15 C 121/2020-65 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba], [IČO] a žalovaným prostřednictvím webových stránek předchůdce žalobkyně www.pujckomat.cz, na jehož základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka], který se zavázal zaplatit nejpozději dne [datum] spolu s poplatkem ve výši [částka] RPSN činila 0% Dle žaloby žalovaný úvěr řádně nesplatil, a to ani částečně. Dle bodu 5.1. smlouvy vzniká žalobkyni nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky a dále dle bodu [číslo] nárok na náhradu nákladů spojených s vymáháním dlužné pohledávky. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným převedena na současnou žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalobkyně se dále domáhala přiznání zákonných úroků z prodlení z dlužné částky. Dne [datum] žalovaný uzavřel se žalobkyní dohodu o uznání dluhu v celkové výši [částka]. 2. Žalovaný se k věci na výzvu soudu nevyjádřil. Postupem podle § 101 odst. 4 o.s.ř. bylo možné dovodit souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě. Protože zároveň bylo možné ve věci rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, soud ve smyslu ust. § 115a o.s.ř. k projednání věci samé nenařizoval jednání. 3. Žalobkyně podáním ze dne [datum] vzala žalobu co do částky [částka], zpět. Tato částka představuje náklady na inkasní vymáhání. Žalobkyně tak dále uplatňuje pouze nárok na úhradu nesplacené jistiny ve výši [částka] a smluvní pokutu ve výši [částka] z dlužné částky za období od [datum] do [datum]. 4. Dle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. O skutkovém stavu věci lze uzavřít, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne [datum] prostřednictvím webových stránek právního předchůdce žalobkyně uzavřena smlouva o úvěru, jejíž nedílnou součást tvořily i všeobecné obchodní podmínky právního předchůdce žalobkyně. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobkyně ještě v den uzavření smlouvy poskytl bezhotovostním převodem ve prospěch jeho bankovního účtu žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] (tyto skutečnosti vyplývají z listiny označené jako KIFRI [číslo], jakož i z výpisu účtu u [obec] spořitelny, který prokazují poskytnutí částky [částka] dne [datum] ve prospěch účtu žalovaného č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal uvedenou částku právnímu předchůdci žalobkyně vrátit nejpozději do [datum]. V čl. 5 smlouvy se uvádí, že v případě prodlení se splácením úvěru je dlužník povinen hradit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky a dále účelně vynaložené náklady spojené s vymáháním dluhu. Dle 5.2. smlouvy si smluvní strany sjednaly, že pokud se žalovaný dostane do prodlení se splacením úvěru či jeho části o více než 5 dní, bude právní předchůdce žalobkyně oprávněn převést pohledávku k vymáhání do inkasního řízení, přičemž žalovaný se zavázal v takovém případě uhradit náklady s tím spojené, a to v paušální výši, kdy bylo sjednáno, že náklady spojené s odesláním výzvy činí [částka], za přípravu písemné výzvy [částka] apod. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne [datum] postoupil právní předchůdce žalobkyně předmětnou pohledávku na žalobkyni. O této skutečnosti právní předchůdce žalobkyně písemně informoval žalovaného přípisem ze dne [datum]. Následně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu v celkové výši [částka] s příslušenstvím ve lhůtě do [datum] předžalobní upomínkou ze dne [datum]. Podáním ze dne [datum] pak vzala žalobkyně žalobu co do částky [částka] zpět. 6. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v účinném znění (dále jen„ o. z.“.), ve spojení s příslušnými ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů 7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 9. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 10. Ačkoliv žalobkyně nebyla smluvní stranou předmětné smlouvy o úvěru, svou aktivní legitimaci ve sporu prokázala předloženou smlouvou o postoupení pohledávek, na jejímž podkladě se ve smyslu § 1879 a § 1880 odst. 1 o. z. stala věřitelkou žalobou uplatněné pohledávky včetně jejího příslušenství. V řízení bylo dále prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou vznikl z titulu zmiňované úvěrové smlouvy uzavřené podle § 2395 o. z. závazkový právní vztah. Zatímco právní předchůdce žalobkyně svou povinnost ze smlouvy splnil, když žalovanému prokazatelně poskytl peněžní prostředky v ujednané výši, žalovaný svým smluvním závazkům nedostál, neboť na svůj dluh z předmětné úvěrové smlouvy doposud nezaplatil ničeho ani právnímu předchůdci žalobkyně, ani žalobkyni samotné. Žalovaného proto stíhá ve smyslu § 2395 o. z. i příslušných smluvních ujednání nejen povinnost k úhradě jistiny úvěru ve výši [částka], ale též k zaplacení smluvní pokuty v požadované výši [částka], přičemž nárok na tuto pokutu vyplývá ze shora uvedené smlouvy. Výši této smluvní pokuty shledal soud jako oprávněnou a nepřekračující dobré mravy, neboť výše smluvní pokuty 0,1% denně je v souladu se zněním § 122 zákona o spotřebitelském úvěru. 11. Ze shora popsaných důvodů soud podané žalobě ve znění částečného zpětvzetí ze dne [datum] v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku v celkové výši [částka], a to včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení. Nárok na jeho zaplacení se opírá o § 1970 o. z., neboť žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou svého peněžitého dluhu a za toto prodlení je odpovědný. Výše přiznaného úroku z prodlení vychází z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., za jehož účinnosti prodlení žalovaného nastalo. Ve zbývající části soud řízení s ohledem na částečné zpětvzetí žaloby zastavil. Jen pro úplnost soud poznamenává, že částka [částka] představující náklady za inkasní vymáhání dlužného úvěru, představuje natolik enormní navýšení poskytnuté částky, že by je jen stěží bylo možné akceptovat. 12. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 142a odst. 1 o.s.ř., tedy podle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci. Žalobkyně se původně domáhala přiznání částky [částka], nicméně co do částky [částka] vzala nakonec žalobu zpět. V řízení tak ve výsledku byl úspěšnější žalovaný, který však byl po celou dobu řízení pasivní a žádné náklady mu tak nevznikly. Z uvedeného důvodu, rozhodl soud o náhradě nákladů tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu nárok. 13. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.