15 C 245/2020-60 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 25 662 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že na základě smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] poskytla právní předchůdkyně žalobkyně – [právnická osoba] žalovanému bezúčelový úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit částku 34 600 Kč (úvěr 10 000 Kč, úrok ve výši 28% z jistiny v částce 2 800 Kč, úplata ve výši 4 500 Kč) v 13 měsíčních splátkách po 1 300 Kč. Celkové náklady spotřebitelského úvěru činily 7 300 Kč Celkem měl žalovaný vrátit 17 300 Kč (10 000 + 7 300). Žalovaný neuhradil ničeho, žalobkyně se domáhá zaplacení jistiny ve výši 10 000 Kč, poplatku za uzavření smlouvy ve výši 400 Kč nepožaduje, z poplatku za správu úvěru ve výši 2 200 Kč požaduje žalobkyně pouze částku 1 786 Kč, z inkasního poplatku ve výši 1 900 Kč požaduje žalobkyně pouze částku 1 542 Kč a z úroku ve výši 2 800 Kč požaduje částku 2 272 Kč, celkem tedy 15 600 Kč. Dále se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky 5 000 Kč jako smluvní pokuty za pozdní platby ve výši 0,1 % denně z částky 10 000 Kč za období od [datum] do [datum]. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na současnou žalobkyni. Pohledávka proti žalovanému byla smlouvami o postoupení pohledávek postoupena na současnou žalobkyni. 2. Přípisem došlým soudu dne [datum] vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky 5 062 Kč představující část požadované smluvní pokuty převyšující částku 5 000 Kč. S ohledem na zpětvzetí žaloby soud řízení podle § 96 o. s. ř. co do 5 062 Kč zastavil. Stejným podáním žalobkyně potom rozšířila žalobu o 25,85% úrok z jistiny 10 000 Kč od [datum] do zaplacení. Soud tuto změnu žaloby při jednání dne [datum] připustil. 3. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání nesouhlasila. K nařízenému jednání se však nakonec nedostavila, svou neúčast omluvila a souhlasila s rozhodnutím věci bez své účasti. Žalovaný byl o jednání vyrozuměn, když zásilka s předvoláním byla uložena a připravena k vyzvednutí dle České pošty dne [datum]. Předvolání tak bylo žalovanému doručeno nejpozději dne [datum]. Žalovaný se však k jednání bez omluvy nedostavil, soud tedy jednal v jeho nepřítomnosti. 4. Žalobkyně uvedla, že nejsou k dispozici žádné informace o tom, že by žalovaný na daný úvěr, byť i částečně, plnil. Břemeno důkazní a břemeno důkazní v tomto směru leží na žalovaném, který však nic neuplatnil. Je třeba tedy pohlížet na žalobu tak, že nebylo uhrazeno ničeho. To, že žalobkyně uplatňuje méně, je věcí její volné úvahy. 5. Z úvěrové smlouvy ze dne [datum], [číslo] vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč, a to za úplatu v celkové výši 7 300 Kč. Úrok představuje 28 % na poskytnuté období, tedy 25,85% ročně, RPSN potom 189,38 %. Žalovaný se zavázal splatit úvěr ve 13 měsíčních splátkách po 1 300 Kč. V článku V. bod 4 se strany dohodly pro případ prodlení dlužníka s úhradou splátek úvěru, že dlužník věřiteli zaplatí smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Souhrn uplatněné smluvní pokuty nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a poskytnuté jistiny. 6. Dne [datum] byla část závodu [právnická osoba] zabývající se poskytováním spotřebitelských úvěrů převedena na [právnická osoba] 7. Z přehledu postoupených pohledávek k návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu soud zjistil, že poskytnutá jistina činila 10 000 Kč, aktuální dluh vč. všech poplatků a úroků činil 15 600 Kč a aktuální dluh na jistině činil 10 000 Kč. Datum splatnosti představoval den [datum] 8. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky za žalovaným ze [právnická osoba] na [právnická osoba] a smlouvou ze dne [datum] dále na žalobkyni. Poslední postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. 9. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného dopisem ze dne [datum] k zaplacení částky 32 260,90 Kč. 10. Z ostatních předložených listin jako je smlouva o nájmu, pracovní smlouva či výplatnice, soud nezjistil podstatnější skutečnosti. 