7 C 27/2023-31 — Okresní soud v Šumperku

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v Šumperku dne [datum] a doplněným podáním doručeným soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 11.600 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 8. 12. 2021 do zaplacení ve výši 8,5 % s tím, že dne [datum] byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které byl žalované poskytnut úvěr v původní výši 8.400 Kč, následně navýšený na částku 11.600 Kč, který měl být splacen nejpozději do 7. 12. 2021. Totožnost žalované byla ověřena pomocí verifikační platby. Právní předchůdkyně žalobkyně ověřila schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr, a to zejména lustrací z veřejně dostupných databází. Úvěr byl poskytnut dne [datum], dne [datum] a dne [datum] z bankovního účtu právní předchůdkyní žalobkyně na bankovní účet žalované. Žalovaná úvěr načerpala, avšak do data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátila a dostala se tak do prodlení s vrácením úvěru. Předmětnou pohledávku následně společnost [právnická osoba] postoupila smlouvou o postoupení pohledávek na žalobkyni. Žalobkyně před podáním žaloby vyzývala žalovanou prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě dlužné částky, avšak bezvýsledně. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, v řízení byla zcela nečinná. 3. Ve věci bylo postupováno dle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Ze smluv o úvěru [číslo] ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum], bylo zjištěno, že tyto byly uzavřeny mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou, přičemž předmětem smluv byl závazek právní předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalované úvěr v celkové výši 11.600 Kč a závazek žalované splatit úvěr a zaplatit poplatky za poskytnutí úvěru, a to ke dni splatnosti úvěru. Úvěr měl být splacen jednorázově do 7. 12. 2021. 5. Z výpisu z účtu právní předchůdkyně žalobkyně soud zjistil, že na účet právní předchůdkyně žalobkyně byla dne [datum] poukázána z účtu žalované částka 1 Kč. 6. Výpisu z účtu právní předchůdkyně žalobkyně bylo prokázáno, že na účet žalované byla dne [datum] poukázána částka ve výši 8.400 Kč, dne [datum] částka ve výši 1.200 Kč a dne [datum] částka ve výši 2.000 Kč. 7. [právnická osoba] bylo prokázáno, že majitelem účtu č. [bankovní účet] byla ode dne [datum] žalovaná a že na tento účet byla dne [datum] připsána částka ve výši 8.400 Kč, dne [datum] částka ve výši 1.200 Kč a dne [datum] částka ve výši 2.000 Kč. 8. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a společností [právnická osoba] jako postupníkem a seznamem postoupených pohledávek bylo prokázáno, že společnost [právnická osoba] postoupila předmětnou pohledávku společnosti [právnická osoba] 9. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovanou o postoupení pohledávky ze smlouvy o úvěru na společnost [právnická osoba] 10. Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] s podacím lístkem ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky do tří dnů s tím, že v případě neuhrazení bude pohledávka vymáhána soudní cestou. Výzva byla odeslána dne [datum] na adresu žalované označenou jako„ [obec], [PSČ], [obec]“. 11. Soud po provedeném dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] poukázala dne [datum], dne [datum] a dne [datum] žalované na její účet částku celkem ve výši 11.600 Kč. Žalovaná na poskytnuté plnění ničeho nevrátila. Právní předchůdkyně žalobkyně následně smlouvou o postoupení pohledávek postoupila pohledávku za žalovanou žalobkyni. Žalobkyně žalovanou před podáním žaloby vyzývala k úhradě dosud nesplacené částky prostřednictvím právního zástupce, avšak výzvu žalobkyně zaslala na neexistující adresu, bez uvedení ulice. 12. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 13. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 14. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 15. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 17. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 mimo jiné uvedl, že„ …již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nabízelo ustanovení § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad) … Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text„ v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok n