9 C 227/2023-28 — Okresní soud v Šumperku

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v Šumperku se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 26.870 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení vzniklého na straně žalované. Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo]. Na základě smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 30.000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy a žalovaná se zavázala tyto prostředky spolu se souhrnným poplatkem ve výši 24.000 Kč vrátit v 60 týdenních splátkách po 900 Kč. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba], [IČO] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni jako nového věřitele. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne [datum]. Žalovaná na svůj dluh celkem uhradila částku 6.200 Kč. Žalobkyně po žalované požaduje pouze vrácení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalované se zákonným úrokem z prodlení. Žalobkyně se tedy domáhá po žalované dlužné jistiny ve výši 23.800 Kč, představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou ve výši 30.000 Kč a částkou zaplacenou žalovanou ve výši 6.200 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2.450,57 Kč (tj. ve výši 8,5 % ročně z částky 23.800 Kč od [datum], tedy od data prodlení žalované, do data postoupení pohledávky), a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z dlužné jistiny ve výši 23.800 Kč od [datum] do zaplacení. Dále žalobkyně tvrdila, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo]. Na základě smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 25.000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy a žalovaná se zavázala tyto prostředky spolu se souhrnným poplatkem ve výši 23.500 Kč vrátit v 80 týdenních splátkách po 607 Kč. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba], [IČO], postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni jako nového věřitele. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne [datum]. Žalovaná na svůj dluh celkem uhradila částku 21.930 Kč. Žalobkyně po žalované požaduje pouze vrácení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalované se zákonným úrokem z prodlení. Žalobkyně se tedy domáhá po žalované dlužné jistiny ve výši 3.070 Kč, představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou ve výši 25.000 Kč a částkou zaplacenou žalovanou ve výši 21.930 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 580,16 Kč (tj. ve výši 8,5 % ročně z částky 3.070 Kč od [datum], tedy od data prodlení žalované, do data postoupení pohledávky), a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z dlužné jistiny ve výši 3.070 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobkyně před podáním žaloby žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky. Žalovaná ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se přes výzvu soudu ve věci nevyjádřila. 3. Ve věci bylo postupováno dle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Ze smlouvy označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] bylo zjištěno, že dne [datum] žalovaná a [právnická osoba], [IČO], podepsaly smlouvu, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku 25.000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku spolu se souhrnným poplatkem v částce 23.500 Kč, zaplatit v 80 týdenních splátkách po 607 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že při uzavření smlouvy převzala v hotovosti celou poskytnutou částku. 5. Ze smlouvy označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] bylo zjištěno, že dne [datum] žalovaná a [právnická osoba], [IČO], podepsaly smlouvu, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku 30.000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku spolu se souhrnným poplatkem v částce 24.000 Kč, zaplatit v 60 týdenních splátkách po 900 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že při uzavření smlouvy převzala v hotovosti celou poskytnutou částku. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postoupených pohledávek k této smlouvě, soud zjistil, že žalobkyně jako postupník a společnost [právnická osoba], [IČO], jako postupitel uzavřely dne [datum] písemnou smlouvou o postoupení pohledávek vzniklých ze smluv o úvěru specifikované v příloze [číslo] smlouvy, a to se všemi právy s nimi spojenými. Pohledávka za žalovanou ze smluv [číslo] [číslo] se nachází v seznamu postoupených pohledávek. 7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a podacího lístku, soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně vyhotovila oznámení adresované žalované, ve kterém sdělovala postoupení pohledávky ze smlouvy smluv [číslo] [číslo] vyzvala žalovanou k uhrazení dlužných částek. Oznámení bylo předáno k poštovní přepravě dne [datum]. 8. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] a podacího lístku, bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyhotovil výzvu adresovanou žalované, ve které ji vyzval k zaplacení všech dlužných částek. Předžalobní upomínka byla předána k poštovní přepravě dne [datum]. 9. Z výše uvedených důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], a žalovaná dne [datum] podepsaly smlouvu [číslo] na základě, které předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 25.000 Kč a žalovaná se uvedenou částku zavázala vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 23.500 Kč, v 80 týdenních splátkách po 607 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že při uzavření smlouvy převzala v hotovosti poskytnutou částku. Dále právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], a žalovaná dne [datum] podepsaly smlouvu [číslo] na základě, které předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 30.000 Kč a žalovaná se uvedenou částku zavázala vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 24.000 Kč, v 60 týdenních splátkách po 900 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že při uzavření smlouvy převzala v hotovosti poskytnutou částku. Pohledávka za žalovanou ze smluv [číslo] [číslo] byla postoupena z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Právní předchůdkyně žalobkyně žalované odeslala oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], předaným k poštovní přepravě dne [datum]. Před podáním žaloby byla žalované odeslána výzva k zaplacení dluhu právního zástupce žalobkyně ze dne [datum], předanou k poštovní přepravě dne [datum]. 10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění (dále jen„ ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí