16 C 198/2023-17 — Okresní soud v Šumperku

1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení částky 24.038 Kč, sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 21.248 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 300 Kč, smluvních pokut ve výši 1.020 Kč a úroků v celkové výši 1.470 Kč. Návrh odůvodnila tím, že mezi žalobkyní - společností [právnická osoba], a žalovanou, byla uzavřena dne [datum] úvěrová smlouva prostřednictvím internetových stránek společnosti [právnická osoba], [webová adresa], na základě které byl žalované poskytnut úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 30.000 Kč, který se žalovaná zavázala uhradit s poplatkem za poskytnutí ve výši 990 Kč, a to nejpozději do 24 měsíců. Jednotlivé splátky byly uvedeny ve splátkovém kalendáři, který byl součástí smlouvy. [příjmení] 30.000 Kč byla zaslána dne [datum] na číslo účtu uvedené ve smlouvě. V rámci druhé až osmé splátky byl stanoven úrok pevnou částkou ve výši 1.470 Kč a v rámci první, deváté až dvacáté čtvrté splátky pak úrok stanoven nebyl. Žalovaná dvakrát prodloužila splatnost aktuálně splatné splátky o jeden měsíc, tzv. koronovým odkladem, a to v souladu se smlouvou. Žalovaná své smluvní povinnosti neplnila, v důsledku čehož došlo k zesplatnění úvěru ke dni [datum] a naúčtování smluvní pokuty v rozsahu 3 x 500 Kč, a dále vyúčtovaní účelně vynaložených nákladů v celkové výši 700 Kč. Žalovaná uhradila na jistinu pouze částku ve výši 8.752 Kč, s tím, že způsob úhrady a započtení jednotlivých plateb jsou zaevidovány v platební historii. Tím, že žalovaná nezaplatila řádně a včas, dostala se do prodlení a žalobkyni vzniklo právo po žalované požadovat dle ust. § 1970 účinného od 1. 1. 2014, úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb. Konkrétní výpočet jednotlivých nároků pak vyplývá z podaného návrhu, v němž žalobkyně vzala v úvahu jednotlivé provedené platby, úrok z úvěru, úrok z prodlení atd., tak, jak jednotlivé platby a jejich zápočty vyplývají z platební historie. 2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, který byl zrušen pro nedoručitelnost, a za souhlasu účastníků soud postupoval dle ust. § 115a o. s. ř., když věc rozhodl bez nařízení jednání. 3. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 4. Podle ust. § 2396 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. 5. Podle ust. § 2397 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. 6. Podle ust. § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. 7. Podle ust. § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 8. Podle ust. § 1802 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. 9. Podle ust. § 1803 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 má se za to, že se ujednaná výše úroků týká ročního období. 10. Podle ust. § 1804 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 úroky se platí v téže měně jako hlavní dluh (jistina). 11. Podle ust. § 1968 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 12. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. 14. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že návrh je důvodný. V řízení bylo zjištěno, že mezi žalobkyní - společností [právnická osoba], a žalovanou, byla uzavřena dne [datum] úvěrová smlouva prostřednictvím internetových stránek společnosti [právnická osoba], [webová adresa], na základě které byl žalované poskytnut úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 30.000 Kč, který se žalovaná zavázala uhradit s poplatkem za poskytnutí ve výši 990 Kč, a to nejpozději do 24 měsíců. Jednotlivé splátky byly uvedeny ve splátkovém kalendáři, který byl součástí smlouvy. [příjmení] 30.000 Kč byla zaslána dne [datum] na číslo účtu uvedené ve smlouvě. V rámci druhé až osmé splátky byl stanoven úrok pevnou částkou ve výši 1.470 Kč a v rámci první, deváté až dvacáté čtvrté splátky pak úrok stanoven nebyl. Žalovaná dvakrát prodloužila splatnost aktuálně splatné splátky o jeden měsíc, tzv. koronovým odkladem, a to v souladu se smlouvou. Žalovaná své smluvní povinnosti neplnila, v důsledku čehož došlo k zesplatnění úvěru ke dni [datum] a naúčtování smluvní pokuty v rozsahu 3 x 500 Kč, a dále vyúčtovaní účelně vynaložených nákladů v celkové výši 700 Kč. Žalovaná uhradila na jistinu pouze částku ve výši 8.752 Kč, s tím, že způsob úhrady a započtení jednotlivých plateb jsou zaevidovány v platební historii. Tím, že žalovaná nezaplatila řádně a včas, dostala se do prodlení a žalobkyni vzniklo právo po žalované požadovat dle ust. § 1970 účinného od 1. 1. 2014, úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb. Konkrétní výpočet jednotlivých nároků pak vyplývá z podaného návrhu, v němž žalobkyně vzala v úvahu jednotlivé provedené platby, úrok z úvěru, úrok z prodlení atd., tak, jak jednotlivé platby a jejich zápočty vyplývají z platební historie. 15. Konkrétní výpočet jednotlivých nároků pak vyplývá z podaného návrhu, v němž žalobkyně vzala v úvahu jednotlivé provedené platby, úrok z úvěru, úrok z prodlení atd., tak, jak jednotlivé platby a jejich zápočty vyplývají z platební historie. 16. Nárok žalobkyně koresponduje s předloženými listinnými důkazy, a to s úvěrovou smlouvou, úvěrovými podmínkami, splátkovým kalendářem, výzvou k úhradě zesplatněného úvěru, podacím archem, oznámením o postoupení pohledávky, předžalobní upomínkou, platební historií. Soud uložil žalovanému zaplatit žalovanou částku včetně příslušenství, tedy úroků z úvěru. Lhůta k plnění byla stanovena v délce tří dnů, neboť pro jiný postup nebyly shledány důvody. 17. Ohledně nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná. Soud jí tedy přiznal náklady řízení v plném rozsahu. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 962 Kč a nákladů právního zastoupení v rozsahu tří úkonů právní pomoci po 300 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších novel (převzetí věci a sepis žaloby, jednoduchá výzva k úhradě), 3 x RP po 100 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb., Soud přiznal žalobkyni na nákladech řízení celkem částku 2.414 Kč včetně 21 % DPH.