8 C 32/2023-18 — Okresní soud v Šumperku

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení výše uvedené částky s tím, že aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 6. 1. 2022 mezi [právnická osoba] a.s. a společností [právnická osoba] (dále jen„ banka"), [IČO], se sídlem [adresa], [obec a číslo], zapsaná v obchodním rejstříku [název soudu] pod sp. zn.: [anonymizováno] [rok]. Původní věřitel a žalovaná uzavřeli dne 30. 11. 2015 smlouvu o povoleném debetu [číslo] (dále jen "smlouva"), součástí, které byly obchodní podmínky banky. V této smlouvě se původní věřitel zavázal poskytnout žalované kontokorentní úvěr ve výši 17.000 Kč a žalovaná se v předmětné smlouvě zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu se sjednaným úrokem ve výši 21,90 % p. a.. Žalovaná se rovněž zavázala uhradit také poplatky účtované v souvislosti s poskytnutím úvěru dle předmětné smlouvy. Původní věřitel svou povinnost z úvěrové smlouvy splnil a žalované předmětný úvěr poskytl. Žalovaná byla oprávněna průběžně čerpat povolený debet a také byla oprávněna kdykoliv úvěr částečně či zcela splatit. Každou platební transakci ve prospěch Běžného účtu se úvěr splácí a znovu se tak obnovuje možnost čerpat jej do sjednané výše. Po dosažení této hranice byly další splatné transakce na účtu evidovány jako položky po splatnosti a jistina na účtu povoleného debetu se dále nenavyšovala. V souladu s obchodními podmínkami přistoupila banka dne 24. 11. 2021 k okamžitému zesplatnění celé dlužné částky. Dle ustanovení obchodních podmínek bylo sjednáno, že pro případ, že se klient dostane do prodlení s plněním povinností stanovených smlouvou, popř. podmínkami, je banka oprávněna připisovat úroky, poplatky, pojistné náklady, jakož i veškeré další výlohy banky související s poskytnutým úvěrem k jistině. Před poskytnutím úvěru původní věřitel splnil své zákonné povinnosti, když zkoumal úvěruschopnost žalované, a to jak prostřednictvím bankovních a nebankovních registrů klientských informací (SOLUS), tak i kontrolou veřejných databází (insolvenční rejstřík, databáze MVČR). Zkoumáním úvěruschopnosti žalovaného nebyla zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí sjednaného úvěru bránila. Dlužná částka sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 17.000 Kč, z dlužného kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 1.766,40 Kč, z dlužného kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 849,73 Kč. Žalobkyně v souladu s ustanovením § 142a zákona č. 99/1963 Sb., v platném znění, zaslala žalované předžalobní výzvu, ve které ji upozornila, že v případě, že svůj dluh neprodleně (do 7 dnů) neuhradí, uplatní svůj nárok u věcně a místně příslušného soudu. Žalovaná však ani přes tuto výzvu svůj dluh neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Rámcovou smlouvou o postupování pohledávek č. 2018 uzavřenou mezi žalobkyní jako postupníkem a [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], jako postupníkem, datovanou 29. 8. 2018, smlouvou o postoupení pohledávek č. [rok] [číslo] uzavřenou mezi žalobkyní jako postupníkem a [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], jako postupníkem, datovanou 6. 1. 2022 a vyrozuměním o postoupení pohledávky datovaným 10. 1. 2022, má soud za prokázané, že mezi žalobkyní a [právnická osoba], byla uzavřena uvedená smlouva o postoupení pohledávek, na základě které byla na žalobkyni postoupena předmětná pohledávka za žalovanou, které bylo toto postoupení písemně oznámeno. 4. Smlouvou o poskytování bankovních a dalších služeb uzavřenou mezi právní výše uvedenou právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou, datovanou 5. 11. 2012, má soud za prokázané, že mezi žalovanou a výše uvedenou právní předchůdkyní žalobkyně byla uzavřena smlouva o poskytování bankovních a dalších služeb na základě které banka zřídila žalované od 5. 11. 2012 běžný účet č. [bankovní účet]. 5. Smlouvou o povoleném debetu na běžném účtu reg. [číslo], uzavřenou mezi výše uvedenou právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou dne 30. 11. 2015, že žalovaná si sjednala úvěr formou povoleného debetu na běžném účtu [číslo] to ve výši 17.000 Kč při sjednané úrokové sazbě 21,90 % ročně. 6. Výpisem z osobního účtu žalované, údaji klienta, interním hodnocením klienta a protokolem o úvěruschopnosti žalované, má soud za prokázané, že výše uvedená právní předchůdkyně žalobkyně prověřovala před poskytnutím předmětného úvěru úvěruschopnost žalované. Na základě tohoto prověřování pak bylo zjištěno, že poměry žalované jsou dostatečné pro poskytnutí předmětného úvěru. 7. Prohlášením o okamžité splatnosti a výzvou k úhradě dluhu datovaným 24. 11. 2021, výpisem u osobního účtu žalované a výpisem z povoleného debetu žalované, má soud za prokázané, že žalovaná předmětný úvěr čerpala, avšak řádně nesplácela a dluží tak žalobkyni částku 17.000 Kč představující nesplacenou jistinu. 8. Předžalobní výzvou datovanou 24. 3. 2022, má soud za prokázané, že žalobkyně před podáním žaloby písemně vyzývala žalovanou k úhradě předmětného dluhu. 9. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Soud proto věc posuzoval dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále jen„ občanský zákoník“) s ohledem na datum uzavření předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru. 10. Podle ust. § 2395 zákona č.89/2012 Sb., občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle ust. § 2396 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. 12. Podle ust. § 2397 občanského zákoníku úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. 13. Podle ust. § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. 14. Podle ust. § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 15. Podle ust. § 1802 občanského zákoníku mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. 16. Podle ust. § 1803 občanského zákoníku má se za to, že se ujednaná výše úroků týká ročního období. 17. Podle ust. § 1804 občanského zákoníku úroky se platí v téže měně jako hlavní dluh (jistina). 18. Podle ust. § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 19. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 20. Podle ust. § 160 odst. 1 občanského soudního řádu uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. 21. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že návrh je důvodný. V řízení bylo prokázáno, že výše uvedená právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] poskytla žalované úvěr ve výši 17.000 Kč formou povoleného přečerpání účtu. Žalovaná tento úvěr čerpala, avšak nesplácela a dluží tak z tohoto titulu nesplacenou jistinu úvěru ve výši 17.000 Kč. Tato pohledávka pak byla postoupena žalobkyni, která žalovanou vyzvala k její úhradě, avšak bezvýsledně. Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit uvedenou částku žalobkyni, a to včetně sjednaných úrok