9 C 86/2023-36 — Okresní soud v Šumperku

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v Šumperku se žalobkyně domáhala zaplacení částky 44.792,25 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila, že s žalovaným dne [datum] uzavřela Smlouvu o spotřebitelském úvěru [anonymizováno] půjčka [číslo] (dále jen Smlouva), jejíž nedílnou součástí byly Smluvní podmínky (dále jen Podmínky) a Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Seznámení se a souhlas s Podmínkami žalovaný stvrdil svým podpisem. Na základě Smlouvy se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout v jeho prospěch bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 30.000 Kč. Úvěr byl žalovaným čerpán bezhotovostně a jednorázově převodem na bankovní účet žalovaného uvedený ve Smlouvě. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok ve výši 161,01 % ročně, a to 18měsíčními splátkami ve výši 4.491 Kč vždy k 25. dni v měsíci. První splátka měla být zaplacena dne [datum]. Žalovaný uhradil pouze dne [datum] částku 4.491 Kč a dne [datum] částku 4.491 Kč. Dále žalovaný ničeho neuhradil, přestože byl žalobkyní k úhradě dlužných částek opakovaně upomínán. Vzhledem k tomu, že žalovaný se dostal do prodlení s placením úvěru a dlužná částka nebyla ani v dodatečné lhůtě žalovaným vyrovnána, došlo v souladu s Podmínkami k zesplatnění úvěru k datu [datum]. Z důvodu prodlení žalovaného s úhradou zesplatněné pohledávky je žalovaný povinen v souladu s Podmínkami od data následujícího po datu zesplatnění uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, s níž je v prodlení, a zákonné úroky z prodlení, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění pohledávky až do jejího úplného zaplacení. Žalovaný po zesplatnění pohledávky neuhradil ničeho. Ke dni sepisu žaloby žalovaný žalobkyni dluží na jistině částku 29.006,18 Kč a na smluvní pokutě částku 14.886,07 Kč. Dále žalobkyně po žalovaném požaduje částku ve výši 900 Kč jako náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Žalobkyně požaduje také zaplacení úroku z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, počítaného ze zůstatku jistiny úvěru, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění pohledávky až do jejího úplného zaplacení. Před podáním žaloby žalobkyně žalovaného předžalobní výzvou ze dne [datum] upomínala k uhrazení celé dlužné částky, žalovaný ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ve věci bylo postupováno dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z výplatní pásky žalovaného za červen 2020 soud zjistil, že žalobkyně před uzavřením smlouvy prověřovala úvěruschopnost žalovaného, který v rozhodné době pracoval na hlavní pracovní poměr ve [právnická osoba] a. s. a pobíral čistou mzdu ve výši 20.654 Kč. 5. Z výpisu z lustrace evidence exekucí a úvěrového zprávy NRKI - BRKI bylo zjištěno, že žalovaný nesplácel žádný úvěr, a nebyla na něj vedena exekuce. 6. Z formuláře pro standardní situace spotřebitelského úvěru podepsaného dne [datum] žalovaným soud zjistil, že žalovaný byl seznámen se standardními informacemi o spotřebitelském úvěru, tento byl uveden jako neúčelový spotřebitelský úvěr [anonymizováno] půjčka, celková výše spotřebitelského úvěru 30.000 Kč, celková částka, kterou je třeba zaplatit 80.838 Kč, zápůjční úroková sazba 161,01 % ročně, RPSN 351,96 %. 7. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že tato byla žalobkyní a žalovaným podepsána dne [datum], žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout neúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 30.000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou 161,01 % ročně. Celková výše spotřebitelského úvěru je 80.838 Kč, úvěr že bude vyplacen na účet žalovaného. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v 18měsíčních splátkách po 4.491 Kč, první splátka byla splatná dne [datum]. Ve Smlouvě žalovaný svým podpisem stvrdil, že nedílnou součástí Smlouvy jsou Smluvní podmínky ke Smlouvě o spotřebitelském úvěru [anonymizována dvě slova] a že obdržel text smlouvy v dostatečném předstihu před jejím podpisem spolu se závaznými návrhy Smluvní dokumentace, že se se zněním Smlouvy a Smluvní dokumentace důkladně seznámil, že jejich obsahu porozuměl a že s nimi souhlasí. 8. Ze smluvních podmínek soud zjistil, že v těchto je uveden poplatek za upomínku ve výši 450 Kč a smluvní pokuta ve výši 499 Kč v případě prodlení klienta s úhradou pravidelné měsíční splátky úvěru. Smluvní podmínky žalovaný dne [datum] podepsal. 9. Ze splátkového kalendáře soud zjistil, že v tomto jsou uvedeny měsíční splátky ve výši 4.491 Kč, první splátka je splatná dne [datum], poslední [datum]. 10. Z potvrzení o úhradě vystaveného [právnická osoba], soud zjistil, že z účtu žalobkyně byla dne [datum] odepsána částka 30.000 Kč na účet žalovaného. 11. Z upomínek č. I, II, III a IV, soud zjistil, že žalobkyně žalovaného těmito upomínkami upomínala k úhradě dlužných splátek. 12. Z oznámení o zesplatnění úvěru soud zjistil, že žalobkyně dne [datum] vyhotovila listinu adresovanou žalovanému, ve které uvádí, že dne [datum] došlo k zesplatnění úvěru a celková dlužná částka činí 57.353,29 Kč. 13. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] s poštovním podacím archem soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení celé dlužné částky a tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne [datum]. 14. Ze zpráv bank k tomu, jaké obvykle požadovaly úroky ve smlouvách o spotřebitelském úvěru, uzavřených v období srpna roku 2020 v [obec], s parametry - jistina úvěru 30.000 Kč, splatnost v 18měsíčních splátkách - [právnická osoba] uvedla úrokovou sazbu od 4,9 % do 23,2 %, [právnická osoba] uvedla údaj od 12,9 % - 16,9 %, [právnická osoba] sdělila sazbu ve výši 5,9 % - 16,9 %, [právnická osoba] sdělila údaj 14,1 % a [právnická osoba] sdělila údaj 15,99 %. 15. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Dne [datum] žalobkyně a žalovaný podepsali smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout neúčelový spotřebitelský úvěr s jistinou 30.000 Kč, zápůjční úrokovou sazbou 161,01 % ročně na 18 měsíců. Žalovaný se zavázal úvěr zaplatit v 18měsíčních splátkách po 4.491 Kč, první splátka byla splatná dne [datum] Celkem se tak žalobkyni zavázal zaplatit částku 80.838 Kč. Dne [datum] žalobkyně vyplatila částku 30.000 Kč na účet žalovaného. Žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného prověřením jeho příjmu a dále lustrací v insolvenčním rejstříku a registru dlužníků. Smlouva byla formulářová, připravená žalobkyní. Žalovaný nehradil na úvěr řádně a včas, když řádně uhradil pouze první splátku ve výši 4.491 Kč, dále dne [datum] uhradil částku 4.491 Kč a následně již ani přes upomínky žalobkyně neuhradil ničeho. Žalobkyně proto úvěr ke dni [datum] zesplatnila. Žalovaný již neuhradil ničeho, proto byl právním zástupcem žalobkyně vyzván k uhrazení celé dlužné částky předžalobní výzvou podanou k poštovní přepravě dne [datum]. V srpnu 2020 v [obec] jiné bankovní subjekty poskytovaly spotřebitelské úvěry ve výši 30.000 Kč splatné v 18měsíčních splátkách s úrokem v rozmezí od 4,9 % ročně do 23,2 % ročně. 16. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. 17. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 18. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 19. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 20. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 21. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úr