Okresní soud v Šumperku 9 C 219/2025-89 – Náklady řízení
Okresní soud v Šumperku · 22. 7. 2026
Aplikovaná ustanovení
Související právní otázky
O co šlo
o 10 624 Kč s příslušenstvím
Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným Okresnímu soudu v , adresa, dne , datum, se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 10 624 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobkyně dne , datum, žalované na základě žádosti žalované ze dne , datum, poskytla spotřebitelský úvěr ve výši 3.000 Kč. Úvěr byl splatný dne , datum, . Před poskytnutím úvěru žalobkyně posoudila schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet, kdy provedla lustraci v centrální evidenci exekucí, insolvenčním rejstříku a registru REPI. Dále žalobkyně provedla propočet volných prostředků žalované. Totožnost žalované byla ověřena pomocí ověřovací platby ve výši 1 Kč, kterou žalovaná zaslala žalobkyni ze svého bankovního účtu, a z kopie občanského průkazu. Za poskytnutí úvěru se žalovaná zavázala uhradit poplatek sjednaný v čl. 4.4 smlouvy o spotřebitelském úvěru částkou 188 Kč, který je splatný spolu s jistinou úvěru. Žalovaná ničeho neuhradila, žalobkyně proto dle čl. 7.4 a), b) smlouvy o spotřebitelském úvěru žalované odeslala dvě upomínky k úhradě, které byly zpoplatněny částkou ve výši 450 Kč a 650 Kč. Dále žalobkyně předala pohledávku k inkasnímu řízení, za což dle čl. 7.4 c) smlouvy o spotřebitelském úvěru žalované naúčtovala náhradu nákladů ve výši 1.500 Kč. Částka představuje poplatek inkasní agentuře na úhradu korespondence, telefonátů, administrativy, služeb dodavatelů a inkasních pracovníků v terénu. Další náklady pak představují částky vynaložené na odesílání SMS a emailových upomínek, a to za upomínací SMS ve výši 33 Kč dle čl. 7.4 e) smlouvy o spotřebitelském úvěru a za upomínací email ve výši 31 Kč dle čl. 7.4 d) smlouvy o spotřebitelském úvěru. Z důvodu prodlení žalované s plněním jejího závazku žalobkyně vůči žalované uplatňuje smluvní pokutu ve výši 2 466 Kč (0,1 % denně z dlužné částky od , datum, do podání návrhu). Žalobkyně před podáním žaloby žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne , datum, . Žalovaná dosud ničeho neuhradila.2. Soud ve věci vydal dne , datum, rozsudek č. j. , spisová značka, .3. Žalovaná v odvolání uvedla, že soud vycházel z nesprávně zjištěného skutkového stavu a věc i nesprávně právně posoudil s tím, že ve věci byl již dne , datum, vydán elektronický platební rozkaz, z čehož podle ní vyplývá, že dluh byl uhrazen nebo jinak zanikl. Soud se podle ní touto skutečností dostatečně nezabýval a nesprávně uzavřel, že dluh existuje.4. Krajský soud v , adresa, – pobočka v Olomouci rozsudek okresního soudu zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud shledal, že okresní soud nedostatečně zjistil skutkový stav, nezabýval se klíčovou otázkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru podle zákona o spotřebitelském úvěru, zejména zda věřitel řádně posoudil úvěruschopnost žalované. Okresnímu soudu bylo uloženo posoudit platnost smlouvy podle ZSÚ (zejména prověření úvěruschopnosti) a pokud bude smlouva platná, znovu přezkoumat jednotlivé nároky, zejména: vysoké náklady na upomínky a vymáhání, zda nejsou nepřiměřené nebo v rozporu s dobrými mravy.5. Žalobkyně uvádí, že před uzavřením smlouvy řádně posoudila úvěruschopnost žalované. Při zjišťování jejích závazků prověřila registry REPI, Centrální evidenci exekucí a insolvenční rejstřík, přičemž nezjistila žádné dluhy po splatnosti, jiné úvěry, exekuce ani insolvenci. Výdaje žalované posuzovala na základě údajů, které žalovaná uvedla v žádosti, a tyto informace kombinovala s interním statistickým modelem vycházejícím z dat , právnická osoba, . Tento model zohledňuje typ domácnosti, věk, bydliště a další faktory a slouží k objektivnímu odhadu běžných výdajů. Žalobkyně pracovala s odhadovanými měsíčními náklady cca 5 553 Kč na bydlení, 2 000 Kč na energie a 7 000 Kč na ostatní osobní výdaje. Po porovnání příjmů a takto stanovených výdajů dospěla k závěru, že žalované zůstávaly dostatečné volné finanční prostředky ke splacení úvěru, a proto byla považována za úvěruschopnou.6. Ve věci bylo nařízeno jednání. Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila, žalovaná se k jednání dostavila s tím, že se domnívá, že dlužná částka byla již uhrazena srážkou ze mzdy. Žalovaná však přes poučení soudu nepředložila žádný důkaz.Soud ve věci provedl následující důkazy:7. Z listiny označené jako předsmluvní informace soud zjistil, že žalovaná byla seznámena se základními parametry smlouvy, kdy celková výše úvěru je 3 000 Kč, doba trvání úvěru 7 dní, celková částka, kterou bude nutno zaplatit, je 3 210 Kč. Výpůjční úroková sazba 39 % p.a. Listina je opatřena podpisem žalované elektronickými prostředky.8. Z výpisu z , Anonymizováno, soud zjistil, že žalovaná uskutečnila korunovou platbu dne , datum, .9. Z potvrzení , Anonymizováno, soud zjistil, že , datum, byla na účet žalované zaúčtována částka 3 000 Kč od žalobkyně se zprávou „Simplepůjčka splatnost , datum, “.10. Z výpisu z Centrální evidence exekucí soud zjistil, že u žalované k datu , datum, nebyl nalezen exekuční titul.11. Z listiny označené jako „posouzení úvěruschopnosti žadatele“ soud zjistil, že žalobkyně vycházela z průměrné výše příjmu žalované 22 244 Kč dle výplatních pásek, výdaje za bydlení jsou uvedeny ve výši 5 553 Kč, energie 2 000 Kč, osobní výdaje 7 000 Kč, jiné půjčky 0 Kč. Rozdíl mezi příjmy a výdaji byl 7 691 Kč. Totožnost žalované byla ověřena občanským průkazem. Výsledek „pre-skoringu“ byl 468 z minima 355. Nutné životní minimum 4 620 Kč, volné prostředky 11 481 Kč. V ISIR žalovaná nemá záznam, v registru úvěrů nemá evidovány půjčky. Celkově byla žalovaná označena hodnocením „vyhovuje“.12. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že byla sepsána mezi žalobkyní a žalovanou. Ve smlouvě jsou upraveny mimo jiné podmínky a způsob čerpání, úrok 39 % ročně, celková částka, kterou má žalovaná zaplatit 3 210 Kč, splatnosti 7 dní, RPSN 3305 %, vyčíslení smluvních pokut. Smlouva je podepsána digitálně. Podpis žalované je s datem , datum, s uvedením 8:52 v , adresa, . Součástí smlouvy je ceník a sazebník poplatků. Dále je uvedena smluvní pokuta 0,1 % denně z dlužné částky, maximálně ½ jistiny úvěru. Vyčísleny jsou též náklady na vymáhání pohledávky po splatnosti.13. Ze skenu občanského průkazu soud zjistil, že žalobkyně disponovala kopií občanského průkazu žalované.14. Z rozpisu účelně vynaložených nákladů na uplatnění pohledávky soud zjistil náklady na upomínky (450 + 650+ 1500 Kč), na upomínací SMS 38x 33 Kč a upomínací emaily 36 x 31 Kč.15. Z upomínky na č. l. 30 soud zjistil, že byla vydána , datum, . Dlužná částka byla uvedena ve výši 3 660 Kč.16. Z upomínky na č. l. 30 soud zjistil, že byla vydána , datum, . Dlužná částka byla uvedena ve výši 3 660 Kč.17. Z poslední výzvy před žalobou soud zjistil, že byla vydána , datum, . Dlužná částka byla uvedena ve výši 8 373 Kč.18. Z kopie výplatních pásek za 07/2022, 08/2022 a 10/2022 soud zjistil, že žalovaná je zaměstnána v , právnická osoba, s čistou mzdou 24 162 Kč, 25 920 Kč a 24 124 Kč.19. Z výpisu na č. l. 51 – 53 soud zjistil, k jaký datům žalobkyně zaznamenala upomínací sms a emaily.20. Z provedených důkazů soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: mezi žalobkyní a žalovanou byla prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru, a to poté, co žalobkyně ověřila výši příjmu žalované a provedla lustraci v databázích. Smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 3.000 Kč, který se žalovaná zavázala splatit spolu s poplatkem za jeho poskytnutí ve výši 188 Kč nejpozději do , datum, . Pro případ prodlení žalované byla smlouvou sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky v prodlení. Částka úvěru byla dne , datum, poukázána na účet žalované. Žalovaná poskytnutý úvěr ani poplatek za jeho poskytnutí ve sjednané době žalobkyni nesplatila, a to ani poté, co byla k úhradě vyzývána četnými upomínkami žalobkyně a výzvou k úhradě před podáním žaloby. Žalobkyně požaduje jistinu úvěru ve výši 3.000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 188 Kč a částku 4 970 Kč vynaloženou na náklady spojené s uplatněním pohledávky. Z důvodu prodlení žalované žalobkyně vůči žalované uplatnila i smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky jistiny od , datum, do , datum, ve výši 2 466 Kč.21. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval ustanovení § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Soud byl povinen z úřední povinnosti zkoumat, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy posoudila úvěruschopnost žalované s odbornou péčí. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně ověřila výši příjmu žalované z výplatních pásek za 3 (nikoliv po sobě jdoucí) měsíce a provedla lustrace v registrech, výdaje žalované však ani řádně nezjistila ani neověřila. Takový postup nepostačuje k řádnému posouzení schopnosti spotřebitele úvěr splatit, tím spíše za situace, kdy úvěr byl sjednán s mimořádně krátkou dobou splatnosti pouhých 7 dní, která klade zvýšené nároky na přesné a individualizované posouzení finanční situace žalované.22. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně splnění povinnosti dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, je smlouva podle § 87 odst. 1 tohoto zákona neplatná, k čemuž soud přihlíží i bez návrhu. Tento závěr odpovídá rovněž judikatuře Soudního dvora EU (C697/18), podle níž je soud povinen uvedenou povinnost přezkoumávat z úřední povinnosti, a judikatuře Ústavního soudu (III. ÚS 4129/18), která zdůrazňuje nutnost reálného posouzení schopnosti spotřebitele splácet.23. Za této situace je třeba nárok žalobkyně posoudit podle speciální úpravy § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, nikoli podle obecných ustanovení o bezdůvodném obohacení (§ 2991 a § 2993 o. z.). Jak vyložil Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí sp. zn. , spisová značka, , toto ustanovení představuje zvláštní právní úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru a upravuje i splatnost pohledávky. Soud proto žalobkyni přiznal pouze nárok na vrácení poskytnuté jistiny ve výši 3 000 Kč. Veškeré další nároky, tedy poplatek, smluvní pokuta i náklady na upomínky a vymáhání, soud zamítl, neboť vycházejí z neplatné smlouvy.24. Splatnost uložené povinnosti soud stanovil v obecné pariční lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku. Žalovaná dosud není v prodlení ve smyslu § 1970 o. z., neboť podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je povinna vrátit jistinu v době přiměřené jejím možnostem; dokud se do prodlení nedostane, nevzniká ani nárok na úrok z prodlení.25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř.26. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.