5 C 103/2020-54 — Okresní soud ve Svitavách

1.) Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 70 260,03 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum] se [právnická osoba], která postoupila pohledávku za žalovanou [právnická osoba] a tato postoupila pohledávku za žalovanou dne [datum] žalobkyni. Na základě úvěrové smlouvy byla žalované poskytnuta částka 30 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit částku 30 000 Kč ve 14 pravidelných měsíčních splátkách spolu s úrokem, poplatkem za vyhodnocení a správu úvěru, poplatkem za uzavření smlouvy a inkasním poplatkem za hotovostní výběr splátek ve svém bydlišti. Žalovaná ničeho neuhradila. Žalobkyně požadovala zaplatit dlužnou částku ve výši 51 776 Kč, smluvní pokutu ve výši 18 484,03 Kč a zákonný úrok z prodlení. 2.) Přípisem ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu co do části smluvní pokuty ve výši 3 484,03 Kč zpět, a současně navrhla rozšíření žaloby o zaplacení smluvního úroku ve výši 15 % ročně z částky 28 017,83 Kč od [datum] do zaplacení. 3.) Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 4.) S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby soud řízení podle § 96 o. s. ř. co do částky 3 484,03 Kč zastavil a současně podle § 95 odst. 1 o. s. ř. připustil rozšíření žaloby o smluvní úrok ve výši 15 % ročně z částky 28 017,83 Kč od [datum] do zaplacení. 5.) Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splácet v pravidelných 14 měsíčních splátkách spolu s úrokem ve výši 2 888 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 14 700 Kč, poplatkem za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 744 Kč a poplatkem za inkaso plateb v hotovosti ve výši 5 400 Kč Celkem měla žalovaná zaplatit žalobkyni částku 55 776 Kč, celkové náklady spotřebitelského úvěru činily částku 25 776 Kč, RPSN činila 272,44 %. Ve smlouvě se strany dohodly, že pokud dlužník nezaplatí jakoukoliv splátku dle smlouvy řádně a včas, je povinen zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z příslušné dlužné částky. 6.) Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo žalované oznámeno dopisem odeslaným [datum] společně s předžalobní upomínkou. 7.) Po právní stránce posoudil soud spor jako spor ze smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Soud dále postupoval dle ustanovení §§ 580, 588, 577, 1802, 2048 a 1970 o. z. Jelikož se jedná o spotřebitelský úvěr, posuzoval soud spor rovněž podle č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a to konkrétně podle ustanovení § 122. 8.) V souvislosti s žalobou uplatněným nárokem se soud zabýval zejména tím, zda má žalobkyně nárok na zaplacení požadovaných poplatků a smluvní pokuty. 9.) Žalobkyně sjednala s žalovanou úrok ve výši 15 % ročně, nad rámec toho však sjednala další poplatky, které ve svém souhrnu představovaly částku 25 776 Kč, tedy 85 % poskytnuté částky. Celkové náklady spotřebitelského úvěru ostatně vyjadřuje sazba RPSN, která v daném případě činila 272,44 %. Při úvaze o tom, zda se jedná o přiměřené náklady spojené s poskytnutím spotřebitelského úvěru, vychází soud obdobně z ustanovení § 1802 o. z. V tomto ohledu vychází z databáze ARAD České národní banky, která poskytuje spolehlivé informace o průměrných úrokových sazbách a jedná se rovněž o jediné objektivně zjistitelné hledisko. Z této databáze soud zjistil, že v červnu 2018, činila úroková sazba korunových úvěrů s fixací od 1 do 5 let poskytnutých domácnostem na spotřebu 8,15 % a RPSN činila ve stejném období 8,85 %. Žalobkyní požadované celkové náklady úvěru výši 272,44 % RPSN jsou proto z pohledu soudu zjevně nepřiměřené a v rozporu s dobrými mravy a nelze je v tomto rozsahu přiznat (viz ustanovení § 580 o. z. a § 1813 o. z.). 