11. Po právní stránce se jedná o spor podle § 2395 a násl. o. z. ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb.. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 1 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 o. z.). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.). 12. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 o. z.). 13. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná právní jednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. 14. Soud považuje tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaný na úvěr ničeho nezaplatil za účelová s cílem dosáhnout pro sebe vyššího plnění. Z příloh o postoupení pohledávek vyplývá, že pohledávka proti žalovanému byla postoupena ve výši 15 600 Kč. Tato částka přitom dle výpisu zahrnuje i všechny poplatky a úroky. Tuto částku žalobkyně požaduje v souvislosti se svým vyjádřením ze dne [datum]. Původní částka požadovaná ze smlouvy však činila 17 300 Kč. Soud má tedy za to, že žalovaný musel uhradit minimálně částku 1 700 Kč, která byla poměrně rozpočítána na jednotlivé položky tvořící jistinu, resp. náklady úvěru, neboť na jistinu z této částky nebylo hrazeno ničeho. Tomuto ostatně odpovídá i výše poplatků, kterou žalobkyně již nepožaduje, neboť neuplatňuje poplatek za uzavření smlouvy ve výši 400 Kč, z poplatku za správu úvěru v původní výši 2 200 Kč požaduje žalobkyně pouze částku 1 786 Kč (rozdíl tak činí 414 Kč), z inkasního poplatku ve výši 1 900 Kč požaduje žalobkyně pouze částku 1 542 Kč (rozdíl tak činí 358 Kč) a z úroku ve výši 2 800 Kč požaduje částku 2 272 Kč (rozdíl tak činí 528 Kč). Celkový rozdíl činí shora uváděných 1 700 Kč (400 + 414 + 358 + 528). 15. Z úřední činnosti soudu je známo, že stejným způsobem jsou uplatňovány i jiné pohledávky původního věřitele [právnická osoba] postupované jiným žalobcům. Soud tedy žalobkyni ohledně plateb žalovaného neuvěřil a počítal s tím, že žalovaný na úvěr uhradil celkovou částku ve výši 1 700 Kč (rozdíl mezi tím, co měl dle úvěrové smlouvy zaplatit 17 300 Kč a požadovanou částkou 15 600 Kč). 16. Soud přezkoumal účastníky uzavřenou smlouvu o úvěru a dospěl k závěru, že tato je v části týkající se souhrnného poplatku uzavřena v rozporu s dobrými mravy. 17. Dle přesvědčení soudu je souhrnný poplatek neúměrně vysoký ve vztahu k poskytnuté částce a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o úvěr). Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalovaný smlouvu o úvěru podepsal. Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, kteří evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11 ze dne [datum]). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující 73% (za 13 měsíců) z poskytnuté částky je neúměrně vysoký, stejně jako RPSN uvedené ve výši 189,38 %. 18. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výší smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o souhrnný poplatek. Shora uvedeným pravidlům se vymyká ujednání, které podstatně převyšuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů a půjček. Podle názoru soudu by celkové náklady na úroky, administrativní poplatky a inkasní poplatky neměly při splatnosti okolo jednoho roku přesáhnout 20% úvěru, v tomto případě tedy částku 2 000 Kč, a to včetně úroku. 19. Žalovaným bylo tedy uhrazeno 1 700 Kč. Budeme-li považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím úvěru částku ve výši 20% z půjčky, v tomto případě tedy částku 2 000 Kč (10 000 Kč x 0,2), tak žalovanému zbývá k úhradě částka 10 300 Kč (10 000 Kč + 2 000 Kč – 1 700 Kč zaplacených žalovaným). [příjmení] 2 000 Kč v sobě zahrnuje jak úrok, tak náklady na poskytnutí půjčky. Ve zbylé části souhrnného poplatku ve výši 5 300 Kč však soud již shledává tento nárok neoprávněný a v rozporu s dobrými mravy. Dle názoru soudu byla výše souhrnného poplatku (7 300 Kč) právě za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek dosa