16 C 255/2021-43 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 41 900 Kč s příslušenstvím z titulu dvou smluv. 2. Tvrdila, že dne 3. 7. 2017 poskytla její právní předchůdkyně ([právnická osoba]) žalované zápůjčku 13 000 Kč. Žalovaná se zavázala jistinu vrátit a zaplatit částku 11 441 Kč (úrok 2 325 Kč s úrokovou sazbou 29 % ročně, poplatek za zpracování a doručení 3 646 Kč, poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení 5 470 Kč) – dále jen„ celkový poplatek“, to vše v 60 týdenních splátkách po 408 Kč, poslední splátka byla splatná 27. 8. 2018. Žalovaná zápůjčku řádně nesplácela. Žalovaná dluží na jistině 20 631,20 Kč, na poplatku 9 014,97 Kč. Žalobkyně dále zdůraznila, že vzhledem k prodlení se neuhrazená jistina dále úročí úrokem 29 % p. a. Žalobkyně kromě částky 20 631,20 Kč (jistina + poplatek) žaluje kapitalizované úroky 7 897,75 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení 2 818,31 Kč, běžící úrok 29 % p. a. a běžící zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 19. 12. 2020 do zaplacení. 3. Dále tvrdila, že dne 3. 4. 2017 poskytla její právní předchůdkyně ([právnická osoba]) žalované zápůjčku 19 000 Kč. Žalovaná se zavázala jistinu vrátit a zaplatit částku 13 193 Kč (úrok 3 398 Kč s úrokovou sazbou 29 % ročně, poplatek za zpracování a doručení 4 178 Kč, poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení 5 077 Kč) – dále jen„ celkový poplatek“, to vše v 60 týdenních splátkách po 537 Kč, poslední splátka byla splatná 28. 5. 2018. Žalovaná zápůjčku řádně nesplácela. Žalovaná dluží na jistině 12 746,15 Kč, na poplatku 8 522,65 Kč. Žalobkyně dále zdůraznila, že vzhledem k prodlení se neuhrazená jistina dále úročí úrokem 29 % p. a. Žalobkyně kromě částky 21 268,80 Kč (jistina + poplatek) žaluje kapitalizované úroky 9 600,33 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení 3 554,18 Kč, běžící úrok 29 % p. a. a běžící zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 19. 12. 2020 do zaplacení. 4. Žalovaná se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřila. 5. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ o. s. ř.“).: 6. Ze smlouvy ze dne 3. 7. 2017 (dále jen„ Smlouva 1“) soud zjistil, že žalované byla téhož dne v hotovosti poskytnuta částka 13 000 Kč. Žalovaná se zavázala zápůjčku vrátit a vedle ní zaplatit celkový poplatek 11 441 Kč, a to vše v 60 týdenních splátkách, a to do rukou osoby dle čl. 15 smluvních podmínek. Z celkového poplatku bylo alokováno na úrok 2 325 Kč, poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení 3 646 Kč, poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení 5 470 Kč Smlouva neumožňuje bezhotovostní splácení. Na zadní straně smlouvy je uvedeno, že zápůjční úroková sazba je sjednána po celou dobu trvání smlouvy a činí 29 % p. a. 7. Ze smlouvy ze dne 3. 4. 2017 (dále jen„ Smlouva 2“) soud zjistil, že žalované byla téhož dne v hotovosti poskytnuta částka 19 000 Kč. Žalovaná se zavázala zápůjčku vrátit a vedle ní zaplatit celkový poplatek 13 193 Kč, a to vše v 60 týdenních splátkách, a to do rukou osoby dle čl. 15 smluvních podmínek. Z celkového poplatku bylo alokováno na úrok 3 398 Kč, poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení 4 718 Kč, poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení 5 077 Kč Smlouva neumožňuje bezhotovostní splácení. Na zadní straně smlouvy je uvedeno, že zápůjční úroková sazba je sjednána po celou dobu trvání smlouvy a činí 29 % p. a. 8. Ze smluvních podmínek přiložených k oběma smlouvám soud učinil následující zjištění. Dle čl. 18 smlouvy se účinnost smlouvy prodlužuje pro případ, že zákazník bude v prodlení s některou ze splátek či neuhradí poslední splátku. Z čl. 15 smluvních podmínek smlouvy zjistil, že práva [anonymizováno] včetně vybírání dlužných částek může vykonat jakýkoli oprávněný zástupce nebo zaměstnanec [anonymizováno]. 9. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 6. 1. 2021 soud zjistil, že žalobkyni byly postoupeny žalované pohledávky. 10. Z ostatních předložených listin neučinil soud žádné zjištění, které by mělo vliv na posuzovanou věc. 11. Co do závěru o skutkovém stavu soud odkazuje na souhrn skutkových zjištění, neboť ta nejsou v rozporu. Z ničeho nevyplynulo, že by žalovaná žalovanou částku zaplatila. 12. Smlouvy byly smlouvami zápůjčce podle § 2390 a n. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ které byly zároveň spotřebitelským úvěrem podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“). Vzhledem k tomu, že se jednalo o smlouvy uzavřené mezi podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti a spotřebitelem, je ve věci nezbytné aplikovat i ta zvláštní ustanovení, jejichž účelem je ochrana spotřebitele (zejm. § 1810 a n. OZ). 13. Podle § 2390 OZ platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 14. Podle § 2392 odst. 1 věta první OZ platí, že při zápůjčce peněžité lze ujednat úroky. 15. Podle § 588 OZ platí, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 16. Podle § 1813 OZ platí, že se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 17. Podle § 1812 odst. 1 OZ platí, že lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. 18. Z citované úpravy je zřejmé, že povinností žalované bylo v případě obou smluv vrátit jistinu. 19. Celkový poplatek a jeho dílčí složky nelze vnímat jinak než jako cenu plnění a nelze jej tudíž poměřovat optikou ust. § 1813 OZ (shodně viz Stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2014, sp. zn. Cpjn 203/2013). 20. To však nebrání poměřování hlediskem dobrých mravů. Pro posouzení, zda je jednání účastníka v souladu či v rozporu s dobrými mravy, zákon výslovně nestanoví, z jakých hledisek má soud vycházet; vymezení hypotézy právní normy tedy závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu. Rozhodnutí o tom, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 588 OZ, je vždy třeba učinit po pečlivé úvaze, v jejímž rámci musí být zváženy všechny rozhodné okolnosti případu. 21. Celkový poplatek v případě Smlouvy 1 činil 11 441 Kč, u Smlouvy 2 částku 13 193 Kč, což je v poměru k jistině (13 000 Kč, resp. 19 000 Kč) částka zjevně přemrštěná, a to i s ohledem na délku zápůjčky 60 týdnů. Soud proto posuzoval jeho jednotlivé dílčí složky. 22. Úrok byl v posuzované věci ujednán v absolutní částce 2 325 Kč (Smlouva 1) a 3 398 Kč (Smlouva 2). Je zřejmé, že s ohledem na délku úvěru (60 týdnů) a výši jistiny (13 000 Kč, resp. 19 000 Kč) byl samotný úrok z hlediska pohledu dobrých mravů u obou smluv zcela v pořádku. Soud však nesouhlasí s výkladem žalobkyně, že byl úrok sjednán jako běžící. Na první straně smlouvy byl úrok jasně sjednán v absolutní částce. Jestliže je na druhé straně smlouvy sjednán jako běžící, vzniká zde prostor pro dvojí výklad. S ohledem na § 1812 odst. 1 OZ je však nutné přiklonit se k výkladu příznivějšímu pro spotřebitele – tedy uzavřít, že úrok byl sjednán v absolutní částce. 23. Za situace, kdy průměrná sazba úroků na úvěrech na spotřebu poskytovaných bankami domácnostem činila v dubnu resp. červenci 2017 (dle údajů ČNB – databáze ARAD) 9,27 % p. a., resp. 9,46 % p. a. je zřejmé, že již samotný úrok, při přepočtu z absolutní částky na roční sazbu cca trojnásobný, poskytuje žalobkyni poměrně dobré pokrytí nákladů a odměnu, nicméně s ohledem na vyšší míru rizika u nebankovních poskytovatelů lze akceptovat vyšší úplatu, která se v této věci promítá do výše poplatků. Soud proto uznal poplatek za„ zpracování, doručení a flexibilní splácení“ ve výši 3 646 Kč (Smlouva 1) a 4 718 Kč (Smlouva 2) za ujednaný po právu. 24. Za zjevně rozporné s dobrými mravy však soud považoval ujednání o poplatku o poplatku za„ administrativní činnost a komfortní splácení“, který je svou podstatou poplatkem za hotovostní inkaso („ administrativní činnost“ je již kryta předchozí částí poplatku). Pokud měla žalobkyně zvýšené výdaje s výběrem splátek v důsledku hotovostního výběru osobou uvedenou v čl. 15 smluvních podmínek, nelze touto skutečností odůvodňovat tak extrémní výši úplaty, jaká byla žalobkyní nastavena v posuzované věci. Byla to právě žalobkyně, která sestavením smluvního formuláře použitého v posuzované věci žalované hotovostní inkaso v podstatě vnutila. Smlouva totiž neobsahuje možnost bezhotovostního splácení. Skutečnost, že jiná než hotovostní forma splácení není pro spotřebitele fak