10.) Soud nicméně uznává, že věřitel má právo na zaplacení úroků za poskytnuté peněžní prostředky, a proto dále postupoval obdobně podle ustanovení § 1800 odst. 2 o. z., neboť se jedná o ustanovení, které je co do obsahu a účelu posuzovanému právnímu případu nejbližší, a změnil rozsah plnění tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran. Přitom přihlédl k tomu, že se jednalo o tzv. rychlo půjčku, kdy žalovaná dostala vyplaceny peníze ihned po uzavření smlouvy, bez nutnosti zajištění či účelové vázanosti úvěru. U nebankovních institucí je proto soud ochoten akceptovat úroky, respektive celkové náklady úvěru ve výši dvojnásobku sazeb, které v daném období poskytovaly banky. Za přiměřené úroky v daném případě proto považuje soud úroky ve výši 18 % ročně. V posuzované věci, kdy byla smlouva uzavřena na 14 měsíců, tak činí kapitalizovaná částka úroků 6 300 Kč, a tuto částku rovněž soud žalobkyni přiznal. S ohledem na výši smluvního úroku, který sám o sobě činil 15 % ročně, pak soud přiznal žalobkyni i tento běžící úrok z dlužné částky od [datum] do zaplacení. 11.) Nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty po zesplatnění shledal soud opodstatněným poté, co žalobkyně vzala svůj návrh částečně zpět, neboť požadovaná smluvní pokuta ve výši 15 000 Kč představuje maximální výši, jež může žalobkyně požadovat dle ustanovení § 122 odst. 3 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 12.) Jelikož se žalovaná ocitla v prodlení s úhradou poskytnuté částky, je ve smyslu § 1970 o. z. povinna zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení z dlužné částky, výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 13.) S ohledem na výše uvedené rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku II. a III. tohoto rozsudku, uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 36 300 Kč (jistina 30 000 Kč + přiměřený úrok ve výši 6 300 Kč) spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 28 017,83 Kč od [datum] do zaplacení, částku 15 000 Kč (smluvní pokutu) a úrok ve výši 15 % ročně z částky 28 017,83 Kč od [datum] do zaplacení, a žalobu ve zbývajícím rozsahu zamítl. 14.) O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., tedy podle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci. Žalobkyně se původně domáhala zaplacení částky 70 260,03 Kč, bylo jí vyhověno co do částky 51 300 Kč, žaloba byla zamítnuta co do částky 15 476 Kč, a co do částky 3 484,03 Kč bylo řízení zastaveno z důvodu na straně žalobkyně. Tuto částku je nutno připočíst jakožto neúspěch žalobkyně, neboť pokud by v tomto rozsahu žalobu zpět nevzala, soud by v tomto rozsahu žalobu zamítl. Poměr úspěchu a neúspěchu ve věci činí ve prospěch žalobkyně 73 % ku 27 %. Rozdíl úspěchu a neúspěchu činí 46 %. Žalobkyně má tedy nárok na zaplacení 46 % jí vynaložených nákladů. Náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 513 Kč a dále nákladů právního zastoupení ve výši 30 833 (odměna za 5 úkonů právní služby dle § 7 odst. 1 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb.) po 3 940 Kč a k nim náležejících pět paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 AT, náhrada za zameškaný čas ve výši 1 200 Kč na cestu k jednání a zpět za 12 půlhodin po 100 Kč a cestovné k jednání dne 9. 12. 2020 z [obec] a zpět celkem 374 km ve výši 3 082 Kč a 21% DPH ve výši 5 351 Kč). Z takto stanovené výše nákladů řízení v celkové částce 34 346 Kč přísluší žalobkyni 46 %, tj. částka 15 799 Kč. Soud uložil žalované povinnost nahradit příslušnou část nákladů tohoto řízení v celkové výši 15 799 Kč žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 15.) Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.