18 C 299/2022-24 — Okresní soud v Šumperku

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky uvedené ve výrokové části tohoto rozsudku. Žalobkyně tvrdila, že nabyla pohledávku za žalovanou na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 1. 1. 2021 mezi společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], (dále také jen„ původní věřitel“), jako původním věřitelem a postupitelem a společností [právnická osoba], se sídlem [adresa žalobkyně], [IČO], jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Žalobce je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je kolektivní investování spočívající zejména v investicích do nákupu portfolií pohledávek od bankovních i nebankovních subjektů. Žalovaná je fyzickou osobou nepodnikající. Původní věřitel uzavřel se žalovanou smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému dne 12. 6. 2019 úvěr ve výši 20.000 Kč, přičemž tato částka byla zaslána na účet žalovaného č. [bankovní účet], který nebyl včas splacen. Žalobkyně požaduje pouze vydání bezdůvodného obohacení částky 20.000 Kč. 2. Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal. 3. Na výzvu soudu dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., tj. o tom, že v takovém případě platí, že byl jej souhlas dán. Žalobkyně s postupem soudu dle ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasila. Soud proto ve věci rozhodl bez jednání. 4. Z potvrzení o provedené platbě vystaveného dne 12. 6. 2019 [právnická osoba], [anonymizováno], [IČO], že dne 12. 6. 2019 provedla z účtu společnosti [právnická osoba], platbu ve výši 20.000 Kč ve prospěch účtu č. [bankovní účet], pod [variabilní symbol]. 5. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] za období od 1. 6. 2019 do 30. 6. 2019, vedeného u [právnická osoba], že tento je účtem žalovaného, a dne 12. 6. 2019 na něj byla připsána z protiúčtu [anonymizována dvě slova], č. [bankovní účet], pod [variabilní symbol] částka 20.000 Kč. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021 a přílohy k této smlouvě, že pohledávka za žalovaným z uvedené smlouvy byla postoupena žalobkyni. 7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 2. 2022, výzvy před podáním žaloby ze dne 6. 2. 2022 a podacího lístku, že předchůdkyně žalobkyně žalovanému oznámila postoupení uvedené pohledávky, vyzvala žalovaného k úhradě celkové částky 61.026,11 Kč (z toho jistina 48.830,11 Kč) do tří dnů, a listiny odeslala dne 6. 2. 2022. 8. Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu. Dne 12. 6. 2019 byla z účtu společnosti [právnická osoba] převedena na účet [bankovní účet], pod [variabilní symbol], částka 20.000 Kč. Účet č. [bankovní účet] je účtem žalovaného. Dne 1. 1. 2021 byla mezi společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], a žalobkyní, uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, mj. i pohledávky ve výši 48.830,11 Kč za žalovaným. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky výzvou ze dne 6. 2. 2022, odeslanou téhož dne, a to do do tří dnů. 9. Podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 11. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. V řízení nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně se žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru, neboť byla předložena pouze listina označená jako Smlouva o spotřebitelském úvěru, která však není podepsaná. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně dne 12. 6. 2019 zaslala na účet žalovaného částku 20.000 Kč. Dále bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným byla dne 1. 1. 2021 postoupena na žalobkyni. Soud proto posoudil žalovaný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 odst. 2 o. z., neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému plnila bez právního důvodu. Podle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému dne 12. 6. 2019 poskytla částku 20.000 Kč. Žalobkyně v žalobě uvedla, že žalovaný neuhradil ničeho. Žalovaný v řízení nenamítal žádné vzájemné plnění ani jiný právní důvod, pro který by nárok zanikl či byl nevymahatelný. Žalobkyni tedy vzniklo právo na vrácení poskytnuté a dosud nevrácené částky 20.000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení (§ 1970 o. z.), ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni, kdy byl žalovaný poprvé prokazatelné vyzván k vydání bezdůvodného obohacení. Za tento den soud považuje v souladu s ustanovením § 1958 o. z. den následující po uplynutí lhůty tří dnů k zaplacení uvedený ve výzvě před podáním žaloby ze dne 6. 2. 2022, odeslané téhož dne (za doručenou se výzva považuje v souladu s § 573 o. z. třetí den, tj. 9. 2. 2022, poslední den lhůty k zaplacení připadl na sobotu, proto byl poslední dne k zaplacení 14. 2. 2022, a od 15. 2. 2022 je žalovaný v prodlení). Bylo proto rozhodnuto, jak ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno. Ve zbylé části soud žalobu zamítnul, jak uvedeno ve výroku II. rozsudku. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení, neboť měla neúspěch v poměrně nepatrné části. Náklady ve výši 2.252 Kč sestávají ze zapláceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (tj. převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.200 Kč ve výši 252 Kč, když právní zástupce žalobkyně doložil, že je plátcem DPH. Podmínky ustanovení § 14b odst. 1 a. t. byly splněny, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (měněny jsou toliko identifikační údaje žalovaného, údaje o smlouvě, dlužných částkách) a předmětem řízení je peněžité plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč (viz např. další věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]). Částku 2.252 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně.