8 C 252/2022-21 — Okresní soud v Šumperku

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 39.414 Kč se zákonnými úroky z prodlení, jak jsou uvedeny ve výroku tohoto rozsudku. Žalobkyně tvrdila, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] a žalovaným došlo dne 31. 7. 2015 k uzavření Smlouvy o zápůjčce [číslo]. Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně smlouvy. Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 43.000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 35.951 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 5.661 Kč, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 8.837 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 21.453 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 1.316 Kč, poslední splátka byla stanovena na 23. 9. 2016. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Marným uplynutím týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobce měl tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Právní předchůdce žalobce měl současně ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky, a to až do jejího úplného zaplacení. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 3.586 Kč. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 201 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 24. 6. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Za období od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu této žaloby nebylo na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeho. Žalobkyně po žalovaném požaduje pouze vrácení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalovaného se zákonným úrokem z prodlení. Žalobkyně požaduje po žalovaném dlužnou jistinu ve výši 39.414 Kč, představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou ve výši 43.000 Kč a částkou zaplacenou žalovaným ve výši 3.586 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 8.848,66 Kč (tj. ve výši 8,05 % ročně z částky 39.414 Kč od 24. 9. 2016 do 24. 6. 2019), a úrok z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 39.414 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení. Žalobkyně před podáním žaloby žalovaného vyzvala o úhradě dlužné částky. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Na výzvu soudu dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., tj. o tom, že v takovém případě platí, že byl jeho souhlas dán. Žalobkyně s postupem soudu dle ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasila v prohlášení učiněném v žalobě. Soud proto ve věci rozhodl bez jednání. <b>Soud učinil následující skutková zjištění:</b> 4. Ze smlouvy o zápůjčce označené jako„ Smlouva o zápůjčce [číslo] že dne 31. 7. 2015 žalovaný a [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], uzavřeli dohodu, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku v částce 43.000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku spolu se souhrnným poplatkem v částce 35.951 Kč, celkem tedy částku 57.498 Kč, zaplatit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 1.316 Kč. První splátku se zavázal zaplatit 7. den od data uzavření smlouvy a každou následující týdenní splátku vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že při uzavření smlouvy v místě svého bydliště převzal v hotovosti celou částku zápůjčky. 5. Ze zákaznické karty, že žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně dne 31. 7. 2015 uvedl k druhu bydlení, že žije s rodiči, důvod zápůjčky dovolená, že je svobodný, není majitelem auta, u údajů o zaměstnání uvedl že pracovní zařazení je dělník, zaměstnavatel [příjmení] [jméno], [IČO], [anonymizována dvě slova], že jeho čistá mzda je 14.400 Kč, jiné příjmy nemá, běžné měsíční výdaje že má na nájem/inkaso 2.000 Kč, telefon 200 Kč, externí splátky zápůjček že má 1.800 Kč, výdaje na domácnost 2.000 Kč, celkem výdaje 6.000 Kč. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a z přílohy k této smlouvě, že žalobkyně jako postupník a [právnická osoba], [IČO], jako postupitel uzavřeli dohodu o postoupení pohledávek vzniklých ze smluv o zápůjčce specifikované v příloze č. 1 smlouvy, a to se všemi právy s nimi spojenými. mj. i předmětné pohledávky. 7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 24. 6. 2019 a z podacího lístku, že žalobkyně dne 17. 7. 2019 odeslala žalovanému oznámení o postoupení pohledávky z předmětné smlouvy a vyzvala žalovaného k uhrazení dlužné částky do 10 dnů od obdržení dopisu. 8. Z výzvy k plnění ze dne 8. 10. 2019 a z podacího lístku, že právní zástupce žalobkyně dne 9. 10. 2019 vyzval žalovaného před podáním žaloby k zaplacení dlužné částky. <b>Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:</b> 9. Právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], a žalovaný dne 31. 7. 2015 uzavřeli dohodu, v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout zápůjčku ve výši 43.000 Kč a žalovaný se uvedenou částku zavázal vrátit spolu souhrnným poplatkem v částce 35.951 Kč, celkem tedy částku 57.498 Kč, v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 1.316 Kč, poslední splátka byla stanovena na 23. 9. 2016 Částku 43.000 Kč žalovaný převzal dne 31. 7. 2015 v hotovosti při podpisu smlouvy. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně zkoumala schopnost žalovaného splatit poskytnutý úvěr z údajů uvedených žalovaným, zaznamenaných v zákaznické kartě. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 byla pohledávka z uvedené smlouvy s účinností k témuž dni postoupena žalobkyni. Žalobkyně žalovanému oznámila postoupení pohledávky dopisem ze dne 24. 6. 2019, v oznámení jej vyzvala k úhradě dlužné částky do 10 dnů od doručení dopisu, oznámení odeslala dne 17. 7. 2019. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván výzvou právního zástupce ze dne 8. 10. 2019, odeslanou dne 9. 10. 2019. Žalovaný uhradil částku 3.586 Kč. 10. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 1. 12. 2016 (dále jen„ ZSÚ“), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 11. Podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 12. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 13. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva, která j