínek a předžalobní výzvou k plnění s podacím archem. 15. Ohledně nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná a vzniklo jí právo na náhradu účelně vynaložených nákladů sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, tři úkony právní pomoci po 200 Kč, třikrát režijní paušál ve výši 100 Kč, celkem 300 Kč Celkem pak soud přiznal žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 2.000 Kč, když vyšší náklady žalobkyní požadovány nebyly.