17 C 58/2024-36 — Okresní soud v Šumperku

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným 19. 1. 2024 se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 15 814,20 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, , IČO , IČO, a žalovaným byla dne 21. 11. 2022 uzavřena smlouva o úvěru č. , tel. číslo, . Na základě smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a žalovaný se zavázal tyto prostředky spolu se mluvním kapitalizovaným úrokem ve výši 14 573,08, tj. celkem částku 34 573,08 Kč, vrátit ve 12 měsíčních splátkách po 2 881,09 Kč. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 2. 2023 na žalobkyni jako nového věřitele. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Žalobkyně se tedy domáhá po žalovaném dlužné jistiny ve výši 15 814,20 Kč, představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou ve výši 20 000 Kč a částkou zaplacenou žalovaným, kapitalizovaného úroku ve výši 6 818,68 Kč a smluvní pokuty ve výši 680,01 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně od 6. 9. 2023 do zaplacení, a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 434 Kč. Žalobkyně před podáním žaloby žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky.2. Poté, co byla žalobkyně soudem vyzvána, aby doplnila tvrzení o tom, jakým konkrétním způsobem právní předchůdkyně žalobkyně splnila zákonnou povinnost ověřit schopnost žalovaného splatit poskytnutý úvěr, tedy tvrdila, jaké dokumenty si právní předchůdkyně žalobkyně od žalovaného vyžádala a jakými konkrétními údaji se v rámci svého hodnocení schopnosti splácet zabývala, a k těmto tvrzením označila a předložila důkazy, žalobkyně podáním ze dne 6. 6. 2024 vzala žalobu částečně zpět, co do částky ve výši 7 498,69 Kč představující požadované příslušenství, tj. kapitalizovaný úrok ve výši 6 818,68 Kč a smluvní pokutu ve výši 680,01 Kč, s tím, že dále požaduje pouze dlužnou jistinu ve výši 15 814,20 Kč, zákonný úrok z prodlení z této jistiny, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení, náklady spojené s uplatněním pohledávky a náklady řízení.3. Žalovaný se přes výzvu soudu ve věci nevyjádřil.4. Za předchozího souhlasu žalobkyně a žalovaného soud ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. věc rozhodl bez nařízení jednání.5. Ze smlouvy označené jako „smlouva o úvěru splatném ve splátkách č. , Anonymizováno, “ bylo zjištěno, že dne 21. 11. 2022 žalovaný a , právnická osoba, , IČO , IČO, , podepsali smlouvu, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 20 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku spolu se zápůjční úrokovou sazbou ve výši 115,46 %, tj. celkem částku 34 573,08 Kč, zaplatit v hotovosti ve 12 měsíčních splátkách po 2 881,09 Kč, s tím, že první splátka byla splatná 21. 12. 2022 a poslední 21. 11. 2023.6. Z výpisu z účtu předchůdkyně žalobkyně bylo zjištěno, že dne 21. 11. 2022 byla na účet připsána příchozí úhrada z účtu , Anonymizováno, , jméno FO, ve výši 0,012 Kč jako identifikace klienta pro účel poskytnutí úvěru od , právnická osoba, , a téhož dne byla na účet č. , č. účtu, pod VS , var. symbol, odeslána částka 20 000 Kč.7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postoupených pohledávek k této smlouvě, soud zjistil, že žalobkyně jako postupník a společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , jako postupitel uzavřely dne 8. 12. 2022 písemnou smlouvou o postoupení pohledávek vzniklých ze smluv o zápůjčce specifikované v příloze č. 1 smlouvy, a to se všemi právy s nimi spojenými. Pohledávka za žalovaným ze smlouvy č. , Anonymizováno, se nachází v seznamu postoupených pohledávek.8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 11. 9. 2023, soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně vyhotovila oznámení adresované žalovanému, ve kterém sdělovala postoupení pohledávky ze smlouvy č. , Anonymizováno, a vyzvala žalovaného k uhrazení dlužných částek.9. Z předžalobní upomínky ze dne 3. 1. 2024 a podacího lístku, bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyhotovil výzvu adresovanou žalovanému, ve které jej vyzval k zaplacení dlužných částek ze smlouvy č. , Anonymizováno, .10. Z výše uvedených důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdce žalobkyně , právnická osoba, , IČO , IČO, , a žalovaný dne 21. 11. 2022 podepsali smlouvu, na základě které předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 20 000 Kč a žalovaný se uvedenou částku zavázal zaplatit spolu se zápůjční úrokovou sazbou ve výši 115,46%, tj. celkem částku 34 573,08 Kč, v hotovosti ve 12 měsíčních splátkách po 2 881,09 Kč, s tím, že první splátka byla splatná 21. 12. 2022 a poslední 21. 11. 2023. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že při uzavření smlouvy převzal v hotovosti poskytnutou částku. Pohledávka za žalovaným ze smlouvy č. , Anonymizováno, byla postoupena z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému odeslala oznámení o postoupení pohledávky ze dne 11. 9. 2023, předaným k poštovní přepravě dne. Před podáním žaloby byla žalovanému odeslána výzva k zaplacení dluhu právního zástupce žalobkyně ze dne 3. 1. 2024.11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění (dále jen „ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.14. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.15. Podle rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 sp. zn. C-697/18 musí být články 8 a 23 směrnice EP a Rady 2008/48 ES vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 28 a 3 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018: „(…) věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužník