Okresní soud v Šumperku 11 C 31/2026-29 – Náklady řízení

Žalobce se žalobou o stanovení výživného pro zletilé nezaopatřené dítě podanou u Okresního soudu v Šumperku dne 29. 1. 2026 domáhal, aby soud uložil žalované povinnost platit žalobci na jeho výživu částku ve výši 10 000 Kč měsíčně, splatnou vždy nejpozději 15. dne v měsíci předem, a to ode dne 1. 1. 2023.2. Žalobce tvrdil, že se narodil dne , Datum narození žalobce, svěřen do péče žalované a otci bylo stanoveno výživné. V roce 2019 se žalobce, po dohodě se žalovanou, odstěhoval ke své babičce, kde bydlí i v současnosti. Žalovaná se na výživě žalobce dlouhodobě nepodílí a žalobce její majetkové poměry přesně nezná, je mu známo pouze to, že kvůli práci často jezdí do zahraničí. V současnosti je žalobce studentem druhého ročníku denního studia , Anonymizováno, , adresa, , pobočka , adresa, , oboru strojírenství. Bydlí pouze s babičkou a na domácnost přispívá částkou 2 500 Kč měsíčně, náklady na studium činí 500 Kč a ostatní výdaje 3 000 Kč. Mimo studium žalobce pracuje jako brigádník. Jeho příjem činí okolo 3 000 Kč měsíčně.Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:3. Z lustrace ISZR soud zjistil, že žalobce je syn žalované a žalovaná má dvě děti – žalobce a jeho nezletilého bratra , jméno FO, , narozeného , datum, .4. Z potvrzení o studiu bylo zjištěno, že žalobce je studentem druhého ročníku prezenčního studia , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , adresa, , studijního programu strojírenství.5. Z čestných prohlášení žalobce, , jméno FO, a , jméno FO, , prohlášení o příjmech, výdajích a penězích zaslaných od žalované, a účastnického výslechu žalobce, bylo zjištěno, že žalobce platil v průběhu let 2024 a 2025 , jméno FO, , nar. , datum, , auto v hodnotě 110 000 Kč. Měsíční splátka nebyla stanovena a splácení probíhalo podle finanční situace žalobce, vozidlo již splatil. Žalobce po celou dobu hradí příspěvek své babičce na bydlení ve výši 2 500 Kč měsíčně. Dříve měl vyšší příjmy, neboť rozvážel noviny pro novinovou společnost, kde ale musel hradit vlastní náklady na zakoupené vozidlo, což stálo polovinu výdělku. V současné době ale vydělává méně, neboť musí mít více času na školu. Má brigádu v , Anonymizováno, , adresa, , ale jedná se pouze o odpolední směny na 3 hodiny a vydělá si cca 2 500 Kč měsíčně. Měl i lepší brigádu v , Anonymizováno, v laboratoři, ale tu musel přerušit z důvodu školních povinností. Žalobce dvakrát měsíčně daruje plazmu a funguje společně s přítelkyní, která mu velmi pomáhá, případně mu peníze půjčují kamarádi, když mu na měsíc nevyjdou, protože vědí, že jim je vrátí. Peníze mu nevychází od té doby, co je na vysoké škole. Od otce výživné nedostává, nestýká se s ním, nezná jeho poměry a rovněž i na něj podal žalobu na výživné, která je řešena u Okresního soudu v , adresa, , ale jednání dosud neproběhlo. Žalobce měl koníčky v podobě posilovny a boxu, ale v poslední době na ně nemá peníze, tak musel tyto aktivity omezit. Finančně mu vypomáhá i babička, která mu například dala peníze na školní pomůcky. Průměrné měsíční příjmy žalobce v období od 1. 1. 2026 od 31. 5. 2026 činily okolo 6 440 Kč, v dubnu to bylo 3 840 Kč a v květnu 1 920 Kč, výdaje pak činily kromě příspěvku babičce částku 1 431 Kč a od žalované nic neobdržel. V roce 2025 měl žalobce průměrné příjmy 5 748 Kč, celkové výdaje činily 12 374 Kč, bez započtení příspěvku babičce a žalobce obdržel v říjnu 2025 částku 2 400 Kč od žalované. Od října 2025 do dubna 2026 patřily k výdajům i tréninky boxu ve výši 1 300 Kč měsíčně. Za rok 2024 měl žalobce průměrný příjem 7 961 Kč. Celkové výdaje žalobce byly 38 381,23 Kč bez započtení příspěvku 2 500 Kč babičce a od žalované žádnou částku neobdržel. V roce 2023 měl žalobce průměrný příjem 13 797 Kč, a dále obdržel v prosinci dar 50 000 Kč od babičky. Celkové výdaje žalobce byly 35 083 Kč bez započtení příspěvku babičce 2 500 Kč a od žalované žádnou částku neobdržel.6. Ze zprávy o splnění oddlužení a zprávy o plnění oddlužení, č. l. 15-17, komunikace č.l. 19, a usnesení Krajského soudu v , adresa, , sp. zn. , spisová značka, ze dne 28. 8. 2023, č. l. 20, bylo zjištěno, žalovaná prošla oddlužením. Úpadek dlužnice byl zjištěn 11. 10. 2016, poslední splátka byla dlužnici sražena ze mzdy dne 12. 7. 2022, přičemž soud vzal na vědomí splnění oddlužení dlužnicí , Jméno žalované, a neosvobodil ji od splacení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Žalovaná v průběhu oddlužení často měnila zaměstnání a rovněž se nacházela v pracovní neschopnosti.7. Ze sdělení úřadu práce ze dne 26. 1. 2026 ve spisu Okresního soudu v , adresa, sp. zn. , spisová značka, , č. l. 13, bylo zjištěno, že žalovaná v období od ledna 2025 do 26. 1. 2026 nepobírala žádné dávky pomoci v hmotné nouzi.8. Ze sdělení ČSSZ ze dne 26. 1. 2026 ve spisu Okresního soudu v , adresa, sp. zn. , spisová značka, , č. l. 15, bylo zjištěno, že žalovaná byla v od 24. 11. 2025 přihlášena u zaměstnavatele , právnická osoba, ., IČO , IČO, , , adresa, . V období od 1. 10. 2024 do 28. 2. 2025 byla v pracovní neschopnosti a byly jí OSSZ , adresa, vyplaceny dávky ve výši 64 255 Kč.9. Ze sdělení úřadu práce ze dne 28. 1. 2026 ve spisu Okresního soudu v , adresa, sp. zn. , spisová značka, , č. l. 48, bylo zjištěno, že žalovaná v období od ledna 2025 do 28. 1. 2026 nepobírala dávky státní sociální podpory.10. Z protokolu o jednání ze dne 23. 2. 2026 ve spisu Okresního soudu v , adresa, sp. zn. , spisová značka, , č. l. 64, bylo zjištěno, že bratr žalobce byl vyslechnut jako účastník řízení, přičemž neznal dopodrobna poměry žalované, ale žalovaná mu sdělila, že si v zahraničí vydělá okolo 50 000 až 60 000 Kč měsíčně, v té době neměla žádný nemovitý ani nehmotný majetek.11. Ze rozsudku Okresního soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne 23. 2. 2026 ve spisu Okresního soudu v , adresa, sp. zn. , spisová značka, , soud vycházel mimo jiné ze skutečnosti, že matka při jednáních na Městském Úřadu v , adresa, dne 10. 12. 2025 ke svým majetkovým poměrům uvedla, že není evidována na Úřadu práce, platí si sama zdravotní pojištění a v Rakousku dosahovala příjmů 53 000 Kč bez spropitného. Matka vyjádřila odhodlání v nejbližší době opět odjet do zahraničí, tentokrát do Německa. V Rakousku byla do konce května 2025. Soud stanovil povinnost žalované hradit výživné na nezletilého bratra žalobce ve výši 8 500 Kč měsíčně od 18. 12. 2025, když soud vycházel z příjmu žalované ve výši 53 000 Kč, která měla dvě vyživovací povinnosti, přičemž soud stanovil výživné za použití doporučujících tabulek ministerstva.Soud dospěl k následujícímu zjištěním o skutkovém stavu12. Žalobce, syn žalované, je studentem druhého ročníku denního studia , Anonymizováno, , adresa, , pobočka , adresa, , oboru strojírenství. Bydlí s babičkou a jeho měsíční výdaje představují 2 500 Kč, které hradí babičce na bydlení a dále se jeho výdaje různí podle aktuální měsíce. Žalobce si na živobytí vydělává brigádami, vypomáhá mu jeho přítelkyně, kamarádi a babička, ale peníze mu s ohledem na jeho studium nestačí. Průměrné měsíční příjmy žalobce v období od 1. 1. 2026 od 31. 5. 2026 činily okolo 6 440 Kč, v dubnu to bylo 3 840 Kč a v květnu 1 920 Kč, výdaje pak činily kromě příspěvku babičce částku 1 431 Kč a od žalované nic neobdržel. V roce 2025 měl žalobce průměrné příjmy 5 748 Kč, celkové výdaje činily 12 374 Kč, bez započtení příspěvku babičce a žalobce obdržel v říjnu 2025 částku 2 400 Kč od žalované. Od října 2025 do dubna 2026 patřily k výdajům i tréninky boxu ve výši 1 300 Kč měsíčně. Za rok 2024 měl žalobce průměrný příjem 7 961 Kč. Celkové výdaje žalobce byly 38 381,23 Kč bez započtení příspěvku 2 500 Kč babičce a od žalované žádnou částku neobdržel. V roce 2023 měl žalobce průměrný příjem 13 797 Kč, a dále obdržel v prosinci dar 50 000 Kč od babičky. Celkové výdaje žalobce byly 35 083 Kč bez započtení příspěvku babičce 2 500 Kč a od žalované žádnou částku neobdržel. Žalobce s ohledem na studium vysoké školy a nedostatek času musel omezit brigády, a i zájmové koníčky, neboť na ně neměl dostatek prostředků.13. Žalovaná v současné době pracuje v zahraničí a dosahuje výdělku cca 53 000 Kč měsíčně. Kromě žalobce má další vyživovací povinnost k nezletilému dítěti, bratrovi žalobce, na kterého jí byla stanovena rozsudkem Okresního soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne 23. 2. 2026, vyživovací povinnost ve výši 8 500 Kč měsíčně, když soud vycházel z částky 53 000 Kč jako příjmu žalované. Žalovaná nevlastní žádný majetek větší hodnoty a nepobírá dávky pomoci v hmotné nouzi a ani státní sociální podpory. V období od 1. 10. 2024 do 28. 2. 2025 byla v pracovní neschopnosti a byly jí vyplaceny dávky ve výši 64 255 Kč. Žalovaná byla v minulosti v oddlužení vedeného u Krajského soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, . Toto řízení je v současné době skončeno, ale žalovaná nebyla osvobozena od placení pohledávek a má nadále dluhy.14. Podle § 910 odst. 1 o. z. mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost.15. Podle § 911 o. z. lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.16. Podle § 913 odst. 1 o. z. jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle odst. 2 je při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se, popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.17. Podle § 914 o. z. je-li více osob povinných, které mají vůči oprávněnému stejné postavení, odpovídá rozsah vyživovací povinnosti každé z nich poměru jejích majetkových poměrů, schopností a možností k majetkovým poměrům, schopnostem a možnostem ostatních.18. Podle § 915 odst. 1 o. z. má být životní úroveň dítěte zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.19. Podle § 922 odst. 1 o. z. lze výživné přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.Soud došel k následujícím právním závěrům20. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je převážně důvodná. Žalobce je nezaopatřené dítě žalované, která si neplní svou vyživovací povinnost, žalovaná o žalobce ani nepečuje. Žalobce není schopen se sám živit z důvodu soustavné přípravy na budoucí povolání (denní studium vysoké školy oboru strojírenství). Nárok žalobce na stanovení vyživovací povinnosti je tak v souladu s § 911 o. z. plně dán, neboť jeho příjmy nepostačují k samostatné obživě, když si přivydělává pouze brigádami, které ale musel omezit z důvodu studia na vysoké škole, které časově s brigádami nevycházelo. Žalobce musel omezit i své koníčky. Soud vycházel ze listin předložených žalobcem a jeho účastnického výslechu, které dostatečně prokazovaly poměry žalobce. Žalobce uvedl jak své příjmy, tak výdaje, které nejsou nereálně vysoké, pohybují se v naprosto realistických mezích, naopak se pohybují spíše v nižších řádech a soud neměl žalobci důvod nevěřit. Žalovaná se nezúčastnila jednání, k žalobě se nevyjádřila a tvrzení a důkazy žalobce nerozporovala. Žalobce pak navrhoval k důkazu výpisy z účtu k prokázání jeho poměrů, ale soud měl poměry žalobce za dostatečně prokázané, a proto další dokazování neprováděl.21. Žalovaná zůstala po celé řízení zcela pasivní. K výzvě soudu se nevyjádřila, nedostavila se k jednání, na které byla řádně předvolána a ke svým poměrům ničeho netvrdila, tím spíše nenavrhovala žádné důkazy, a její poměry tak zůstaly z velké části neznámé, soud nemohl žalované ani poskytnout poučení dle § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) o nutnosti tvrdit a prokazovat své poměry (žalovaná ostatně ke svým poměrům ničeho netvrdila, a skončením prvního jednání nastala koncentrace řízení dle § 118b o. s. ř.). Soud zvažoval aplikaci ustanovení § 916 o. z., dle kterého je osoba výživou povinná soudu řádně své příjmy tvrdit a doložit předložením všech listin a dalších podkladů pro zhodnocení majetkových poměrů a pokud tak neučiní a neumožní soudu zjistit ani další skutečnosti potřebné pro rozhodnutí zpřístupněním údajů chráněných podle jiného právního předpisu, platí, že průměrný měsíční příjem této osoby činí pětadvacetinásobek částky životního minima jednotlivce podle jiného právního předpisu. V daném případě ale soud alespoň zčásti poměry žalované zjistil z jiného řízení, na které upozornil sám žalobce, jak je uvedeno výše. Proto soud vycházel z uvedených omezených údajů, které byly zjištěny, a to z příjmu ve výši 53 000 Kč, kdy z této částky vycházel i soud v řízení o výživném na bratra žalobce. Soud pak pro účely rozhodnutí vyšel ze závěru, že pokud v současné době může žalovaná dosahovat takového příjmu, byla schopna takového příjmu dosahovat i v minulosti, ale s výjimkou období, kdy byla v pracovní neschopnosti a její příjmy byly jednoznačně za uvedené období od 1. 10. 2024 do 28. 2. 2025 prokázány sdělením ČSSZ. Soud také přihlédl ke skutečnosti, že žalovaná má další vyživovací povinnost k nezletilému dítěti. S ohledem na dosahované příjmy pak žalovaná bude schopna po hrazení výživného žalobci a jeho bratrovi zajistit i vlastní potřeby.22. Skutečnost, že žalobce byl schopen si vedle studia na střední škole a následně i na vysoké škole opatřovat vlastními brigádami prostředky na svou obživu, žalovanou nezbavuje její zákonné povinnosti podílet se na jeho výživě. Tato okolnost proto hrála v úvahách soudu pouze omezenou roli. Žalovaná se totiž na výživě žalobce dlouhodobě nepodílí žádným způsobem, ačkoli jí tato povinnost jako rodiče stíhá. Není důvod, aby veškeré náklady spojené se svým studiem a obživou nesl žalobce výlučně ze svých příjmů, které si musel opatřovat vlastní prací, zatímco žalovaná setrvává v neplnění své vyživovací povinnosti. Skutečnost, že žalobce byl díky své píli, pracovitosti a odpovědnému přístupu schopen zabezpečit své základní životní potřeby, a ještě přispívat babičce na úhradu nákladů spojených s bydlením, nemůže být vykládána v jeho neprospěch ani sloužit jako důvod k faktickému přenesení vyživovací povinnosti žalované na samotného žalobce. Naopak by bylo v rozporu se smyslem vyživovací povinnosti rodičů, pokud by žalovaná mohla těžit z toho, že žalobce navzdory její dlouhodobé nečinnosti zajišťoval vlastními silami prostředky k úhradě svých životních potřeb.23. Žalobce se v řízení domáhal stanovení povinnosti žalované platit na jeho výživu částku ve výši 10 000 Kč měsíčně, a to jak do budoucna, tak i zpětně ode dne 1. 1. 2023. Při stanovení konkrétní výše výživného vycházel soud z kritérií uvedených v § 913 a § 915 odst. 1 o. z. a období od 1. 1. 2023, za které se žalobce domáhá výživného, rozdělil do čtyř časových úseků podle odhadovaných příjmů žalované.24. První z časových úseků je období od 1. 1. 2023 do 28. 1. 2023. V souladu s § 922 odst. 1 o. z. lze výživné přiznat pro dítě přiznat nejdéle tří roky nazpět ode dne zahájení soudního řízení. V konkrétním případě bylo soudní řízení zahájeno dne 29. 1. 2026. V souladu se zákonem je tak možné přiznat žalobci výživné až ode dne 29. 1. 2023. Soud proto požadované výživné před tímto datumem, tedy za období od 1. 1. 2023 do 28. 1. 2023 žalobci nepřiznal a v tomto rozsahu žalobu zamítl (výrok IV. rozsudku).25. Druhým z časových úseků je období od 29. 1. 2023 do 30. 9. 2024. Soud zhodnotil majetkové poměry, schopnosti a možnosti žalované. Rovněž přihlédl k možnému měsíčnímu příjmu žalované ve výši 53 000 Kč a ke skutečnosti, že její insolvenční řízení bylo již skončeno. S ohledem na § 913 a § 915 odst. 1 o. z. a doporučující tabulky Ministerstva spravedlnosti České republiky soud uložil žalované vyživovací povinnost ve výši 18 % z jejích příjmů, s ohledem na dvě vyživovací povinnosti, tedy 9 500 Kč měsíčně (výrok I. rozsudku).26. Třetím časovým úsekem je období od 1. 10. 2024 do 28. 2. 2025, což je období pracovní neschopnosti žalované. Soud přihlédl ke snížení schopností a možností žalované, jímž odpovídá také snížení jejích příjmů. V období pracovní neschopnosti bylo prokázáno, že žalované byly vyplaceny dávky ve výši 64 255 Kč. Soud proto s přihlédnutím k této částce a s ohledem na § 913 a § 915 odst. 1 o. z a doporučující tabulky Ministerstva spravedlnosti České republiky, uložil žalované vyživovací povinnost ve výši 18 % z jejích příjmů, s ohledem na dvě vyživovací povinnosti, a stanovil jí povinnost uhradit žalobci na jeho výživu částku 2 313 Kč měsíčně (výrok II. rozsudku).27. Čtvrtým časovým úsekem je období od 1. 3. 2025. V tomto období je již žalované nebrání žádná objektivní překážka v dosahování výdělku. Soud tak vychází z možného měsíčního příjmu žalované ve výši 53 000 Kč. V souladu s § 913 a § 915 odst. 1 o. z a doporučujícími tabulkami Ministerstva spravedlnosti České republiky tak uložil žalované vyživovací povinnost ve výši 18 % z jejích příjmů, s ohledem na dvě vyživovací povinnosti, tedy 9 500 Kč měsíčně (výrok I. rozsudku).28. Zpětným stanovením vyživovací povinnosti vznikl žalované dluh na výživném za dobu od 29. 1. 2023 (poměrnou část měsíce) do 30. 6. 2026 ve výši 352 084 Kč. Výživné se skládá z částky 9 500 Kč měsíčně od 29. 1. 2023 do 30. 9. 2024, z částky 2 313 Kč měsíčně od 1. 10. 2024 do 28. 2. 2025 a z částky 9 500 Kč měsíčně od 1. 3. 2025 do rozhodnutí soudu, to vše ponížené o platbu žalované ve výši 2 400 Kč učiněnou v říjnu 2025. Toto výživné, spolu s tím, které dospěje do konce měsíce, v němž tento rozsudek nabude právní moci, je žalovaná povinna zaplatit k rukám žalobce podle § 160 odst. 1 o. s. ř. ve splátkách po 29 340 Kč měsíčně, splatných vždy do 15. dne kalendářního měsíce, přičemž první splátka v měsíci následujícím po právní moci tohoto rozsudku. Soud takto stanovil splátky s ohledem na výši dluhu a potřeby oprávněného, přičemž pro delší splátky nebyl dán důvod, neboť by tím došlo k příliš velkému znevýhodnění žalobce.29. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy převážně úspěšný byl ve sporu žalobce, ale žalobce se u jednání náhrady nákladů řízení vzdal.